Pach vůně kávy a stinná stránka lesklého obalu čokolády
Téměř každý z nás se občas rád potěší sladkou chutí čokolády a povzbudivými účinky lahodné kávy. Málokdo si ale uvědomuje, že za naším chvilkovým požitkem se skrývá trápení mnohdy nezletilých dětí v podobě otrocké práce. Nejen na tuto hořkou příchuť cukrovinek se snaží upozorňovat kampaň „Za férovou čokoládu!“, jejíž koordinátorkou je Markéta Vinkelhoferová. Ta je zároveň spoluzakladatelkou sociálního podniku Pražírna Fair&Bio, která je férová hned v několika ohledech – fairtradovou kávu tam praží lidé ve více než férových podmínkách. Pražírna totiž zaměstnává osoby s handicapem. Podporuje tak lidi s různým typem znevýhodnění v různých částech naší zeměkoule. A to je fér!
Žijeme v době, kdy v našich končinách už jídlo neslouží jen jako nutný prostředek k přežití, ale vzhledem k dostatku zdrojů ho máme možnost pociťovat i jako jeden z požitků moderní doby a stává se i prostředkem k vyjádření našich postojů, životního stylu i filosofie. Tím, co jíme, často poukazujeme na vztah k sobě, ale i k okolí. Téměř každý ví, co jí nebo spíše nejí vegetarián, většině z nás je už známý i pojem vegan. Skoro každý bez zaváhání odpoví, že jsou to lidé, kteří se snaží chránit zvířata tím, že nekonzumují živočišné produkty, odmítají nehumánní zacházení se zvířaty. Je tedy trochu s podivem, že spoustě z nás ještě zůstává cizí pojem „fair trade“ neboli spravedlivý obchod, který je proti nehumánnímu zacházení s lidmi v tzv. rozvojových zemích. Markéta Vinkelhoferová pro to má jednoduché vysvětlení: „Jejich nedůstojné pracovní podmínky nevidíme, ale to neznamená, že neexistují.“ Dodává, že spousta lidí netuší, že sklizeň kakaových bobů je náročná a nebezpečná práce, kterou vykonávají často děti, je to práce, při které dochází k porušování pracovních práv. Při sklizni se nenasazuje technika, lusky se odsekávají mačetami. Velmi těžké jsou i pytle a koše, ve kterých se nosí, navíc jsou kakaovníky často ošetřovány chemickými hnojivy a postřiky, které mají neblahý vliv nejen na životní prostředí, ale i na lidské zdraví. Neférovost spočívá i v rozložení zisků. Zpracovatelé a velkoprodejci čokolády často bohatnou, zatímco pěstitelé kakaa se potýkají s chudobou a většinou vydělávají v přepočtu kolem pouhých 25 Kč na den. Výrobci čokolády se snaží, aby výkupní ceny bobů byly co nejnižší, a tím dosahovali co nejvyšších zisků. Proto jsou farmáři nuceni využívat dětské práce.
A je to právě zase cena, která mnohdy odrazuje zákazníky od fairtradových výrobků, které jsou sice o něco dražší, ale které mají svou hodnotu ve výjimečné chuti a právě i v tom, že jsou „fér“. Markéta Vinkelhoferová to shrnuje slovy: „Zákazníci by se měli zamyslet, za jakou cenu ta nízká cena je.“ Nabádá nás, abychom nebyli lhostejní k tomu, co kupujeme, a přemýšleli, koho a co tím vlastně podporujeme. Férový výrobek nám poskytne hned několik slastí – sladkou chuť na jazyku a zároveň sladké vědomí, že jsme podpořili dobrou věc. Markéta Vinkelhoferová doplňuje: „Nemusíme a ani bychom neměli jíst kila čokolády a pít litry kafe, tady víc než jinde platí, že nejde o kvantitu, ale o kvalitu.“ A právě aby sousto lahodné čokolády či doušek aromatické kávy v sobě neměly i pachuť v podobě nehumánního zacházení se člověkem, stala se Ekumenická akademie součástí mezinárodní kampaně Za férovou čokoládu!, jejímž cílem je nabádat ke koupi fairtradových výrobků a hlavně upozornit na neférové podmínky, za kterých se konvenční zboží dostává na trh. Podpořit fair trade lze nejen koupí férového výrobku, ale i podpisem petice na stránkách kampaně Za férovou čokoládu: www.zaferovoucokoladu.cz. Nyní také na podporu důstojnějších podmínek pěstitelů kakaa v Česku probíhá Čoko-Tůr, v rámci níž se v několika městech zastaví čoko-auto. To upozorňuje na nerovnosti v byznysu s kakaem a čokoládou. Prvním místem bude pražské Nákladové nádraží Žižkov, kde se představí 24.8. na ČokoFestu, festivalu férové čokolády.
Myšlenka kvalitních, férových produktů i pracovních podmínek se slila jak ta nejvoňavější a nejchutnější káva a začátkem roku zahájil v Kostelci nad Labem svou činnost sociální podnik „Pražírna“, kterou provozuje obchodní družstvo Fair&Bio. Bojovnice za férovost Markéta Vinkelhoferová Pražírnu definuje takto: „Je to vlastně takové završení spravedlivého obchodování, kdy se nám podařilo propojit podporu férovosti zboží a podporované zaměstnávání. V Pražírně jsou zaměstnány osoby s handicapem, v současné době tam pracují čtyři mentálně a jeden fyzicky postižený zaměstnanec. Pražírna tak pomáhá lidem s postižením v České republice i fairtradovým pěstitelům kávy ze zemí Střední Ameriky a Afriky. Tím dokazuje, že pomáhat lze vždy a všude, jde jen o to chtít.
Markéta Vinkelhoferová naše povídání uzavírá slovy: „Fair trade není něco samospasitelného, ale upozorňuje na neuspokojivý stav věcí a my bychom k němu neměli být lhostejní. Jestli nám je jedno, jak se má někdo jiný, pak zase někomu jinému bude jedno, jak se máme my.“
Říká se, že život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš. Často bychom byli překvapeni, jak zdánlivě sladká chuť bonbónu v sobě může obsahovat i hořkou pachuť a co za stíny se mnohdy skrývá za lesklým obalem. Ten nejbarevnější obal může skrývat ten nejtemnější obsah. Ale pokud nezůstaneme lhostejní, budeme si ty bonbóny sami pečlivě vybírat a nahlížet i za obal, můžeme si užívat všech sladkých chutí života a vychutnávat si ho plnými sousty a doušky bez výčitek k sobě i ostatním.
Autor: Drahomíra Broková
