Články

NATURPARK 12: káva není jen turek a pikolo
23. 9. 2021

NATURPARK 12: káva není jen turek a pikolo

„Spolek Revenium, z. s. od svého vzniku pomáhá každému, kdo má nějaký zdravotní trabl a chce změnit svůj život. Najít si práci, někde pomáhat, prostě být aktivní a potřebný. A jednoho dne padlo rozhodnutí posílit náš spolek o vedlejší činnost. O založení sociálního podniku, který bude mít smysluplný základ a svojí činností bude posilovat hlavní činnost spolku. Tu osvětovou, pomáhající, neziskovou. A tak vznikla pražírna výběrové kávy na adrese Kokořín 12, sociální podnik NATURPARK 12,“ popisuje vznik sociálního podniku předsedkyně představenstva spolku Revenium Hana Potměšilová. „Přes dvacet let se věnuji systémovým změnám ve zdravotnictví. Převážně v neurologických oborech. A hned na začátku, kdy moje první velké téma byla problematika roztroušené sklerózy, jsem zjistila, jak moc je pro pacienty obtížné přiznat svému okolí, že jim do života přišla nějaká nemoc či závažnější postižení. Natož zaměstnavateli. A tak jsem ke své zdravotnické agendě přidala i téma zaměstnávání lidí s různými zdravotními trablemi,“ nastiňuje Hana Potměšilová svou cestu k sociálnímu podnikání.

 

Kdo přišel s myšlenkou založit sociální podnik a jací lidé za podnikem stojí?
Za vznikem spolku Revenium, který provozuje sociální podnik NATURPARK 12, stojí Petra Horáková, Petr Horký, Petr Vyhnánek, a já. V minulosti nás propojilo téma zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. S Petrou, která pracovala v Hospodářských novinách, jsme mnoho let společně rozvíjely problematiku zaměstnávání lidí s postižením v rámci CSR témat, která v redakci vedla. První Petr, který má sám zdravotní znevýhodnění, mne před lety požádal o pomoc při rozběhu jeho družstva invalidů. A s druhým Petrem, který je bývalým prorektorem vysoké školy, jsem dlouhodobě řešila vysokoškoláky s různými zdravotními problémy a jejich uplatnění na trhu práce. A zhruba před pěti lety jsme si my čtyři řekli, že když nás toto všechno nějak propojilo, poznali jsme se navzájem, bylo by dobře vymyslet i něco společného. A začít společně dávat práci s lidem se zdravotním postižením. Ne práci pro práci, ale práci, která dává smysl, něco, co nám pomůže ukázat, že i neziskovka si na sebe dokáže vydělat plnohodnotnou činností, něčím, co lidi ocení a co si rádi koupí bez ohledu na to, kdo to vyrobil. Nechtěli jsme být prostě jen neziskovka, která žije z darů a dotací.

 

Měli jste se sociálním podnikáním nějaké předchozí zkušenosti?
Mám téměř dvacetileté zkušenosti s podnikáním, několik let i s výrobou, před lety jsem pomáhala kolegovi Petrovi s rozjezdem družstva invalidů, které vede. Jeho družstvo začalo krátce po svém vzniku fungovat na principech sociálního podnikání. A tak jsme s Petrem přenesli prověřené základy a principy hned od počátku do našeho NATURPARKu 12.

 

Jak jste se popasovali s tím, že zrovna v době rozjezdu vašeho podnikání přišla pandemie Covid-19?
Covid nás zasáhl velmi. Na svou činnost se snažíme ve spolku vydělávat odbornou prací a vlastní výrobou. Během covidu jsme přišli o veškeré konzultační a odborné činnosti, které děláme pro firmy z otevřeného trhu práce. Více méně zmizela placená propagace na on-line magazínu inspirante.cz. A plánované spuštění pražení výběrové kávy v rámci našeho sociálního podniku NATURPARK 12 se více méně také nekonalo. Ač byl původní plán jasný. V únoru 2020 dovezeme pražičky a až se na jaře udělá hezky a sluníčko vyláká lidi ven na zahrádky kaváren, bude o odbyt naší kávy postaráno. První bod vyšel skvěle. V únoru jsme skutečně dovezli pražičky. A jak všichni víme, to ostatní už pak bylo trochu jinak. Rozhodli jsme se ale naše lidi nezklamat. Nikoho jsme nepropustili. Ani nově nabrané kolegy do pražírny. Po dlouhých jednáních s bankou, ve které riskaři nemohli pochopit, že abychom mohli „dělat blaho“ a pomáhat, tak si na to chceme vydělávat vlastní vedlejší – podnikatelskou činností, jsem domluvila provozní úvěr. A šlápli jsme opět do pedálů, abychom, jako spolek, přežili. V momentě, kdy se nám díky e-shopu podařilo rozjet přímý prodej, udělali jsme promo na sítích, požádali spřízněné firmy a organizace o rozeslání speciálního mailingu na zaměstnance, podařilo se vše otočit. Klienti, byť nás třeba ještě úplně neznali, začali objednávat, a tak náš naturparkový tým měl práci. A to bylo pro mě ohromně důležité. Aby lidé cítili, že dělají práci, která je baví a je pro někoho dalšího potřebná!

