Sociální podnikání


Společensky odpovědné veřejné zadávání

Jak zadávat veřejné zakázky sociálním podnikům?

Propojenost veřejných zakázek a sociálního podnikání je v zemích západní Evropy nezpochybnitelná.

Základem je evropská právní úprava zadávání veřejných zakázek (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES). Ta vychází z toho, že významnou roli při zaměstnávání nebo jiné podpoře osob se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním hrají sociálně zaměřené podniky. Takový přístup se stále častěji objevuje i v České republice.

 

Právní úprava využitelná pro podporu přístupu sociálních podniků k veřejným zakázkám

Možná opatření, kterými lze podpořit sociální podniky:

  • přímé oslovení či formalizovaná výzva ve veřejných zakázkách malého rozsahu (v souladu s interními předpisy zadavatele),
  • zlepšení přístupu k účasti ve veřejných zakázkách dalšími způsoby nebo
  • zvýhodnění v hodnocení

 

1. Přímé oslovení či formalizovaná výzva ve veřejných zakázkách malého rozsahu (v souladu s interními předpisy zadavatele)

U veřejných zakázek malého rozsahu, tedy zakázek, které nevyžadují realizaci zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dále jen „ZZVZ“, je na zadavateli, jak při jejich zadávání bude postupovat. Vždy je nutné dodržet zásady zadávání veřejných zakázek (§ 6 ZZVZ) a zásady 3E (tj. zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti). Ostatní postupy pak budou do značné míry záviset na vnitřním nastavení postupů zadavatele, jeho interních předpisech, případně na pravidlech poskytovatele dotace. 

V praxi pak tyto postupy lze zjednodušit a rozdělit do dvou skupin:

Přímé nákupy a objednávky
Pro nákupy a poptávky s nízkou předpokládanou hodnotou by formalizovaná soutěž mohla být zbytečně administrativně a časově zatěžující a neflexibilní řešení. Interní předpisy proto zpravidla do určené výše předpokládané hodnoty plnění umožňují zadavateli poptat služby/dodávky/stavební práce přímo od vybraného dodavatele – bez formalizované soutěže, při využívání metod jako průzkumy trhu, srovnávání cenových nabídek prodejních portálů apod.

  • Formalizovaná soutěž - uzavřené a otevřené výzvy (další formy soutěže dle interních předpisů)
    Zadavatel provádí formalizovanou soutěž, tzn. vyhotovuje podklady, v nichž stanoví podmínky účasti v soutěži a způsob výběru dodavatele. Následně, v závislosti na tom, jak je určeno interními předpisy zadavatele, podklady buď uveřejní, čímž umožní neomezenému okruhu dodavatelů účast v soutěži (příp. kromě uveřejnění ještě vyzve některé dodavatele), nebo osloví určitý počet dodavatelů, aniž by byly podklady současně uveřejněny. Zatímco v případě uzavřené výzvy se mohou soutěže účastnit jen oslovení dodavatelé, v případě otevřené výzvy pak kdokoli, kdo splní podmínky soutěže – tedy i původně neoslovení dodavatelé. Zařazení sociálních podniků na seznam oslovovaných dodavatelů může sociálním podnikům přitom velmi pomoci a ulehčit přístup k zakázce. Jakožto zpravidla malé podniky bez zakázkového týmu nemusí totiž sociální podniky vždy umět výzvu zadavatele k podání nabídky najít, případně mít k dispozici kapacity na pravidelné monitorování zakázek. 

 

Zadavatel také může v rámci uzavřené výzvy oslovit pouze sociální podniky, a tak ponechat soutěž jen mezi nimi. Podpora sociálního podnikání je tak jednoznačně zajištěna, prvek soutěže také zůstává. 

Předpokladem použití výše popsaných postupů nicméně je, aby zadavatel znal trh, na kterém se sociální podniky pohybují, jejich zaměření, kapacitu apod. Pokud zadavatel tyto znalosti nemá, bude nutné provést jednoduchou analýzu trhu (porovnání několika sociálních podniků, jejich možností, reference na internetu či jinde).

 

2. Zlepšení přístupu k účasti ve veřejných zakázkách dalšími způsoby

Pro zlepšení přístupu sociálních podniků k účasti ve veřejných zakázkách se dá udělat mnoho. Zadavatel má celou řadu možností a je jen na něm, jaké zvolí. Některé jej administrativně nezatíží, jiné zvýšené úsilí na jeho straně vyžadovat budou. Jedno je však jisté, tuto snahu ocení všichni dodavatelé bez ohledu na svoji velikost.

