2017 - 13 - 11

Aktuálně je na podporu sociálního podnikání vyhlášena průběžná výzva č. 129 otevřená do 30. 11. 2018

 V rámci alokace 150 000 000 Kč je možné podpořit nové podnikatelské aktivity na území celé ČR vyjma hl. m. Prahy. Bližší informace k výzvě jsou na portálu OP Zaměstnanost... ...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 11 - 10

Aktuálně!! Operační program - Praha pól růstu ČR - Výzva č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání

Dne 20. 9. 2017 byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o podporu č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání v Prioritní ose 3 v rámci Operačního programu - Praha...

celý článek >>


Čtěte více >>

2016 - 01 - 06

Nabídka pracovního místa do sociálního podniku!!!

 

Fair & Bio pražírna, zabývající se pražením 100% férové kávy
hledá do svého týmu manažera/ku prodeje a marketingového specialistu/ku.

Co u nás budete dělat?

Prodávat...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 30 - 08

Impact First - podzimní běh

Chcete rozjet nebo posunout své sociální podnikání či neziskovku ještě dál?

 

Rozjíždíme podzimní běh akceleračního programu Impact First, ve kterém pomáháme...

...
celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Stát a sociální podnikání na Slovensku

2014 - 11 - 02

Stát a sociální podnikání na Slovensku

Sociální podnikání u našich východních sousedů se v současné době soustřeďuje především na zaměstnávání zdravotně postižených osob. Podniky, které jich zaměstnávají předepsané procento, mohou získat podle zákona o službách zaměstnanosti definovaný status chráněné dílny. Tento zákon definuje rovněž pojem sociálního podniku jako subjektu, který dává práci různým skupinám osob znevýhodněných na trhu práce. Jak vyplývá ze zkušenosti Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny  v Žilině, o získání právního postavení sociálního podniku je podstatně menší, či dokonce mizivý zájem.

Podle slovenského zákona o službách zaměstnanosti sociální podnik může založit fyzická osoba, právnická osoba nebo rozpočtová či příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je obec. Nejméně 30 proc. zaměstnanců sociálního podniku musí tvořit občané, kteří před přijetím do pracovního poměru byli znevýhodněnými uchazeči o zaměstnání. Sociálním podnikem může být také subjekt, který znevýhodněným uchazečům o zaměstnání poskytuje podporu a pomoc při hledání uplatnění na otevřeném trhu práce. „Nejzákladnější skupiny znevýhodněných osob tvoří lidé se zdravotním postižením, nezaměstnaní déle než rok, absolventi škol, lidé nad 50 let, osamělí rodiče pečující o dítě do doby skončení školní docházky“, vypočítává Ing. Zuzana Gogová, vedoucí oddělení aktivních opatření na trhu práce v žilinském ÚP. Sociální podnik musí nejméně 30 proc. příjmů z předmětu činnosti, které mu zůstanou po uhrazení všech nákladů, každoročně použít na vytvoření nových pracovních míst anebo na zlepšení pracovních podmínek. Zaměstnavatel, který chce získat status sociálního podniku, musí podat žádost na Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny v Bratislavě.

Povinnosti jsou jasně vymezené. A výhody? Ty se od loňského roku podstatně zmenšily. „Od 1. května 2013 platí novela zákona o službách zaměstnanosti, která zrušila příspěvek sociálním podnikům“, říká Gogová. „V minulosti to fungovalo tak, že každý podnik, který splnil podmínky pro získání postavení sociálního podniku, mohl požádat o příspěvek na místa vytvořená pro znevýhodněné zaměstnance. Bylo možno získat příspěvek na celkovou cenu práce, to znamená na mzdy i na odvody hrazené zaměstnavatelem. Nyní tato možnost neexistuje. Sociální podniky mohou požádat o méně výhodné a po kratší dobu poskytované příspěvky, o které žádají i ostatní podniky zaměstnávající znevýhodněné skupiny uchazečů o zaměstnání“, doplňuje pracovnice Úřadu práce. Status sociálního podniku přestal být pro zaměstnavatele zajímavý a nových žádostí podstatně ubylo. Dle Zuzany Gogové však rovněž v minulosti, kdy bylo možno získat zajímavé příspěvky pro sociální podnik, žádostí bylo v žilinském regionu velmi málo. Úřad práce v Žilině, který pokrývá území 3 okresů – Žilina, Bytča a Kysucké Nové Mesto, uzavřel v posledních letech dohody pouze se dvěma sociálními podniky, z toho jeden provozovala obec. V centrálním registru sociálních podniků na internetových stránkách bratislavského Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny je zapsáno přibližně sto sociálních podniků z celé země, které mají aktivní status, několik desítek jiných status sociálního podniku – většinou na vlastní žádost – zrušilo.

V oblasti chráněných dílen, úzce zaměřených na občany zdravotně znevýhodněné, je situace podstatně lepší. Centrální registr eviduje kolem 7 tis. chráněných dílen a pracovišť. Žilinský Úřad práce má v evidenci kolem 200 chráněných dílen, z toho cca 100  je aktivních. Provozují nejrůznější činnost: drobnou výrobu, služby, obchodní činnost apod.

V chráněné dílně musí být podle zákona o službách zaměstnanosti více než jedno pracovní místo pro osoby se zdravotním postižením. Chráněná dílna musí zaměstnávat minimálně 50 proc. takto znevýhodněných občanů. Míra jejich postižení musí být větší než 40 proc. „Je možno získat příspěvek na zřízení chráněné dílny a dále na její provozování. Zaměstnavatel dostává určité procento na mzdové náklady a také na provozní náklady – energie, nájem, pojištění apod. Nejvíce jsou využivány příspěvky na celkovou cenu práce“, přibližuje Ing. Jozef Machyna, ředitel Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny v Žilině.

Novela zákona o službách  zaměstnanosti postihla také chráněné dílny. Nově příspěvkynejsou vázané na fyzický počet zaměstnanců se zdravotním postižením, ale přepočítávají se alikvótně dle délky pracovního úvazku. Vzhledem k tomu, že tito zaměstnanci většinou pracují na zkrácený úvazek, pro chráněné dílny to znamená menší objem finančních příspěvků.

Příspěvky pro sociální podniky a chráněné dílny jsou na Slovensku poskytovány z národních programů dotovaných Evropským sociálním fondem.


Autor: Danuta Chlupová