Na Vysočině založili síť sociálních podniků
9. 8. 2019

Na Vysočině založili síť sociálních podniků

Sociální podniky na Vysočině spolupracují již několik let. Vše vyústilo v lednu 2019 založením spolku Sociální podniky z Vysočiny, z.s. Na ustavující schůzi byl předsedou spolku zvolen Miroslav Krajcigr, který působí také v sociálním podniku AKROBRAB s.r.o. Jeho úkolem ve vznikající síti je být spojnicí všech sociálních podniků v Kraji Vysočina, prezentovat ideje spolku navenek, inicializovat jednání jak s veřejnou sférou, tak s podnikatelským prostředím a hledat možnosti spolupráce. Miroslav Krajcigr nám představil hlavní myšlenky spolku, odhalil zdroje inspirace a nastínil úkoly, které síť v nejbližší době čekají.

 

Kdo přišel s myšlenkou založit spolek Sociální podniky z Vysočiny, z.s. a jací lidé se v projektu angažují?

Spolek Sociální podniky z Vysočiny, z.s. se tak nějak kontinuálně stal samozřejmostí poté, co se zakladatelé sociálních podniků AKROBRAB s.r.o., Háta, o.p.s., PTL s.r.o. a SEMITAM s.r.o. více jak rok pravidelně měsíčně scházeli, vyměňovali si zkušenosti a začali participovat na společných projektech. V novém projektu spolku se aktivně angažují statutární zástupci jednotlivých členů spolku – Vít Skála, (PTL), Iveta Vrbová (Háta, o.p.s), Martina Kadlecová (SEMITAM s.r.o.), Zbyšek Karafiát, (Stanice Pavlov o.p.s.), Miroslav Krajcigr (AKROBRAB s.r.o.), Miloš Beran (Coworkingové družstvo Spolu), Irena Rybníčková a Ida Svobodová (Vrátka, z.s.) a Pavel Hrala.

 

Čerpali jste inspiraci v jiných krajích, kde už podobné sítě fungují?

Ano, naším velkým inspirátorem byl SINEC – klastr sociálních inovací a podniků z Moravskoslezského kraje. Paní prezidentka klastru Jana Juřenová nám byla velkou inspirátorkou a dobrou duší, která nás v našem snažení na zakládající schůzi spolku podpořila dobrou radou a inspirací. Máme s jejich klastrem SINEC rozjednanou schůzku jak u jejich členů, tak i na vedení Moravskoslezského kraje s panem Jiřím Navrátilem, náměstkem hejtmana pro sociální oblast. Neocenitelnou podporu a rady do života našeho spolku jsme získali od paní Terezy Dostálové – metodičky NNO a sociálního podnikání, která je pravou rukou Pavla Šotoly – radního Pardubického kraje zodpovědného za sociální péči a neziskový sektor. Pan Šotola byl první, kdo nás pozval na svůj úřad a sdílel „svoje“ know-how v podpoře sociálního podnikání.

 

Spolupráce mezi sociálními podniky na Vysočině se daří již delší dobu. Můžete ji popsat?

Spolupráce mezi sociálními podniky z Vysočiny i mimo náš spolek funguje již několik let. Pravidelně se scházíme na konferencích zaměřených na sociální podnikání. V roce 2018 se uskutečnila konference "Sociální podnikání a místní komunity", kterou spolu s Krajem Vysočina spolupořádal organizační tým pod vedením pana Víta Skály. V roce 2019 se uskutečnila konference v prostorách Háty, o.p.s. – Barborka Coworking pod názvem „Sociální podnikání v Kraji Vysočina – sdílení zkušeností“. Na této konferenci se na jejím závěru uskutečnila ustavující schůze našeho nového spolku – Sociální podniky z Vysočiny, z.s.

 

Funguje spolupráce sociálních podniků s Krajem Vysočina?

Spolupráce s Krajem Vysočina se začíná pomalu a jistě rozvíjet. Uskutečnilo se několik schůzek za účasti pana Pavla Fraňka – náměstka hejtmana Kraje Vysočina, zodpovědného pro oblast sociálních věcí a NNO, pana Martina Kukly – náměstka hejtmana, zodpovědného za oblast ekonomiky a majetku, pana Jiřího Bíny – vedoucího Oddělení sociálních služeb. Následná jednání se uskutečnila i u paní Jany Fialové – radní pro oblast školství, mládeže a sportu. Zatím probíhají oťukávací jednání, jejichž prvním hmatatelným krokem bude vydání Katalogu sociálních podniků z Kraje Vysočina, jak v knižním, tak ve webovém formátu. Následně bychom chtěli jít ve šlépějích Pardubického kraje a Moravskoslezského kraje a rádi bychom získali i finanční podporu formou vypsání dotačního titulu pro sociální podniky z Kraje Vysočina na jejich rozvoj a inovace. V brzké době se proto uskuteční schůzka s paní Ivetou Fryšovou, která má na Kraji Vysočina tuto oblast na starosti.

