Sociální podnikání stojí na lidech. Rozhovor s ambasadorkou Petrou Francovou

Sociální podnikání. Dvě slova, která se v poslední době často skloňují napříč Českou republikou. Dvě slova, za kterými se skrývá obrovský potenciál k řešení široké škály sociálních otazníků. K tomu, aby tento potenciál nebyl promarněn, musí být rozvážně podporován krok za krokem. Ambasadorka Petra Francová prozradí, jak na to.

V českém prostředí lze bezpochyby pozorovat vzrůstající zájem o sociální podnikání. Od roku 2004, kdy se poprvé setkala s tímto konceptem, se Petra Francová vypracovala na jednu z popředních expertek na sociální podnikání v ČR. V současné době je ředitelkou společnosti P3 – People, Planet, Profit, kde řídí projekt TESSEA a je ambasadorkou sociálního podnikání pro Prahu.

Petra Francová mluví o sociálním podnikání jako o naplňování jak sociálních, tak ekonomických aspektů. Měli by být v rovnováze a měl by být splňován trojí prospěch – společenský, ekonomický a ekologický. Pole působnosti sociálního podnikání je tedy velice variabilní, jelikož každá organizace je jiný průnik těchto prospěchů. Dodává, že i uvnitř jedné země je to různý, hranice se těžko stanovují. Je velice těžké definici vůbec udělat, aby se neochudila realita.

Jak tedy uchopit sociální podnikání v českém prostředí? Projekt TESSEA vychází z definic evropské výzkumné skupiny EMES, ale navíc hledá ryze českou obdobu. Důraz se klade na aspekt podnikání. Společnost P3 se nejvíc soustředí na sociální podniky s podnikáním v hlavní činnosti, ale snažíme se to brát do široka. Ředitelka P3 také zdůrazňuje, že sociální podnikání vychází z partnerství. To je alfa omega všeho, společně s občanskou společností. Na příkladu Řecka uvádí, že pokud nejsou v zemi naplňovány uspokojivě tyto podmínky, samotné sociální podnikání se nerozvíjí.

Uznává, že se lidem může zdát definice sociálního podnikání obtížně srozumitelná. Společnost P3 se proto věnuje zejména osvětovým aktivitám. Snažíme se hledat, kde to funguje a sdílet tyto příklady, protože se to na nich nejlépe porozumí. Definice jsou potřeba, ale přesto to nevysvětlí pořádně. V tomto duchu je veden i projekt „Inovativní prosazování sociálního podnikání“, v jehož rámci se tvoří adresář českých sociálních podniků na webových stránkách ceske-socialni-podnikani.cz. Sociální podnikání se zde přibližuje odborné i laické veřejnosti. Zástupci podniků se mohou přihlásit do zatím neformálního Klubu sociálních podnikatelů.

Samozřejmě, i sociální podnikání má problematické místa. Například otázka, zda se otevřeně hlásit ke konceptu sociálního podnikání nebo ne. Na to neexistuje jeden recept, říkáme to i na našich seminářích. Záleží na tom, co dělají, jací jsou jejich zákazníci, kdo je jejich cílová skupina. Někdy sami zaměstnanci nechtějí, aby se vědělo, že to dělá někdo postižený. Zdrojem jisté nedůvěry je i dotování sociálních podniků. Francová je přesvědčena o tom, že sociální podnikání je těžší než podnikání normální - musí myslet na mnohem víc věcí najednou. V rámci analýzy ekonomických dat se společnosti P3 potvrdilo, že stát šetří víc tím, že dotuje znevýhodněné zaměstnané, kteří platí daně a jiné poplatky, než když platí dávky nezaměstnaným znevýhodněným.

Posláním společnosti P3 je přispívat v budování celého systému, aby stál na zdravých základech. Napomáhají k tomu i čilé vztahy se zahraničím (Británie, Slovensko, Belgie – Flandry, Polsko, Rakousko). To, že jsou to vztahy inspirativní, svědčí i skutečnost, že zanedlouho společnost P3 přiblíží belgickou zkušenost dokumentárním snímkem. Ze zahraničí si P3 také přinesla dvě inspirace pro svou osvětovou činnost. První z nich - ambasadoring - propojuje vše důležité pro sociální podnikání – hodnoty a partnerství – a staví jej na úroveň přímých mezilidských vztahů. Je důležité, aby to šlo do regionů, aby to byli místní lidi, aby šířili tu myšlenku, ukazovali příklady a propojovali lidi se zájmem. V rámci druhé inspirace se P3 snaží společně s Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR propagovat podporu sociálních podniků skrze veřejné zakázky na úrovni krajů. Příkladem, jak tuto citlivou problematiku vyřešit, je postup Úřadu práce v Mostě, který při vypisování veřejné zakázky určil podmínku, že firma musí zaměstnávat znevýhodněné.

Nicméně je nutné mít v českém prostředí na mysli, že sociální podnikání není jenom o zaměstnávání znevýhodněných lidí. Je tam důležitá šíře toho všeho, nový pohled, místní provázanost a partnerství, nadšeně připomíná ředitelka P3. Potenciál sociálního podnikání spočívá v schopnosti přispět k udržitelnému řešení nejen podpory znevýhodněných, ale také podpory nezaměstnaných, aktivizaci lokálních komunit či prosazování ekologického chování.

Sociální podnikání není čistě ekonomickou záležitostí, je o lidech. Právě to se Petře Francové líbí na sociálním podnikání – aktivizuje lidi a dává odpovědnost přímo na nich.

Autor: Katarina Chalupkova