Portálu PROPAMÁTKY se daří
Užitečné a komplexní informace v oblasti památkové péče naleznou návštěvníci internetového portálu PROPAMÁTKY. Web připravuje tým redaktorů se zdravotním hendikepem. V čele Institutu pro památky a kulturu, o.p.s., který portál provozuje, stojí Aleš Kozák (35). Žije s rodinou v Písku, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a pracoval jako grantový specialista v oblasti péče o památky. V roce 2007 založil Institut pro památky a kulturu a od roku 2010 se věnuje také sociálnímu podnikání.
Představte, prosím, hlavní cíle projektu Portál PROPAMÁTKY.
Cílem projektu je provozovat oborový internetový portál o obnově a financování památek, jehož obsah a každodenní chod redakce pomáhají zajišťovat lidé se zdravotním hendikepem.
Kdo přišel s myšlenkou založit sociální podnik a jací lidé se podílejí na realizaci projektu?
Myšlenka založit portál vychází z mé osobní zkušenosti na odboru památkové péče, při které jsem si uvědomil, že mnoho vlastníků i správců historických staveb u nás nemá k dispozici dostatek informací o možnostech financování a oprav památek včetně jejich vhodného využívání. Tuto skutečnost mi potvrdilo více lidí, jimž je téma péče o kulturní dědictví blízké. Mnoho z nich mělo zkušenosti, jenže zde neexistovala žádná platforma, která by sdílení a prezentaci praktických informací umožňovala. A portál PROPAMÁTKY tento prostor nabízí on-line a po celý rok.
Měl jste nějaké předchozí zkušenosti se sociálním podnikáním?
Neměl, ale nemyslím si, že by to byla v našem případě nějaká zásadní nevýhoda.
Jaké byly vaše zkušenosti v oblasti památkové péče?
V rámci svého studia jsem se zaměřil mimo jiné také na regionální rozvoj a jeho součástí je cestovní ruch a s ním související péče o památky. V zaměstnání na odboru památkové péče pražského magistrátu jsem dále absolvoval kromě řady školení a konferencí také roční studium památkové péče u Národního památkového ústavu a následně i kurz péče o kulturní dědictví v návaznosti na začleňování České republiky do Evropské unie při Fakultě architektury ČVUT. Kromě toho jsem sám vlastníkem historického objektu, takže mám jistou osobní zkušenost i v této oblasti.
Na jakou cílovou skupinu je projekt zaměřen?
Z pohledu zaměstnávání je projekt portálu zaměřen na osoby se zdravotním postižením, které pracují na pozicích redaktorů. Je zřejmé, že práce s počítačem je pro některé typy zdravotního omezení naprosto vhodná. Jedná se o práci v čistém prostředí, lze ji vykonávat částečně z domova a v našem případě ji lze do jisté míry také naplánovat i rozložit v čase. A tyto výhody lidé se zdravotním hendikepem, myslím, velmi oceňují.
Jaké informace portál PROPAMÁTKY nabízí?
Lze je rozdělit do tří oblastí: 1) Katalog služeb, 2) Financování, 3) Zpravodajství. Katalog služeb je od počátku budován jako seznam prověřených firem a organizací, díky kterému majitelé nejen památkově chráněných objektů mohou najít, oslovit, porovnat a následně oslovit a vybrat si prověřené dodavatele jako například architekty, řemeslníky či stavební firmu. Hlavní náplní sekce věnované financování je připravovat denně aktualizovaný přehled dotací a veřejných sbírek na památky. Co se zpravodajství týká, publikujeme články a informujeme o pozitivních příkladech obnovených historických staveb, zajímavých publikacích, chystaných konferencích, seminářích a dalších tématech v oblasti péče o památky. Koho tato oblast zajímá, může se přímo na portálu registrovat k odběru týdenního e-mailového zpravodaje.
Podařilo se obsadit pracovní místa redaktorů?