  • Vhodným opatřením, jak usnadnit přístup sociálních podniků k veřejným zakázkám je minimalizace administrativní náročnosti přípravy a podání nabídek formou jednoznačných a srozumitelných zadávacích podkladů a předpřipravených vzorů (případně celého formuláře nabídky), kde dodavatelé vyplňují pouze údaje a informace, které zadavatel potřebuje od dodavatelů získat. Dodavatelé se tak mohou místo na formální stránku nabídky soustředit na tu věcnou. Používání vzorů navíc minimalizuje pochybení na straně dodavatele a usnadňuje práci i pracovníkům zadavatele ve fázi posouzení nabídky.
  • Přiměřenost požadavků zadavatele ve vztahu k předmětu a složitosti plnění (zejména min. úroveň kvalifikace či finanční garance), včetně stanovení dostatečně dlouhé lhůty pro podání nabídek, i dostatečně dlouhé lhůty na plnění apod.
  • Zvýšení informovanosti dodavatelů. Zadavatel může využívat informování o vypsaných zakázkách způsobem, který je pro sociální podniky obvyklý a snadno dostupný. Usnadnit přístup sociálních podniků k veřejným zakázkám je možné také prostřednictvím školení pro dodavatele pořádaného zadavatelem, které dodavatelům včetně sociálních podniků v obecné rovině a při dodržení zásad dle § 6 ZZVZ pomůže ulehčit zapojení do soutěže o veřejné zakázky.

 

Zadavatel také může využít celou řadu institutů ZZVZ, které mohou podpořit přístup sociálních podniků k veřejným zakázkám: 

  • Pro zjištění situace na trhu a vhodné nastavení podmínek soutěže, kterým mohou vyhovět i sociální podniky, lze velmi dobře využít předběžné tržní konzultace ve smyslu § 33 ZZVZ. Zadavatel může vést konzultace nejen se samotnými dodavateli (včetně sociálních podniků), ale i s odborníky, včetně asociací, sdružení apod.
  • Zadavatel může dále pro podporu přístupu sociálních podniků zvolit rozdělení veřejné zakázky na části, pokud tím neobejde povinnosti stanovené ZZVZ (§ 35 a § 101 ZZVZ). Do soutěže o nadlimitní veřejné zakázky se tak budou moci zapojit i sociální podniky, které by se jinak, například z kapacitních důvodů, nezapojovaly.
  • Obdobně jako rozdělení veřejné zakázky na části podpoří účast malých a středních podniků, včetně sociálních podniků využití dynamického nákupního systému, případně jeho rozdělení do kategorií (§ 138 - § 142 ZZVZ).

 

3. Zvýhodnění v hodnocení

V současné době v právní úpravě České republiky neexistuje legální definice sociálního podniku. Pokud se zadavatel rozhodne zvýhodnit sociální podnik v hodnocení ve smyslu § 114 a § 116 odst. 2 písm. d) ZZVZ, musí si nejdříve v zadávací dokumentaci definovat, koho za sociální podnik v zadávacím řízení považuje a jakým způsobem tuto skutečnost může dodavatel prokázat. Ačkoli zadavatel není při stanovení definice sociálního podniku legálně omezen, je vhodné držet se některé z již používaných definicí sociálního podniku. Využívání standardizované definice, kterou sociální podniky znají, může být dalším krokem, který je podpoří v účasti na zadávacím řízení. V praxi se k definování sociálních podniků využívá převážně sada rozpoznávacích znaků integračního sociálního podniku vytvořená MPSV a používaná ve výzvách Evropského sociálního fondu, která je dostupná jako příloha č. 2 na adrese: https://www.esfcr.cz/vyzva-129-opz. Bez definice sociálního podniku by nebyla zadávací dokumentace jednoznačná a nebylo by možné nabídky posoudit a hodnotit.

 

Kompletní informace včetně příkladů dobré praxe naleznou všichni zájemci v publikaci Podpora sociálních podniků prostřednictvím veřejných zakázek, ze které je i tento text na webu. Publikace vznikla v rámci projektu Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání je spolufinancován Evropskou unií.Registrační číslo projektu je CZ.03.3.60/0.0/0.0/15_018/0000732.

 

 


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.