Komunitou podporované zemědělství aneb opravdovému jídlu blíže
Zkratka KPZ u nás dostala nový smysl. Dříve jsme ji znali jako krabičku poslední záchrany. V současnosti se jedná o komunitou podporované zemědělství, které je rok od roku známější. O co se jedná? A jak to souvisí z environmentálním sociálním podnikáním?
V roce 2015 jsem stála u spoluzaložení jedné z potravinových komunit v pražském Karlíně. Bedýnky s křehkými saláty, čerstvými ředkvičkami, pórkem, bylinkami, vejci a mangoldem nám tenkrát na jaře přivezla usměvavá ekozelinářka od Slaného. Všechno vonělo a navrch jsme dostali květiny. Bedýnky sice byly úhledně srovnané, ale jen podle jednotlivých druhů. Úkolem každého člena KPZ bylo si sestavit svůj podíl zeleniny sám podle seznamu. V systému komunitou podporovaném zemědělství se jedná se totiž o mnohem víc než o službu: je založen na budování vztahu mezi spotřebiteli a drobnými zemědělci. Začíná třeba u ulehčení práce s roztříděním produktů a končí plácnutím si na odběr po celou sezónu. Ta trvá většinou od května do začátku prosince a předchází jí domlouvání a návštěva u zemědělce v období brzkého jara.
Platí se hezky dopředu – podle vzájemné dohody – v jedné či více splátkách. To zajistí drobným hospodářstvím finanční stabilitu a zjednoduší plánování, kolik a co je potřeba zasít a zasadit. Dodávky pak obsahují rozličné plodiny, které právě uzrály. Zkrátka spotřebitelé a pěstitelé společně sdílejí hojnost úrody, ale i rizika neúrody. Budování partnerství mezi členy KPZ a zemědělci ale může zajít mnohem dál. Kdo se v pěstování trochu vyzná totiž ví, jaká je se zeleninou piplačka. Velmi se tedy hodí občasná návštěva spojená s brigádou.
S environmentálním sociálním podnikáním má systém KPZ společné silné lokální ukotvení a šetrné hospodaření v krajině. Je známo, že většinu jídla světa stejně vypěstují drobní zemědělci, kteří nedrancují planetu jako velký agro-byznys.
Pokud dáme přednost jim, zajistíme si nejen čerstvé a zdravé potraviny, ale povzbudíme i místní ekonomiku. A pěstitelé dostanou tolik potřebné důstojné živobytí a respekt. Proto také drobní zemědělci v zemích globálního Jihu, kde jich stále hospodaří většina, založili hnutí Potravinové suverenity, které se postupně přeneslo k nám do Evropy. Byla to i reakce na trend opouštění venkova za lepším živobytím. Na světě poprvé v historii lidstva totiž začala většina obyvatel žít ve městech a tam se dostatek kvalitního jídla vypěstovat nedá.
Na samotné šetrné pěstování zeleniny lze sice využít dotaci v rámci výzvy OPZ č. 129 na podporu environmentálního sociálního podnikání jen omezeně kvůli limitu na prvovýrobu, ze samotného systému KPZ je však možné čerpat inspiraci např. v budování komunitního trhu pro lokální a kvalitní produkty. Některé potravinové komunity totiž spolupracují nejen s prvovýrobci, ale i se zpracovateli. Např. další pražská KPZ CooLAND, které jsem nyní členkou, provozuje vedle zeleninové i KPZku produktů z mléka (nejen kravského, ale i kozího a ovčího). Navíc je možné si objednávat i další produkty: marmelády, čatní, sirupy, mošty, v nabídce bývá i čerstvá drůbež, ryby a masové výrobky. Jinými slovy s dávkou kreativity není od komunitou podporovaného zemědělství k environmentálnímu sociálnímu podniku daleko. Řešení konkrétního environmentálního problému ukotveného v místě bychom už měli, potřebných z cílových skupin, kteří by rádi dělali smysluplnou práci, je na našem venkově stále dost (zejména mezi rodiči dětí do 10 let a osobami v před-důchodovém věku). Příklady navíc už existují. Příští článek bude právě o tom, jak se taková věc povedla v severomoravském Příboře.
Jak založit KPZ krok za krokem
1/ Utvořte partu lidí anebo využijte tu, kterou kolem sebe máte (např. na pracovišti).
2/ Ujasněte si, o jakou produkci máte zájem (sortiment, certifikace bio, rodinná farma apod.)
3/ Najděte podle kritérií zemědělce ve svém okolí, buď vyptáváním anebo např. na: www.adresarfarmaru.cz
4/ Navštivte pěstitele osobně a dohodněte si podmínky dodávek (cena, frekvence, doprava na odběrné místo).
5/ Je praktické si také ujasnit, zda bude váš vztah neformální založený na důvěře či sepíšete písemnou dohodu (vzory např. v manuálu Centra Veronica: http://obchod.veronica.cz/komunitou-podporovane-zemedelstvi).
6/ Domluvte ve své KPZ jasná pravidla předem – zejména co se týká časového ohraničení výdeje zeleniny členům, služby při výdeji, komunikaci se zemědělcem a mezi členy atd.
7/ A nyní si už jen vychutnávejte čerstvou produkci.... anebo se při tom o své zkušenosti můžete dělit s ostatními. Například karlínská KPZ CooLAND má bezva blog a letos na jaře organizuje festival Láska ke krajině, výstavu fotek a k tomu každotýdenní akci v karlínských Kasárnách anebo Bar/áku u Florence.
Podívejte se na: www.cooland.cz.
Jeden z příštích článků bude právě o tom, jak se taková věc povedla v severomoravském Příboře.
Více informací na: www.kpzinfo.cz, www.lovimebio.cz
Ke stažení: leták KPZ a leták Než se zapojíte do KPZ
Autorka: Markéta Vinkelhoferová působí jako expertka MPSV a zároveň také v sociálním podniku Fair & Bio pražírna.
Foto: Tereza Jursová
Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.
