2017 - 13 - 11

Aktuálně je na podporu sociálního podnikání vyhlášena průběžná výzva č. 129 otevřená do 30. 11. 2018

 V rámci alokace 150 000 000 Kč je možné podpořit nové podnikatelské aktivity na území celé ČR vyjma hl. m. Prahy. Bližší informace k výzvě jsou na portálu OP Zaměstnanost... ...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 11 - 10

Aktuálně!! Operační program - Praha pól růstu ČR - Výzva č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání

Dne 20. 9. 2017 byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o podporu č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání v Prioritní ose 3 v rámci Operačního programu - Praha...

celý článek >>


Čtěte více >>

2016 - 01 - 06

Nabídka pracovního místa do sociálního podniku!!!

 

Fair & Bio pražírna, zabývající se pražením 100% férové kávy
hledá do svého týmu manažera/ku prodeje a marketingového specialistu/ku.

Co u nás budete dělat?

Prodávat...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 30 - 08

Impact First - podzimní běh

Chcete rozjet nebo posunout své sociální podnikání či neziskovku ještě dál?

 

Rozjíždíme podzimní běh akceleračního programu Impact First, ve kterém pomáháme...

...
celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Sociální podnikání

Otázky a odpovědi

Jaká je historie sociálního podnikání v ČR?

Sociální podnikání je na vzestupu všude na světě a každá země si ho přizpůsobuje svým historickým kořenům, své tradici, mentalitě a kultuře. 

V ČR má dlouhou tradici hlavně na venkově. Už na území Habsburské říše byla česká kulturní a hospodářská identita založena na dobrovolnických aktivitách občanské společnosti. Byla vytvářena aktivní činností malých a středně velkých podniků, výrobních a spotřebních družstev, spolků, vzájemných či obecných záložen a družstevních kampeliček.
V době velké hospodářské krize v průběhu 20. a 30. let 20. století úloha těchto družstev a společností ještě posílila. Tradice sociální ekonomiky byla přerušena totalitním vývojem v průběhu války a po roce 1948.


Po roce 1989 byla snaha obnovit u nás autonomní družstevní sektor, ale až po roce 2000 lze zaznamenat nástup tématu sociální ekonomiky tak, jak ho u nás vnímáme v současné době.

 

<< skrýt odpověď

Co je sociální podnikání?

  •  jsou to podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí
  • hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním nebo společenským znevýhodněním
  • zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku
  • pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu
<< skrýt odpověď

Jaké právní formy u nás máme? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?

Při zakládání sociálního podniku je třeba učinit zásadní rozhodnutí, tedy zvolit tu správnou právní formu.
Velmi často jsme dotazováni, jaká právní forma je pro sociální podnik vlastně nejlepší. Na tuto otázku neexistuje jasná odpověď a zakladatelé by si to měli dobře rozmyslet.

 

společnost s ručením omezeným
výhody: jednoduchý způsob řízení, důvěryhodná právní forma pro banky i pro účetní a daňové poradce
nevýhody: počáteční vklad 200.000 Kč

 

akciová společnost
výhody: disponuje větším kapitálem, důvěryhodná právní forma pro banky
nevýhody: vysoký základní kapitál - min. 2.000.000 Kč

 

OSVČ
výhody: jednoduché založení, jednoduché rozhodování
nevýhody: OSVČ ručí při bankrotu svým majetkem

 

družstvo
výhody: kolektivní demokratická forma rozhodování – zpravidla jeden člen jeden hlas
(zákon umožňuje i jiné rozdělení či kombinaci členství právnických i fyzických osob), počáteční vklad jen 5.000 Kč
nevýhody: některé banky a většina právníků má s družstvy malé zkušenosti, v očích státní správy naopak mívají vyšší kredit

 

sociální družstvo
výhody: novinka od roku 2014, vychází vstříc principům sociálního podnikání, v zásadě se jedná o družstvo, které se může rozhodnout pro „čistou“ formu sociálního podniku
nevýhody: transparentní akceptování principů sociálního podniku zatím nemá protiváhu ve výhodách na trhu ani v podpoře státu, právní experti mají rozporné postoje, některé podmínky mohou být pro podnikání překážkou, chybí zkušenosti

 

obecně prospěšná společnost
výhody: transparentní právní forma s pojistkami proti zneužití, celý případný zisk se vrací zpět do hlavní činnosti organizace
nevýhody: poměrně složitý způsob založení a řízení, pro banky to není důvěryhodná právní forma ve spojení s podnikáním

 

ústav
výhody: založen za účelem provozování společensky nebo hospodářsky užitečné činnosti, jednodušší komunikace se správní radou než v o.p.s.
nevýhody: zatím nejsou s touto právní formou zkušenosti