Na začátku projektu bylo vyhlášeno výběrové řízení na vedoucího redakce, který se následně stal také koordinátorem práce redaktorů portálu - zaměstnanců s hendikepem. Také na jejich pozice jsme vypsali výběrové řízení. Z celkem 16 zájemců jsme jich polovinu pozvali na osobní pohovor s tím, že museli předem zpracovat a zaslat zadané úkoly. Snažili jsme se zjistit, na jakou z nabízených pozic by se kdo hodil nejvíce. Přestože se všechny tři týkaly redaktorské práce, každá z nich má trochu jiný charakter. Jak ostatně naznačují již zmiňované oblasti portálu. Hledali jsme redaktora zpravodajství, financování a katalogu služeb. Všichni pracují s počítačem a připravují obsah pro publikování, například zprávy, monitoring dotací nebo informace o firmách z oboru péče o památky.
Jak se zaměstnanci zapracovali?
Již v rámci přípravy a plánování projektu jsem si uvědomoval, že naši zaměstnanci budou muset zvládat jisté dovednosti, a proto jsme již jako součást projektu jednu z jeho klíčových aktivit navrhli vzdělávání. A vyplatilo se to. Všichni členové týmu absolvovali různé druhy školení, například Jak psát pro web, Webové nástroje pro neziskové organizace, Internetový a e-mail marketing a podobně. Jednu přednášku si pro redaktory dokonce připravil i sám vedoucí redakce, poučil celý tým o památkové péči. Mohl si to totiž vhledem ke svému vzdělání a zkušenostem dovolit. Proces učení je ovšem věc průběžná. Těší mě zájem redaktorů, kteří nedávno vyslovili zájem o absolvování dvouletého dálkového studia památkové péče.
Potýkali jste se při realizaci projektu s nějakými překážkami?
Na žádné veliké překážky si nevzpomínám. Evropská dotace na rozjezd sociálního podnikání byla sice poměrně administrativně náročná, ale lidé na Ministerstvu práce a sociálních věcí byli vždy připraveni pomoci. Všechny ty monitorovací zprávy, kontroly a celá administrativa se tedy daly zvládnout. Bral jsem to jako součást projektu, který bychom v této míře bez pomoci dotace nedokázali začít. Ostatní věci jsou, myslím, stejné jako u jiného podnikání, to znamená najít si vhodné dodavatele, zákazníky a zájemce o Vaše služby a postupně budovat důvěru veřejnosti.
Daří se naplňovat cíle projektu?
Náš cíl se podařilo naplnit zcela. Čtenáři si to mohou ověřit na adrese www.propamatky.info. Důkazem úspěchu je kromě vzrůstající návštěvnosti portálu také uznání Syndikátu novinářů, který portál PROPAMÁTKY ocenil prvním místem v soutěži Média na pomoc památkám v kategorii Internet.
Zhodnoťte, prosím, možnosti zaměstnávání osob se zdravotním hendikepem na Písecku.
Nemyslím si, že by se podmínky nějak zásadně lišily od jiných míst v České republice. Vždy je potřeba hledat schopné a pracovité lidi, kteří budou mít svoji práci rádi. Myslím si, že se nám to podařilo. Dokonce jsme postupně přijali další dva zaměstnance, a to na pozici účetní a jazykové korektorky. A opět to jsou lidé se zdravotním hendikepem. Všichni tvoříme dobrý tým a to je naše společná hodnota.
Na závěr nám, prosím, nastiňte vaše další plány do budoucna, co se týče sociálního podnikání.
Provozovat internetový portál a také další související aktivity organizace. Dvakrát v roce pořádáme například konference o obnově a využívání památek a také zde nám naši zaměstnanci pomáhají. Kromě spolupráce s firmami v oblasti obnovy památek si snažíme zapojovat také naše čtenáře a rozvíjet dobrovolné dárcovství. V současné chvíli proto plánujeme přijmout na částečný úvazek dalšího člověka s hendikepem: koordinátora, který by měl komunikaci s dárci a celou tuto agendu na starost.
Autor: Lenka Urmanová
