Za den vytřídí dvě tuny papíru a plastu. V Králíkách za to vzali.
Oblast Králicka je vzdálena velkým centrům a potýká se dlouhodobě s víc jak 7,5% nezaměstnaností. Město Králíky řešilo, jak efektivněji naložit s tříděným odpadem, než ho draze vozit či skladovat. Oba problémy nalezly řešení v sociálním podniku EKO Králíky, v. o. s.
Město Králíky a Služby města Králíky, s. r. o., se společně rozhodly rozjet projekt, který by nabídl dlouhodobě nezaměstnaným pracovní místa. Od prosince loňského roku třídí odpady 4 lidé, kteří by jinak na trhu práce měli obtíže se sháněním zaměstnání. Dvěma z nich je přes padesát, muži i ženy. Robert Jílek (40), jednatel Služeb města Králíky, si jejich pracovní přístup pochvaluje: „Moje osobní zkušenost s lidmi za dva a půl roku je výborná. Mají stoprocentní pracovní návyky, dodržují pracovní dobu, a když mají připomínky, tak adekvátní. Nemůžu si stěžovat.“ Jak ale došlo k tomu, že je zná déle, když sociální podnik funguje tři měsíce, mi vysvětlil vzápětí. „Když ministr práce a sociálních věcí Drábek zřídil institut veřejné služby, začali jsme spolupracovat s Úřadem práce a vybrali a zaměstnávali 60 lidí. Bohužel jen tito čtyři se osvědčili v tom, že chtějí práci vykonávat dlouhodobě,“ hodnotí jejich pracovní morálku. Nabídka dobrovolné veřejné služby měla bohulibý záměr nabídnout práci lidem, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a jsou odkázáni na pobírání dávek. Využít jejich potenciál prostřednictvím veřejně prospěšné práce pro podniky či obce ale zhatily sankce. Ty by byly uplatněny na těch, kteří by službu odmítli vykonávat. Nejen dlouhodobě nezaměstnaní, ale i čerstvě evidovaní Úřadem práce měli být sankcionováni vyřazením z evidence a ztrátou podpory. Ústavní soud sankce zrušil. Robert Jílek z Králík vidí celý problém se zaměstnáváním lidí dlouhodobě bez práce po svém. „Ministr Drábek zařídil veřejnou službu pro lidi, kteří pobírají sociální podporu a musejí zdarma odpracovat ve službě určitý počet hodin.
Posílali k nám lidi, aby si vlastně touhle prací vydělali právo na dávku. Myslím, že problém není v pracovních nabídkách, ale v lidech. Většina z nich pracovat nechce. S nadsázkou bych řekl, že 90% z nich. 8% jsou zdravotně postižení a ta dvě zbývající procenta zaměstnáváme my. Ti, co práci opravdu chtějí, i když nemají kvalifikaci a je jim přes padesát,“ popsal lapidárně svou zkušenost.
Nabídnout práci těm, kdo ji chtějí, je jedna věc. Druhá, kde sehnat peníze na jejich místa. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost se zaměřuje na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu práce. Právě z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí jsou hrazeny mzdy novým čtyřem pracovníkům firmy EKO Králíky, v.o.s. Tříděný odpad z města se již delší dobu odvážel 40 km, rostly náklady na dopravu a skladování. Dnes separují a třídí papír a plast z barevných králických kontejnerů čtyři zaměstnanci a i díky nim nerostou poplatky za odpad místním občanům. Podle starostky Králík Jany Ponocné je cílem sociální firmy mj. snížit počet odpadů, který se ukládá na skládky.
Zatímco jiné sociální podniky typu kaváren si mohou vybudovat stálou klientelu a být soběstační díky nim, obchodní společnost EKO Králíky, v.o.s., je závislá na trhu. Jednatel Jílek nehýří v tomto směru optimismem: „Pokud zůstane výkupní cena surovin papíru a plastu, tak ano, budeme soběstační. Jenže to závisí na trhu. Když se nebude vykupovat, bude se odpad vozit na skládky, protože tu nebude nikdo, kdo by o něj měl zájem.“
Souvztažný k programu Lidské zdroje je i IOP - Investiční operační program. Kdo si chce zařídit cukrárnu nebo potřebuje pro svůj sociální podnik lis, financuje ho z tohoto programu. Nová třídící linka, která by králickému podniku pomohla vytřídit více odpadu, stojí 700 tisíc korun. Příspěvek na těchto docela drahých pár kusů železa firma nedostane. Vypořádali se s tím po svém. Rozebrali starší linku, kterou teď používají, a vydělávají tak na tu novou. Za den dokážou ve čtyřech lidech vytřídit dvě tuny odpadu. Když si vezmete, kolik váží plastová láhev, není to vůbec málo.
Robert Jílek, který dnes celý podnik řídí, by začínajícím sociálním podnikatelům poradil především odborníka přes administraci: „My jsme měli to štěstí, že jsme se seznámili s panem Kotoučkem a následně s paní Kotoučkovou, díky nimž jsme začali uvažovat o projektu, který by v naší oblasti služeb měl smysl. Je neocenitelné mít člověka, který věci rozumí a dokáže zajistit veškeré podklady a komunikovat s úřady. Nám to na začátku výrazně pomohlo.“ Za klíčový považuje Jílek podnikatelský záměr: „Mít životaschopnou a dobře spočítanou vizi, co bych chtěl s lidmi dělat. Nemůžu je posadit do náklaďáku, když mají zdravotní postižení na očích.“ Příprava projektu trvala jeden a půl roku. Svou roli sehrálo i to, že vytvoření nové společnosti muselo stvrdit třeba zastupitelstvo, které nezasedá každý den.
Kromě odpadů a možného rozšíření počtu pracovních míst, pokud zisky dovolí, se v EKO Králíky, v.o.s., myslí i na další rozvoj. Pokud získají dostatek zakázek, využijí od města pronajatých 120 hektarů lesa. „Můžeme potenciálně provádět pěstební práce v lesích. Lidi by zalesňovali, ožínali, natírali, všechno možné co je potřeba v lesích,“ nastiňuje možná další rozšíření činnosti Jílek. Ve společnosti Služby města Králíky s.r.o. zajišťuje už teď pestrou paletu prací. „Máme na starosti dopravu, odpady, teplo, psi, koupaliště, veřejné záchodky, správu bytových domů, péče o hřbitovy, zeleň, komunikace...,“ neustává ve výčtu Robert Jílek. Když se divím, jak tohle všechno zajistí jeho 28 zaměstnanců, v klidu se zeptá: „A produktivita práce vám něco říká?“
Text a foto: Kateřina Kokešová
