Lokální měny a sociální podnikání
Trochu netradiční podporou nejen sociálního podnikání může být i lokální měna. Alespoň tak hovoří zkušenosti ze zahraničí. Třeba ve Velké Británii nebo Německu mají již desítky regionů své vlastní alternativní platidlo, se kterým mezi sebou obchodují místní podniky i jednotlivci. Podobný projekt dokonce začal vznikat i u nás.
Mluví-li se o přínosech lokální měny, často její příznivci či tvůrci zmiňují rozproudění ekonomiky a obchodu v daném regionu. Jak celý systém funguje? Za oficiální měnu může kdokoliv nakoupit peníze lokální. A v mnoha případech ani není třeba směňovat papírové bankovky, platit je často možné i přes nejrůznější elektronické aplikace nebo textovou zprávu.
Poté může třeba místní obyvatel povečeřet v nedaleké restauraci, která zase nakoupí suroviny od zdejšího pěstitele. A ten zase pracovní oděvy od regionálního výrobce. Přitom všechny transakce proběhnou v lokálně měně. Uzavírá se tak pomyslný kruh, kdy obchodníci i fyzické osoby využívají především místní zdroje a dodavatele. Lokální ekonomika dostává impuls a peníze přitom neodcházejí z daného regionu.
Takový systém funguje již v desítkách německých regionů. Podle serveru Spiegel.de obchodovala například už před deseti lety s místní měnou Urstromtaler síť sdružující na 165 lokálních podnikatelů. Stejně tak v londýnské části Brixton obchoduje přes 200 podniků s lokální librou, která je navíc opatřená speciálním designem. Zobrazuje vždy některou z významných osobností spojených s daným regionem. Platit bankovkou s podobiznou zpěváka Davida Bowieho nebo umělce Vicenta van Gogha je tu běžné.
Právě technologických příprav Brixtonské libry se zúčastnil i Jiří Ibl, kterého projekt tak zaujal, že se rozhodl jej zavést i v České republice - v Jizerských horách, kde žije. V roce 2017 byla Jizerská koruna opravdu spuštěna. Nicméně jak její autor říká, projekt se záhy rozrostl a rozštěpil v jiné aktivity, proto je nyní její rozvoj pozastaven. Přesto však Ibl věří, že v budoucnu budou práce na upevnění Jizerské koruny pokračovat.
Někteří odborníci se však na regionální měny dívají skepticky. Podle nich nemá regionální měna z ekonomického hlediska ve mnohých případech přínos a navíc jde o poměrně drahou záležitost. Efektivním řešením může být spíše pro region, jehož obyvatelé umírňují nákupy, protože jim dochází peníze. Tak to bylo i v případě rakouského města Wörgl, které bývá uváděno mezi průkopníky lokálních měn. Zde zavedli v roce 1932 v důsledku celosvětové krize podobný koncept a region si díky tomu našel poměrně rychlou cestu k prosperitě.
Ani Ibl sice nepopírá názory ekonomů, zdůrazňuje však výrazný pozitivní aspekt regionálních platidel, kterého si v případě Brixtonu všimnul. „Lokální měna dokáže udělat obrovské PR. Brixtonskou libru s obrázkem slavné osobnosti si chce kdekdo koupit už jen kvůli jejímu designu a nechat si ji na památku. Pak jde i o formu fundraisingu, který z toho plyne a je dalším vedlejším efektem,“ vysvětluje.
Britský právník Simon Steeden dokonce posouvá myšlenku lokálních měn ještě dále. Ve svém článku pro server Thirdsector.co.uk uvažuje nad přínosy vzniku speciálního platidla přímo pro sektor sociálních podniků. Cílem takového projektu by bylo povzbudit a vést samotné sociální podniky i spotřebitele k nakupování v rámci tohoto odvětví. „Vlastní měna sociálního sektoru anebo spolupráce při obchodování by mohly přinést podněty, které by zúčastněným subjektům pomohly vložit další peníze do jejich dobročinných záměrů,“ domnívá se Steeden.
Autorka: Lucie Kunstová
Foto: Pixabay, Creative Commons CC0
Text byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.
