Představujeme expertku MPSV Marii Dohnalovou
Řady expertů MPSV, kteří poskytují konzultace sociálním podnikatelům, posílila Marie Dohnalová. Ve svém oboru patří k nejpovolanějším. Podílela se na tvorbě českých definic sociálního podnikání a principů sociálního podniku, založila studijní program Studia občanské společnosti, je autorkou řady publikací a výzkumů. Zájemcům z řad sociálních podnikatelů radí například v oblasti principů sociálního podnikání, marketingové analýzy či sociálního marketingu, je také expertkou na zahraniční přístupy k sociálnímu podnikání.
Od kdy se tématem sociální ekonomiky a sociálního podnikání zabýváte?
Tématem se zabývám od roku 2002, kdy se konala v Praze světová konference o sociální ekonomice a byla přijata tzv. Pražská deklarace.
Můžete přiblížit, jak se vaše profesní působení prolíná s oblastí sociálního podnikání?
Na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK) jsem založila magisterský studijní program Studia občanské společnosti. Předmětem mého zájmu je třetí sektor, sektor, který je vedle sektoru veřejného a vedle sektoru tržního většinou nazýván jako neziskový nebo občanský sektor. V zahraničí se třetí sektor mnohdy spojuje se sociální ekonomikou. To bylo podnětem pro to, že jsem se soustředila na sociálně ekonomický přístup k třetímu sektoru, a vytvořila jsem na FHS UK předmět Sociální ekonomika a sociální podnikání.
Co vás vedlo k tomu, přijmout roli expertky MPSV?
Chci předávat znalosti zahraničních přístupů a koncepcí a zkušenosti z výzkumu českých sociálních podniků, aby se téma sociální ekonomiky a sociálního podnikání dále šířilo a vznikaly nové a nové sociální podniky.
Co je vaší náplní práce jakožto expertky MPSV?
Jsem expertkou MPSV nově od ledna tohoto roku. Zatím jsem měla několik telefonických konzultací. Týkaly se zejména možností založit sociální podnik v nějaké oblasti.
Můžete uvést příklady podniků, které s vámi konzultovaly své podnikání?
Jednalo se spíše o prvotní úvahy, jak a proč založit sociální podnik. Otázky se často týkají, a to i v diskusích na fakultě se studujícími, důvodů, proč sociální podnik založit a motivace sociálních podnikatelů.
Máte přehled o tom, jak zasáhla české sociální podniky pandemie Covid-19?
Mám představu díky účasti na on-line setkání zástupců projektu Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje. Zúčastnili se ho experti MPSV, z nichž mnozí jsou zároveň sociálními podnikateli. Zkušenosti, které experti sdělovali, jsou různé. Dost záleží i na předmětu podnikání.
Jak hodnotíte povědomí české veřejnosti o sociálním podnikání?
Překážky, které brání rychlejšímu přijetí koncepce sociální ekonomiky a sociálního podnikání, byly popsány zahraničními experty. Ti se shodují, že jsou to typické překážky pro země, ve kterých byl socialistický režim. Jedna z nich je například nedůvěra v družstva, jiná překážka je spojená s tím, že některé organizace v občanském sektoru spoléhají na státní dotace a že se těžko odhodlávají k tomu, aby vykonávaly trvalé ekonomické aktivity. Ale hlavně to, že se o sociálních podnicích málo mluví a že je, podle mého názoru, stále nedostatečná osvěta.
Jak si podle vás vede české sociální podnikání v porovnání se zahraničím?
Když nás porovnám se zahraničím směrem na západ, jsme stále dost na začátku. V řadě jiných zemí mnoho lidí ví, co je sociální podnik, a přirozeně těmto subjektům pomáhají třeba tím, že přednostně od nich kupují produkty.
V čem podle vás české sociální podnikání udělalo v posledních letech největší pokroky?
Je skvělé, že fungují webové stránky České sociální podnikání a jsou tak všem zpřístupňovány informace. V posledních letech bylo určitě výborné, že byly vypsané výzvy z evropských fondů pro sociální podniky a doufám, že tomu tak bude i letos a v dalších letech.
Kde naopak vidíte rezervy? Na čem je potřeba zapracovat?
Vzdělávání, osvěta, vzdělání, osvěta – to vidím jako hlavní prostředek zlepšování povědomí veřejnosti, ze které mohou vyjít jak sociální podnikatelé, tak dodavatelé nebo zákazníci. Rezervy vidím v nízké znalosti této problematiky u zaměstnanců ve veřejném sektoru, kteří jsou na důležitých pozicích a mohli by sociální podnikání u nás nějak podpořit. Také v komerčním prostředí jsou podnikatelé spojující společensky odpovědné chování se spoluprací se sociálními podniky. Jako pedagog podporuji různé formy vzdělávání včetně vysokoškolského, kde budou zařazovány předměty o sociální ekonomice a o sociálním podnikání. Absolventi studijních programů mohou uvádět myšlenky do praxe.
Jaké máte plány do budoucna v roli expertky MPSV?
Ráda budu zapojena do aktivit projektu, považuji je za smysluplné.
Text: Lenka Malá
Foto: archiv Marie Dohnalové
Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.
