Články

Kde se potkává cirkulární ekonomika a sociální podnikání?
9. 11. 2021

Kde se potkává cirkulární ekonomika a sociální podnikání?

V rámci debat o udržitelnosti našeho života na naší planetě čím dál častěji slýcháme o cirkulární ekonomice. O co přesně se jedná? Oproti lineární ekonomice, ve které se pohybujeme z velké většiny doposud, kde se ze surovin vyrobí produkt, který spotřebitel do dosloužení vyhodí, pracuje cirkulární ekonomika s konceptem znovu-zužitkování věcí a surovin. Dochází tak ke koloběhu a nevzniká zbytečný odpad, kterým je naše zeměkoule doslova zavalena. Ten se zatím z drtivé většiny buď skládkuje anebo spaluje. Případně převáží do zemí globálního Jihu, kde zase zamořuje životní prostředí. Tomu všemu by měla učinit přítrž budoucí legislativa, která upraví jak vývoz odpadu, tak přinese konec skládkování.

 

Nejen odpad zdrojem
Shrnuto podtrženo, čekají nás velké změny a zásadní obrat k mnohem šetrnějšímu způsobu výroby a spotřeby. Mnohé souvisí také se Evropskou zelenou dohodou. Cirkulární ekonomika však není jen o odpadu zdrojem: jedná se kompletní změnu byznys modelů, zavádění ekologického designu včetně prodloužení životnosti výrobků. Cirkulární ekonomika je také o zavádění obnovitelných zdrojů energie a nastavení transparentní spolupráce s dodavateli a odběrateli.

 

Nové byznys modely
Pojďme se nyní podívat, kde se cirkulární ekonomika potkává se sociálním podnikáním. Jak známo, sociální podnikání, nebo-li společensky prospěšné podnikání naplňuje nejen sociální principy (v podobě zaměstnávání znevýhodněných a prospěchu pro komunitu), ale i ty místní a environmentální. A pro svoji unikátnost zakotvenou v místě často přicházejí sociální podniky s novými způsoby, jak dělat věci. A často v situaci, kdy čelí nedostatku zdrojů. Oplývají však kreativitou, nadšením a citem pro potřeby lidí v místě. Právě z toho vznikají ty nejlepší inovace, kterým tleská sféra cirkulární ekonomiky.

 

Ekologický design a re-use znovu a znovu
V českém sociální podnikání před časem vznikl nový koncept: environmentální sociální podniky. Ty kromě sociálních problémů řeší i ty ekologické. Nejčastěji spojené s biodiverzitou anebo nadměrným odpadem. Například severočeské sociální podniky Jizerská Levandulovna anebo Mýdlárna Koukol vyrábějí přírodní kosmetiku z vlastnoručně vypěstovaných bylin, případně se samosběru z luk, o které se starají udržitelným způsobem. Středočeský sociální podnik Mery up zase z banneru, který pokrýval Národní muzeum v Praze při rekonstrukci, šije praktické taštičky a batohy. A českobudějovická re-use a nábytková dílna Kabinet CB zpracovává tuny nábytku a dalších věcí, které by jinak skončily na skládce na krásné designové kousky, případně tím vším vybavuje sociální byty. Zakladatelé Kabinetu CB také stáli u zrodu české Federace nábytkových bank a re-use center, která má ve svém DNA principy cirkulární ekonomiky i sociálního podnikání.

 

Spolupráce, kam se podíváš
Zní to krkolomně: transparentní dodavatelský řetězec. Někdy stačí hovořit o cestě produktu, případně o jeho příběhu. Každá věc, kterou od rána do večera vezmeme do ruky anebo sníme, má totiž nějaký příběh. Proto má sféra cirkulární ekonomiky ráda fair trade, kde je cesta produktu od pěstitele ke spotřebiteli naprosto jasná. Ne všechny věci se však musí převážet sem a tam přes celou planetu, spoustu produktů může být regionálních. I sociální podnikání ctí podporu místní ekonomiky, je to dokonce jedním z vyžadovaných principů i v dotačních titulech: práce pro místní lidi, spotřeba místních surovin a lokální odbyt výrobků a služeb. Pro takové podnikání je klíčová místní spolupráce: nejen mezi sociálními a jinými firmami, ale i s institucemi. To vše přispívá k vytváření důstojné práce v regionech a zamezuje odlivu lidí z venkova do měst.

 

Cirkulární občerstvovny
Před dobou covidovou se začalo blýskat na lepší časy i co do cirkulárních restaurací a bister, které se začaly objevovat i v Česku. Zjednodušeně řečeno byly založeny na důsledném zužitkování surovin, pracovaly s obnovitelnými zdroji energie, šetrností s vodou a eko-designem svých provozoven. Pandemie sice zarazila jejich rozvoj, celá gastro-sféra v současné době čelí velké nejistotě. Doufejme, že se v době po-covidové začnou zase obnovovat. V cizině existuje mnoho příkladů praxe, ze kterých mohou čerpat inspiraci. Sociální kavárny či bistra založené na cirkularitě budou těmi nejzářnějšími příklady praxe souznění sociálního podnikání s cirkulární ekonomikou. V zahraničí je totiž běžné, že cirkulární gastro-podniky úplně samozřejmě zaměstnávají znevýhodněné lidi a jsou velkým přínosem pro místní komunitu. Nejen příjemným prostorem pro setkávání podobně naladěných lidí, ale často nabízejí i kulturní a vzdělávací programy.

PS: Děkuji Institutu cirkulární ekonomiky za nekonečnou inspiraci pro tento text i moji další práci, zejména ředitelce Soně Jonášové!

Doporučuji jejich vzdělávací kurzy – online i naživo.

 

Autorka působí jako expertka MPSV na environmentální sociální podnikání a je spoluzakladatelkou sociálního podniku Fair & Bio pražírna.

 

 

Text: Markéta Vinkelhoferová

Foto: fb Kabinet CB

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2022 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.