Jak se vede českému sociálnímu podnikání?
Je rok 2014, delší a teplejší dny jsou příslibem nadcházejícího jara a pro nás je to čas, kdy pomalu zavíráme a rekapitulujeme realizované projekty, chystáme nové a spřádáme plány do budoucna. V jaké kondici je tedy české sociální podnikání? Co mu schází a co mu přebývá? Co se nám povedlo a kde je naopak potřeba ještě napnou síly? Pojďme se tedy společně vrhnout na bilancování aktuálního stavu a pomocí návodných otázek zmapovat jak na tom jsme...
Kde se sociální podniky (ne)nacházejí? Kolik jich vlastně je?[1]
V okamžiku psaní tohoto článku (březen 2014) jich bylo v Adresáři sociálních podniků evidováno celkem 173. Podívejme se na toto číslo podrobněji. Suverénně nejvíce podniků se nachází v Praze (26), na následujících příčkách pomyslného žebříčku je kraj Olomoucký (13), Ústecký (12) a Moravskoslezký (11). Naopak poslední příčky obsadily kraje Karlovarský a Liberecký, kde se shodně nachází po jednom podniku.
- A co vlastně všechny tyto podniky dělají? V jakém oboru podnikají?
Nejčastěji působí v oblasti zahradnických služeb, úpravy zeleně, údržby nemovitostí a úklidových prací (23%), následuje oblast pohostinství a ubytování (19%) a třetí místo obsadila oblast potravinářské výroby a prodeje (18%). Většina podniků však často podniká ve více oblastech najednou, pomáhá jim to například vykrývat sezónní výkyvy či diverzifikovat podnikatelské riziko.
- Koho tyto podniky zaměstnávají?
Téměř všechny české sociální podniky zaměstnávají nějakou znevýhodněnou skupinu lidí, nejčastěji se jedná o zdravotně postižené (67%), zejména s tělesným, mentálním a duševním postižením. Druhou nejčastější skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní (28%) a na třetí příčce se umístili azylanti, imigranti, osoby ve věku 50 a více let a etnické menšiny (12%).
- Jak se jim v jejich podnikání daří?
Čísla a data z realizovaného průzkumu hovoří jednoznačně: českým sociálním podnikatelům se dle mínění jich samotných vede dobře (48%) či průměrně (34%), jen 15% hodnotí svou podnikatelskou činnost vyloženě negativně. To je s ohledem na stávající krizi a náladu v podnikatelském sektoru a současně úplnou absenci dotačních titulů pro sociální podnikání, bezpochyby pozitivní zpráva.
- Jaké problémy je trápí?
Většina sociálních podniků řeší problémy v oblasti financí, zejména závislost na různých peněžních podporách (dotace a příspěvky od státu apod.), často také mají obavy o udržitelnost podnikání po konci projektu ze strukturálních fondů EU, v rámci kterého svůj podnik založili, a mnohdy jim v organizaci chybí finanční manažer, který by se této problematice systematicky věnoval a třeba i vyhledával další zdroje.
Kromě financí trápí manažery také nedostatek času, kdy pro vytížení každodenními starostmi ohledně fungování podniku se nedostává času na systematickou práci na plánech, strategii a rozvoji do budoucna.
Některé podniky se potýkají s problémy také v oblasti obchodu a zakázek (zejména ty, jejichž služby/výrobky podléhají sezónním výkyvům), v oblasti marketingu (absence komunikačního či marketingového plánu a osoby, která by se marketingu systematicky věnovala) či v oblasti práce se zaměstnanci z cílové skupiny (jejich fluktuace a potřeba dohledu nad nimi apod.).
- Co by jim pomohlo?
S ohledem na předchozí odstavec je odpověď na tuto otázku nasnadě. Většina podniků by uvítala dotace (provozní či investiční) či příspěvky na zaměstnávání znevýhodněných osob. Velký zájem je však stále také o poradenství týkající se nejen již zmíněných financí, ale také marketingu, obchodu či PR.
Co se povedlo?
Za poslední 2 roky se na poli sociální ekonomiky událo mnoho nového a své zásluhy na tom nese i naše organizace, za zmínku rozhodně stojí tyto události: vznikla síť 8 ambasadorů sociálního podnikání pro jednotlivé regiony ČR, natočil se dokumentární film o sociálním podnikání v ČR (a další dva filmy pak pojednávají o sociálním podnikání v Rakousku a Belgii) a 16 medailonků o vybraných sociálních podnicích, byla vydána Publikace dobré praxe a Manuál k založení sociálního podniku, vznikl Klub sociálních podnikatelů a byla zpracována analýza legislativy sociálního podnikání v jiných zemích EU a doporučení k začlenění integračních sociálních podniků do legislativy.
A co je ještě před námi?
Bude se připravovat věcný návrh zákona o sociálním podnikání, který byl zařazen do legislativního plánu vlády na první čtvrtletí roku 2015. V této souvislosti bychom se měli znovu vrátit k vymezení sociálního podniku, podle jakých znaků se pozná, že jde o sociální podnik a za jakých podmínek má smysl sociální podniky podporovat. Čeká nás rozhodně zajímavé období.
[1] Na přelomu roku 2013 a 2014 jsme provedli telefonické šetření mezi stávajícími sociálními podniky, které jsou uvedeny v Adresáři sociálních podniků (www.ceske-socialni-podnikani.cz). Z výsledků tohoto šetření jsou čerpány data a informace pro tento článek.
Daniela Bednáriková