 

církevní právnická osoba
výhody: zázemí
nevýhody: pro banky to není důvěryhodná právní forma ve spojení s podnikáním, struktura řízení není vhodná pro podnikání

 

občanské sdružení
výhody: vedle funkčních místních společenství je to ideální základ a podhoubí sociálního podniku, pokud se jedná o velké stabilní o.s., má podnik dobré zázemí
nevýhody: o.s. není vhodné pro podnikání, někteří dárci a finanční instituce neposkytují o.s. na podnikání finanční podporu, pro banky to není důvěryhodná právní forma pro podnikání

 

nadace               

je od 1. 1. 2014 upravena v občanském zákoníku. Nově tak platí, že může podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky podnikání slouží jen k podpoře jejího účelu

výhody: může být založena k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu

nevýhody: nadační jistina musí mít hodnotu minimálně 500.000 Kč, důsledkem jejího trvalejšího snížení pod tuto hranici je zánik nadace

<< skrýt odpověď

Je možnost získat nějaké finanční prostředky pro sociální podnikání? A kde?

Ano, v zásadě existuje pět zdrojů financování: vlastní prostředky, granty, půjčky a úvěry, příspěvky ze zákona o nezaměstnanosti a jiné zdroje, které lze někdy i kombinovat.

 

A. VLASTNÍ PROSTŘEDKY
Z hlediska podnikatele je to nejbezpečnější zdroj financování. Doporučujeme vám vytvořit si ještě předtím, než se pustíte do podnikání, finanční rezervu z vlastních zdrojů.

 

B. GRANTY
Podmínkou pro získání grantu je dobře zpracovaný podnikatelský plán, včetně přesvědčivého finančního plánu. V Česku již existují zkušenosti s granty ze strukturálních fondů.

 

C. PŮJČKY A ÚVĚRY
Pro půjčky a úvěry platí ještě více než pro granty, že podmínkou pro jejich získání je dobře zpracovaný podnikatelský plán s detailně propracovaným a realistickým  finančním plánem. Úvěry dávají finanční instituce, kterým jde hlavně o vlastní zisky, vaše sociální cíle je v podstatě nezajímají a jsou jim naopak podezřelé. Při dojednávání úvěru nebo půjčky se nesnažte riskovat a vždy pamatujte na stabilitu podniku, nemůžete se zadlužit víc, než kolik jste schopni (s rezervou) splatit.

 

D. PŘÍSPĚVKY ZE ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI
Na příspěvky ze zákona o zaměstnanosti mají nárok pouze ty sociální podniky, které
zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Jedná se v podstatě o dorovnávací příspěvek pro zaměstnavatele, protože osoby se zdravotním postižením jsou omezené ve své výkonnosti. I když se těmto příspěvkům formálně říká dotace, jedná se o platbu za službu, kterou pro stát vykonávají zaměstnavatelé zdravotně postižených. Ti, kdo zaměstnávají sociálně znevýhodněné osoby, nemají na žádné dorovnávací příspěvky nárok. Důsledkem toho je to, že většina sociálních podniků zaměstnává zdravotně znevýhodněné osoby.

 

E. JINÉ ZDROJE
Při zakládání vašeho podniku se také můžete obrátit s prosbou o podporu na sponzory a dárce. Ti můžou přispět finančně, nemusí se vždy jednat jen o peníze. Je pro ně většinou jednodušší přispět formou daru.

 

 

<< skrýt odpověď

Jsem sociální podnikatel a chci se setkávat s dalšími takto podnikajícími, co mám udělat?

Staňte se členem Klubu sociálních podnikatelů, jehož cílem je sdružovat vedoucí pracovníky sociálních podniků, vytvořit přátelské prostředí k navázání osobních a pracovních kontaktů, inspirovat se v obchodních aktivitách, sdílet své zkušenosti, zprostředkovat kontakty mezi členy a představiteli veřejného sektoru, informovat o změnách a novinkách v oblasti sociálního podnikání, lobovat za společnou myšlenku.

Více o Klubu sociálních podnikatelů naleznete zde.

 

 

<< skrýt odpověď

Chci získávat informace o sociálním podnikání, co pro to mám udělat?

Staňte se členy Tematické sítě pro sociální ekonomiku TESSEA. Posláním je prosazování konceptu sociální ekonomiky a sociálního podnikání v podmínkách ČR, zejména vytvořením a rozvíjením modelu infrastruktury pro jeho rozvoj, zahrnující oblasti osvěty, vzdělávání, podpory financování a výměny zkušeností na národní i mezinárodní úrovni a jeho prosazování do koncepcí, strategií a politik.

Členství je bezplatné a podpoříte tak dobrou myšlenku. V současné době má TESSEA 243 členů.

Více informací o TESSEA zde.

<< skrýt odpověď