O fair trade - Rozhovor s ThDr. Jiřím Silným, ředitelem Ekumenické akademie
ThDr. J.Silný – duchovní v Československé církvi husitské, po roce 1989 zjišťuje, že se církve zabývají převážně samy sebou a ne tématy dopadajícími na lid. Vnáší tato témata do své činnosti faráře a posléze dojde k rozhodnutí plně se jim věnovat. Zakládá Ekumenickou akademii, sdružující církve, nezávislé organizace i jednotlivce.
Problém chudoby v rozvojových zemích, na který Ekumenická akademie poukazovala, se rozhodla řešit konkrétní činností. Rozhodla se pro fair trade způsob obchodování, který se ve světě rozvíjí od čtyřicátých let minulého století a v roce 2004 otevřela první fair trade velkoobchod v postsocialistických zemích.
Co je fair trade, kde vznikl?
Spravedlivý, partnerský obchod, vytvořený na vzájemné úctě a dodržování lidských práv. Na počátku byl záměr pomoci Portoriku na konci 2.světové války. Aby tato podpora byla účinná a trvalejšího rázu, menonitská církev v USA zprostředkovala prodej výrobků od obyvatel. Tato akce se díky velkému ohlasu postupně šířila v církevním prostředí a mezi nevládními organizacemi do Evropy - Velké Británie, Holandska. Nejdříve se dovážely rukodělné výrobky. V 70.letech 20.st. byl dovezen první potravinový produkt - káva z latinské Ameriky. Na základě rovnoprávnosti se vyvinul systém kontrastující s běžným obchodováním, kdy největší porci zisku a moci mají obchodníci, producenti jsou zbídačení a zemědělci často pak přecházejí na výnosnější pěstování drog. V partnerském obchodu mají vyvážená práva producenti, obchodníci a spotřebitelé.
Je tento obchod v naší zemi známý?
V naší zemi se dá říci, že třetina lidí o fair trade slyšela, jejich počet stále stoupá, což dokládají každoročně se zvyšující obraty o desítky procent. Produkty se objevují i v řetězcích velkých obchodů. Ty si tím často vylepšují image a dobrovolně se podrobují nezávislé kontrole. Deklarují sociální a ekologické programy. Není zde sice ještě rozvinutá solidarita v takové míře jako v jiných zemích, kde se konzumenti více zajímají i o původ zboží a jeho kvalitu i o kvalitu sociální. U nás je nákupní kultura orientovaná na ceny více než kvalitu. Fair trade výrobky jsou luxusní, čokoláda, jejíž cena je vyšší, je opravdu čokoláda. Cena kávy je však srovnatelná s cenou běžné kávy. Obtíží zatím zůstává malá dostupnost. Jezdím přednášet o fair trade do větších měst, kde zatím toto zboží nemají .
Jaký je systém spravedlivého obchodu?
Je rovnoprávný, cesta produktu je zkrácena o řadu překupníků. Platí se reálné náklady. Producentům je garantovaná cena , která je vyšší než je burzovní index. Producent musí nejméně po dobu dvou let prokázat dodržování standardů Mezinárodní organizace práce, které většina zemí ratifikovala jako základ zákoníku práce. Například možnost organizovat se v odborech, přesně daná pracovní doba, pracovní smlouva, pojištění, nezaměstnávat děti, nediskriminovat jedince.
Jakým způsobem jsou tato práva zajištěna?
Vstupní bariéra je poměrně vysoká, po dobu dvou let je společnost – jedná se zpravidla o družstva - kontrolována a za to si zaplatí určitý poplatek. Zájemci se poskytuje odborná pomoc, poradenství, zajišťuje se mu odbyt za garantované ceny. Dostane také finanční zálohu na nákup, například semen. Pokud podmínky splní, obdrží sociální prémii, o jejíž investici se rozhodne. Vznikne pak dlouhodobé partnerství.
Dá se tu mluvit o sociálním podnikání?
Ano. Je to velká síla v oblasti sociální ekonomiky. Jedná se o solidární ekonomiku, kde zisk neslouží k obohacování jednotlivců, ale pro rozvoj, je zde i komponenta ekologické udržitelnosti, nepěstuje se na nově vykácených pralesech, nepěstují se monokultury. Dbá se na to, aby i zemědělcům zůstala půda pro vlastní potřebu. Produkty jsou většinou v bio kvalitě a to někdy i když nemají ochrannou certifikaci ekologického zemědělství, protože ta představuje další náklady.
Kdo tento systém řídí?
Zastřešující certifikační organice Fairtrade Labelling Organisations International (FLO) vznikla v roce 1997 se sídlem v německém Bonnu. Sdružuje 19 národních iniciativ. Kontroluje certifikaci výrobků, stanovuje standardy pro jednotlivé produkty a koordinuje monitoring dodržování standardů v zemích producentů. Tam jsou schvalovány veškeré materiály, obaly. Systém je značně kontrolovaný. Další systém kontroly má World Fair Trade Organisation, u níž každá členská organizace, která se fair tradem zabývá, musí prokázat, že dodržuje určité zásady, například Ekumenická akademie nakupuje výhradně Fair Trade zboží, respektuje rovnoprávnost žen atd. Ručíme svým jménem a členství je zárukou.
Viděl jste na vlastní oči jak faire trade probíhá u producentů? Mění se jejich podmínky?