 

Pro nastartování sociálního podniku jste využili prostředky z evropských fondů. Bylo pro vás náročné bylo dotaci získat?
V době, kdy jsme začali o rozjezdu pražírny uvažovat, běžela na MPSV výzva č. 129 zaměřená na podporu nových sociálních podniků. Neřekla bych, že bylo náročné dotaci získat, spíš nás to dobře nasměrovalo k tomu, abychom precizně promysleli celý provoz a ekonomiku podniku. Když jsme začali počítat, zjistili jsme, že pražírna může ekonomicky fungovat, a tak jsme se dali do psaní. Žádost jsme připravili sami, měli jsme již zkušenosti z minulých let s psaním projektů, takže jsme je využili a byli hned na první pokus úspěšní.

 

Proč jste se rozhodli zrovna pro pražení výběrové kávy?
Náš „základní tým“ má moc rád kvalitní kávu. S Petrem jsme často v Mělníku chodili do kavárny našeho kamaráda Sabriho Elogeliho, který do Mělníka trochu přenesl takovou tu „berlínskou kávovou kulturu“ spojenou s třetí kávovou vlnou. Nějakou dobu jsme spolu mluvili o tom, jaké by to bylo, mít vlastní pražírnu. A asi tak po dvou letech si nás pět řeklo: „Půjdeme do toho!“

 

Co všechno jste se museli naučit?
S pražírnou jsme vedle velké odbornosti Sabriho, který nejen že v Mělníku provozoval a provozuje kavárnu na evropské gastronomické špici, má nemálo zahraničních kurzů a certifikací co se degustace a pražení kávy týká, měli zkušenosti jen jako fajnšmekři. V Česku jsme měli pět, šest oblíbených pražíren výběrových káv. Chyběly nám tady ale určité „speciálky“, opravdu to TOP, co možná český zákazník neocení. Ale proč se nutně vázat jen na český trh? Vždyť nyní e-business funguje celosvětově. A po pravdě? Právě pandemie Covid-19 nám ukázala, že je to ten správný směr. Ač jsme se chtěli nejprve ukázat v českých kavárnách a gastroprovozech. Právě nutná a rychlá přeorientace na nejvyšší kvalitu výběrových káv a jejich zpracování nás při rozjedu na jaře 2020 udržela.

 

Jaké vybavení bylo třeba pořídit?
Naši pražírnu jsme od počátku vybavovali „Mercedesy“ mezi tím, co by pražírna výběrové kávy měla mít. Nechali jsme si na míru u nizozemského výrobce GIESEN vyrobit vzorkovou a hlavní - výrobní pražičku. Nakoupili jsme průmyslové mlýnky na kávu, profesionální váhy, měřiče vlhkosti, tavičky kávových sáčků, barely na potraviny, kávovary, speciální vybavení na alternativní přípravy kávy, a to včetně filtrovacích zařízení na úpravu vody. A desítky dalších věcí k výrobě a logistice kávy.

 

Jaká je vaše cílová skupina a kolik lidí zaměstnáváte?
Při vzniku spolku jsme měli dvanáct kolegů a kolegyň. Nyní jich je celkem čtyřicet sedm. Z nichž většina má nějaký zdravotní trabl. My zakladatelé spolek sice vedeme, u některých je to často na stoprocentní úvazek, ale máme vlastní profese, které nás živí. A zatím se nám to daří pěkně skloubit.
Logistiku sociálního podniku NATURPARK 12 máme v Mělníku, pražíme na Kokoříně. Byť je Mělník kousíček za Prahou, je tu jedna z nejvyšších měr nezaměstnanosti lidí se zdravotním postižením z celé republiky. Kolegové, které zaměstnáváme, byli do té doby povětšinou dlouhodobě nezaměstnaní v evidenci na Úřadu práce. A teď najednou práci měli, a navíc viděli, že je to práce, která dává smysl. Řada z nich začínala na hodně malých úvazcích. Sami nevěděli, jak práci a nový životní režim budou zvládat. A když se ohlédnu zpět za těch 18 měsíců, došlo u každého z nich k velkému posunu. Už v pohodě pracují pět dní v týdnu, šest, sedm hodin a hlavně je vidět, jak ohromně vnitřně vyrostli. Že i sami sobě daleko víc věří, v práci i jinak, v soukromí. A tohle vidět je pro mě osobně obohacující a úžasné.

