Články

Krakovská mezinárodní vědecká konference Sociální ekonomika 2020 očima naší expertky
20. 1. 2021

Krakovská mezinárodní vědecká konference Sociální ekonomika 2020 očima naší expertky

V polském Krakově se uskutečnila v listopadu 2020 mezinárodní vědecká konference s názvem Sociální ekonomika 2020 – sociální podnikání tváří v tvář výzvám 21. století, která se zabývala polskými a mezinárodními zkušenostmi. Kvůli koronavirové pandemii bylo všechno jinak – místo jarní dvoudenní konference v Krakově z toho byla nakonec podzimní jednodenní konference v on-line prostředí. Většina vystupujících byla z akademické sféry a prezentovala závěry svých výzkumů. Ráda bych se s vámi podělila o své dojmy a alespoň o malou část informací, s nimiž jsem měla možnost se seznámit.

 

Mým nejsilnějším dojmem byl obdiv k tomu, na jaké úrovni je akademický výzkum sociálního podnikání v Polsku ve srovnání s Českou republikou. Na konferenci vystoupili zástupci osmi polských univerzitních a akademických pracovišť, kteří představili výsledky svých výzkumů.  Sociální podnikání je v Polsku na vyšší úrovni než u nás a je široce podporováno státní správou a evropskými fondy, což se přirozeně promítá i do zájmu akademické sféry o toto téma. Zapůsobilo na mne také, jak je sociální podnikání rozšířeno po celé zeměkouli. Jeden příspěvek se například týkal porovnání modelů sociálního podnikání zemí BRICS, kam patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, další se zabývaly podnikáním v pobaltských státech nebo na Islandu.

 

Na konferenci se potvrdilo postavení Velké Británie jako evropského lídra v sociálním podnikání. Sociální podnikání je tam vnímáno jako nástroj k dosahování sociálních inovací. Politikové podporují sociální podnikání zejména proto, aby zlepšili způsob poskytování veřejných služeb a snížili paternalistickou závislost na státu. Sociální podniky přicházejí s novými způsoby poskytování veřejných služeb, a to včetně služeb sociálních. Do jejich nastavování jsou zapojovány komunity, aby služby reagovaly co nejvíce na místní potřeby. Místní lidé tak získávají více sebedůvěry, kompetencí a rozhodovacích pravomocí. Současně s touto změnou paradigmatu probíhá v Británii také debata o stinných stránkách tohoto přístupu. Není tlak vlády na inovativní řešení v komunitách jejím selháním nebo snahou zbavovat se odpovědnosti? Nejedná se o reakci na zavírání služeb nebo jejich malou efektivitu? Veřejná správa tlačí místní společenství do sociálního podnikání a sociálních inovací a někdy si neuvědomuje, že se jedná o dlouhodobý proces, který vyžaduje čas, vytrvalost a podporu zaměřenou na budování kapacity. Jako příklad dobré praxe lze uvést evropský projekt Older people for older people, jehož cílem bylo zapojit staré lidi do vytváření organizací a služeb pro staré lidi. Po fázi zjišťování potřeb bylo rozhodnuto o modelech sociálních organizací, došlo k budování kapacit místních společenství, výběru nositelů služeb a tvorbě podnikatelských plánů. Výstupem byl vznik dopravních služeb, denních stacionářů a projektů v oblasti kulturního dědictví (vice informací lze nalézt zde).

 

Značná pozornost byla na konferenci věnovaná měření dopadu sociálních podniků. Na tomto tématu se standardně na mezinárodní scéně podílí akademická sféra ve spolupráci s organizacemi sociální ekonomiky a doufejme, že se tomu časem začnou věnovat také vědecká pracoviště v ČR. Měření dopadu sociálních podniků je složitou záležitostí v celé Evropě a i když se hodně mluví o jeho potřebě, jeho praktické provádění je stále omezené a potýká se s řadou těžkostí. Potvrdilo se, že nelze mít na měření dopadu jen jeden nástroj a metody měření je třeba vybírat podle potřeby. Tomu, jaké jsou jeho bariéry, se věnovaly dva konferenční příspěvky – jeden se týkal Polska a druhý pobaltských republik. Jako největší překážky byly zmiňovány nedostatek zdrojů, znalostí, dovedností a času, komplikovanost sběru dat a analýz, malý zájem stakeholdrů a nedostatek podpory z vnějšího prostředí. I když jsou tyto bariéry v zemích střední a východní Evropy prakticky totožné, v některých těchto státech se přece jen něco začíná dít. Estonská asociace sociálních podniků vyvinula informační systém pro členy své sítě na zavádění měření dopadu, který sociálním podnikům pomáhá definovat, plánovat a prezentovat jejich sociální dopad standardizovaným způsobem. Litevské a lotyšské sociální podniky mají zájem o zavedení národních směrnic na měření sociálního dopadu. V Polsku byl realizován evropský pilotní projekt, kde došlo k  měření dopadu v 10 sociálních podnicích a byli vyškoleni specializovaní poradci v regionálních podpůrných centrech sociálního podnikání OWES. I když se měření dopadu posouvá dopředu a něco se kolem toho děje, je to pomalé, složité a nelze to uspěchat.

 

Nakonec se ještě krátce zmíním o polském výzkumu, který se zabýval tím, jaké bariéry v sociálních podnicích s neziskovou právní formou ovlivňují jejich finanční situaci. Nejčastěji byly zmiňovány potíže se získáváním finančních zdrojů a hmotného majetku, institucionální bariéry a nedostatek lidských zdrojů. V doporučeních zaznělo, aby byla věnována pozornost nejen materiálním faktorům nebo institucionálnímu prostředí organizace, ale také řízení lidských zdrojů, resp. větší efektivitě v plnění pracovních povinností, které by mělo zabránit pracovnímu vyhoření manažerů.

 

Na mezinárodních konferencích je zajímavé dozvídat se o tom, jak funguje sociální podnikání v různých státech a nalézat inspiraci v příkladech dobré praxe. Za ta léta, co se těchto akcí účastním, pozoruji, jak nás řada zemí začíná předbíhat. I když je v České republice mnoho výborných sociálních podniků a šikovných sociálních podnikatelů, stále chybí systematická podpora ze strany státu. V zemích, kde dojde ke změně politické situace a tato podpora se objeví, dochází k akceleraci rozvoje sociálního podnikání, a i když začínají z nižší startovací úrovně, rychle nás předeženou. Doufám, že neprohospodaříme naše silné stránky a že se jednou přidáme k zemím sousedů, kde je sociální podnikání na vzestupu.

 

Text: Petra Francová, expertka na sociální podnikání 

Foto: www.pixbay.com 

 

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2021 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.