Přímé kontakty máme na čtyři místa, například Darjeeling v Indii, ElCeibo v Bolívii, která jsme navštívili. To, že známe způsob života těch lidí s jejich problémy, dodá všemu jinou rovinu. I pro ně je osobní kontakt povzbuzením. Známe místa odkud zboží pochází a to je také důležité.
Jakým způsobem provádíte osvětu?
Jeden náš vzdělávací program realizuje fair trade snídaně na školách, úřadech. Důležitý je vlastní zážitek. Formou ochutnávek lidé porovnávají bio a nebio, propagujeme i místní produkci zároveň s produkty spravedlivého obchodu. Pořádáme vzdělávací programy pro prodejce, aby mohli se zákazníky o zboží mluvit. Informovat je o systému fair trade, ale například také o šetrném pěstování, takový způsob zemědělství zajistí ekologickou udržitelnost. Snahou je zvětšovat okruh zákazníků slyšících na kvalitu včetně kvality sociální. Dávat jí přednost, dokázat se omezit v její prospěch. Zároveň školíme prodejce o tom jak vést obchod.
Existuje podpora vlády?
Evropská komise vyjádřila podporu. Některé vlády se zaměřují tímto způsobem kdy veřejný nákup zohledňuje ekologické a sociální standardy. Ta firma, která prokáže sociální a ekologické aspekty, je zhodnocena. Státní úřady to mohou dělat i u nás. Stát má velkou nákupní sílu a právně je možná taková podpora sociální ekonomiky, i když se to zatím neděje.
Dotýká se faire trade ekonomická krize?
Není to první krize a ukazuje se, že tento obchod je anticyklický. Ve vyspělých zemích lidé hledají a podporují alternativní metody, zamýšlejí se nad problematikou. Vnější vlivy samozřejmě jsou například problémy s pohybem kurzů eura vůči dolaru, protože většina produktů se stále ještě prodává za dolary.
Čemu se ještě v Ekumenické akademii věnujete?
Je toho hodně, projekty se mění podle toho co doba přináší. Pořádáme neformální semináře, konference, setkávání. Naší ambicí je přinášet impulsy. V devadesátých letech jsme se zabývali problematikou obchodu se ženami, rómskou otázkou, problematikou migrantů. Dnes je řada nevládních organizací, které si danou problematiku vzaly za svou.
Máme také stálá témata, zabýváme se globalizací, problémem chudoby, jejími příčinami a řešením. Finanční systém v chudých zemích nepracuje dobře, jsou nuceny snižovat sociální náklady, země nejsou schopny se z chudoby dostat. Je to velké téma, které se snad začne řešit, protože krize postihla i bohaté země. My se zabýváme strukturálními problémy. Zadlužení dokazuje, že finanční systém není dobrý. Snažíme se vytvářet opatření. Například mezinárodní arbitráž. A současné vlády jednají často v protikladu k přijatým závazkům.
Před pěti lety jsme se zapojili do Social Watch – mezinárodní síťě nevládních organizací ze šedesáti zemí, která sleduje plnění ekonomických, kulturních a sociálních práv, vycházející z mezinárodních konvencí. Zprávy se vypracovávají na základě statistických údajů, které jsou podložené, a tím se stávají nástrojem jak situace měnit.
Jaké je Vaše poslání v této koalici? Co se podařilo?
V roce 2008 se v mezinárodní zprávě poprvé objevila zpráva za Českou republiku. Letos vydáme už potřetí český překlad části mezinárodní zprávy. Vytvořila se národní koalice s osmi organizacemi. My vnášíme odbornou rovinu, podílíme se na expertýzách, máme nezastupitelnou iniciační roli.
Podařilo se propojit jednotlivé proudy, genderově zaměřené organizace, kriticky zaměřené organizace. Objevily se zajímavé ohlasy, v médiích, na vysokých školách. Zprávu posíláme poslancům, každoročně prezentujeme zprávu v parlamentu. Potřebnost této iniciativy určitě poroste. Současné vlády jednají v protikladu se závazkem snížit v Evropské unii do roku 2020 počet chudých z osmdesáti miliónů na šedesát miliónů – i to je ostatně nepřijatelné číslo. Proto jsme také nedávno zahájili kampaň „Chudoba a (ú)sporná opatření“, kritizující vládní politiku šetření na nejchudších.
Jeden z dalších našich projektů je zaměřený na pracovní podmínky v elektronickém průmyslu v Číně. Nedodržování pracovněprávních norem je však téměř všude, je nutné informovat veřejnost, apelujeme na vysoké školy, aby zahrnuly sociální otázku při nákupu počítačů.
Nově jsme začali propagaci fair trade květin, propagujeme ideu ochrany životního prostředí, dodržování práv zaměstnanců a snažíme se napomoci tomu, aby květiny s certifikátem fair trade přišly na český trh.
V roce 2009 vznikla TESSEA – Tematická síť pro sociální ekonomiku. Nyní má přibližně 150 členů aktivních v oblasti sociálního podnikání. Jste jejím členem?
Ano, jsme členy a považuji toto sdružení za velmi užitečné. Ačkoliv se momentálně příliš nezapojujeme z důvodu omezených kapacit, rádi bychom v budoucnu spolupráci prohloubili.
Děkujeme za rozhovor
Silvie Tombová
Zdroj: www.socialni-ekonomika.cz - Zpravodaj č.3/2010