 Foto Naturpark1

 

Můžete představit vaše produkty? V čem jsou výjimečné?
Snažíme se dělat věci tak, aby lidi, pokud je to zaujme, teprve až potom zjistili, že za naším produktem, projektem či službou stojí práce lidí se zdravotním postižením. Aby na první dobrou zákazníky zaujala především kvalita. Máme výběrové kávy z malých farem z celého světa. Přinášíme ty nejzajímavější věci pro milovníky kávy, aby si u nás vybral opravdu každý. Ať už je to třeba příslušenství, anebo jedna z posledních novinek – náš „bezkofein“ z Peru. Z téhle novinky jsme měli trochu obavy, jak na to budou zákazníci reagovat, ale je opravdu skvělá.

 

Snažíte se také o osvětu v přístupu ke kávě. Daří se vám to?
Před časem mi někdo položil otázku, proč jsme v Česku otevřeli pražírnu toho „the best of káva“, když Češi znají jen turka a pikolo. No a já na to odpověděla, že se snažíme místo „převýchovy“ spíš vysvětlovat, jak jednotlivé druhy kávy chutnají, k čemu jsou vhodné, jak s nimi zacházet. A že třeba za deset, patnáct let se nám společnými silami s dalšími pražírnami výběrových káv podaří změnit kávovou kulturu podobně, jako se to podařilo našim vinařům. A že se třeba dočkáme toho, že v nápojovém lístku nebude jen espresso, cappuccino, latté, ale člověk se dozví, jakou odrůdu kávy pije, z jaké farmy, nadmořské výšky. Málokdo totiž ví, že jsou různé druhy kávy. Stejně jako máme stovky druhů jablek nebo vína, je i sto, tisíce druhů káv. A každá z nich je jiná.

 

Jaké komunikační kanály k osvětě využíváte?
Veřejnost se nesnažíme poučovat, ale spíše motivovat ke změně přístupu ke zpracování, vychutnání, skladování. Přesto musíme i trochu edukovat. K tomu využíváme náš blog, sociální sítě, jsme vidět na akcích, na kterých se prezentující výrobci, kterým není lhostejné, jak přistupují ke svým zaměstnancům, samotnému produktu, jaký má jejich výroba dopad na okolní prostředí, přírodu. Ta změna myšlení, nejen, co se kvality a zpracování kávy týká, je samozřejmě něco, co chce čas. Ale my v Reveniu se snažíme obecně měnit přístupy k některým zažitým principům. A nemusí se týkat právě jen kávy.

 

Spolupracujete s jinými sociálními podniky, neziskovkami, veřejnou správou?
Naším základním neoficiálním mottem je „síťovat a předávat si zkušenosti“. Každý, komu jsou naše hodnoty blízké, má u nás otevřené dveře. A i my se snažíme klepat na dveře těch, o kterých si myslíme, že se od nich máme co učit. Velkým vzorem a partnery jsou nám kolegové ve sdružení Neratov. A jsme rádi, že jsme do naší kávy nadchli Modrý domeček – spolek Náruč v Řevnicích, CZEPu a jejich Hvězdný bazar, 2P servis v Sušici, CHRPu v Krnově, Domov sv. Josefa v Žírči a mnoho dalších. Nezastupitelnou roli pro nás má i spolupráce s pracovištěm Úřadu práce na Mělníku. S poradkyní pro zaměstnávání OZP paní Erbenovou od počátku naší činnosti pravidelně konzultujeme při náboru nové kolegy, zajišťuje pro nás předvýběr potenciálních zaměstnanců z evidence ÚP. Je to skvělá spolupráce, která nám pomáhá vyhledávat zaměstnance přímo z Mělníka a blízkého okolí.

 

Jaké jsou další plány do budoucna?
V rámci NATURPARKu plánujeme otevřít první vlastní kavárnu. A to právě na adrese Kokořín 12. Tam, kde pražíme. Což je v areálu bývalého penzionu. Nyní celý areál kupujeme a chystáme jeho kompletní rekonstrukci s cílem vytvořit plně bezbariérový penzion s dvaceti čtyřmi bezbariérovými lůžky v pokojích a apartmánech, s bezbariérovým bazénem, zázemím pro kola a handbiky, kavárnou a pro veřejnost částečně přístupnou pražírnou. Je to běh na dlouhou trať, ale věřím, že nejpozději v létě příštího roku otevřeme první část.

 

 

 

 

Text: Lenka Malá
Foto: archiv Naturpark 12

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2021 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.