 

Jak probíhá součinnost s dalšími subjekty?

Spolupracujeme se všemi subjekty veřejné sféry, jako jsou obce i jednotlivé MASky, které se v kraji Vysočina prolínají. O chystaných výzvách na podporu sociálního podnikání jsme informování jak na pravidelných setkáních, tak elektronicky a hlavně na konferencích zástupci MAS mají své přednášky, kde podrobně informují o všech aktivitách zaměřených na sociální podnikání.

 

Můžete přiblížit hlavní dlouhodobé cíle spolku?

Hlavním cílem spolku je napomáhat růstu sociální ekonomiky v Kraji Vysočina cestou rozvoje sociálních podniků, zvyšování zaměstnanosti sociálně a zdravotně znevýhodněných skupin obyvatel a stimulace sociálních inovací vycházejících z jejich potřeb. Ustavení a provoz klastru sociálních podniků. Dále je to poskytování poradenství a podpora aktérů sociální ekonomiky, příprava a realizace vzdělávacích akcí.

 

Jaké úkoly čekají spolek v nejbližší době?

Úkolů máme hodně, ale opravdu největším a nejdůležitějším cílem spolku je vytvoření plnohodnotného “Katalogu sociálních podniků“ jak ve formě brožury, tak na webových stránkách. Mezi našimi řadami je sociální podnik PTL s.r.o., který si tento stěžejní úkol vzal na svá bedra. Kraj Vysočina přislíbil finanční podporu a zároveň jsme získali i partnera, agenturu CZECHINVEST, zastoupenou v Kraji Vysočina panem Adamem Jourou, který nám vychází v našich snahách vstříc.

 

Můžete představit zakládající členy spolku?

AKROBRAB s.r.o. nabízí služby jako praní, žehlení, mandlování prádla, úklid, ale i catering. Sídlí v Ledči nad Sázavou. Tamtéž působí i Háta, o.p.s., která se zabývá kompletací a úklidovými službami. Coworkingové družstvo Spolu provozuje coworkingové centrum, kavárnu a konferenční prostory až pro 150 osob v Humpolci. PTL, s.r.o. je specialista na on-line marketing, sídlí v Senožatech. SEMITAM s.r.o. vyrábí v Havlíčkově Brodě zápisníky, diáře, fotoalba, šanony či tašky s potiskem, provozuje také úklidové služby. Stanice Pavlov, o.p.s. se zabývá záchranou volně žijících živočichů a ekologickou výchovou. Vrátka, z.s. provozují pekárnu, kavárnu, pedikúru, obchod a šicí dílnu v Třebíči.

 

Jak hodnotíte stav sociálního podnikání na Vysočině?

Stav sociálního podnikání na Vysočině by se dal přirovnat k období těsně po porodu. Sociální podniky si hledají své místo na slunci a snaží se jak veřejné sféře, tak široké veřejnosti přiblížit specifika svých činností a rizika, s kterými se dennodenně potýkají. Z mého pohledu je Kraj Vysočina co do počtu sociálních podniků „Popelkou“, která čeká na svého prince. Nesedí však v koutě a nečeká na svůj střevíček, ale svými aktivitami v šíři působnosti se snaží být v blízké době lídrem a inovátorem, který bude určovat směr v oblasti sociálního podnikání.

 

Jaké jsou vaše vlastní zkušenosti se sociálním podnikáním?

V roce 2016 jsem se rozhodl s přítelkyní, že se budeme mimo dosavadních aktivit dále zaměřovat na podporu zaměstnávání lidí s hendikepem. Od sociální služby Centra denních služeb Barborka již byl jen malý krůček k založení vlastního sociálního podniku AKROBRAB s.r.o. Původní záměr na vytvoření pekárny se nakonec transformoval na prádelnu. O tom, že to byl správný krok, nakonec svědčí úspěšně zrealizovaný projekt prádelny „Pradlenky Barborky“ a rozvoj firmy, která na počátku zaměstnávala šest zaměstnanců a nyní poskytuje práci pětadvaceti. Připočteme-li další sociální podniky, které působí v naší budově o rozloze 3000m2, pracuje zde na osmdesát zaměstnanců, z nichž cca 80% jsou lidé s hendikepem.

 

Autorka: Lenka Malá
Foto: Autor: SchiDD – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=36398568 

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.