2017 - 11 - 10

Aktuálně!! Operační program - Praha pól růstu ČR - Výzva č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání

Dne 20. 9. 2017 byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o podporu č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání v Prioritní ose 3 v rámci Operačního programu - Praha...

celý článek >>


Čtěte více >>

2016 - 01 - 06

Nabídka pracovního místa do sociálního podniku!!!

 

Fair & Bio pražírna, zabývající se pražením 100% férové kávy
hledá do svého týmu manažera/ku prodeje a marketingového specialistu/ku.

Co u nás budete dělat?

Prodávat...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 30 - 08

Impact First - podzimní běh

Chcete rozjet nebo posunout své sociální podnikání či neziskovku ještě dál?

 

Rozjíždíme podzimní běh akceleračního programu Impact First, ve kterém pomáháme...

...
celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 25 - 08

POSUN TERMÍNU!! 30.9. CENA ZA CSR PODNIKÁME ODPOVĚDNĚ 2017

Cenu za společenskou odpovědnost Podnikáme odpovědně pro rok 2017 již potřetí vyhlašuje Rada kvality ČR, Asociace společenské odpovědnosti, Asociace malých a středních podniků a...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Plavnická, s. r. o., usiluje o vytvoření komunity

2017 - 05 - 06

Plavnická, s. r. o., usiluje o vytvoření komunity

Sociální podnik Plavnická, s. r. o., sídlící v Březí nedaleko Českých Budějovic, se zaměřuje na distribuci kvalitních balíků sena. Jeho zakladatelům se podařilo na rozjezd podniku získat dotaci z Evropského sociálního fondu. O cestě ke grantu a o tom, co všechno obnáší založení sociálního podniku, jsme si povídali s Romanem Gronským (44). Roman Gronský od roku 2000 podniká v zemědělství na rodinné farmě obhospodařující cca 300 hektarů půdy, provozuje krizové psychoterapeutické poradenství a působí jako předseda správní rady společnosti Attavena, o. p. s. V nově založené společnosti Plavnická, s. r. o., je jednatelem a zároveň v ní pracuje na částečný úvazek jako manažer.

Jak se zrodil nápad založit sociální podnik?
Založit sociální podnik nebyla náhodná myšlenka. V sociální sféře se pohybujme více než dvacet let, v podstatě od školy. Kromě přímého podílu na fungování vlastní neziskovky máme i soukromé, čistě komerční projekty v různých oblastech, od médií přes nemovitosti až po zemědělství, a s lidmi z cílových skupin občas pracujeme i v těchto sférách. Mně osobně je nejbližší právě zemědělství, a proto jsme podávali projekt zabývající se následným zpracováním produktů zemědělské prvovýroby. Známe dobře dodavatelsko-odběratelské vztahy i kulturu, která podnikání v zemědělství provází. A právě mezičlánek mezi rodinnými farmami a odběrateli tady citelně chybí. Náš projekt tak reaguje na volný prostor na trhu, který tu zůstal po nedávných prudkých změnách technologií výroby a intenzifikaci v zemědělství.

Kdo za projektem stojí?
Spoluautoři projektu jsme dva – já a Zdeněk Klouda, který mimo jiné působí jako ředitel společnosti Attavena, o. p. s. Moje starost byla komerční část projektu a specifikace cílových skupin, kolega zase projekt upravil podle podmínek výzvy, kontroloval logické vazby a učesal tak, aby vyhovoval i po formální stránce.

Na rozjezd sociálního podniku se Vám podařilo získat dotaci z Evropského sociálního fondu. Bylo náročné v dotačním řízení uspět?
Upřímně, přestože nejsme v oblasti NNO nováčci a nechybí nám zkušenosti ani z normálního podnikání, skloubit formální požadavky výzvy, reálné možnosti lidí z cílových skupin a komerční udržitelnost projektu tak, aby to vše dávalo smysl i jinde než na papíře, se ukázalo být dost náročné. Malé firmy obvykle nevznikají na základě předem zpracovaného projektu a také nemají, vyjma zákonných, žádná omezení. To pro sociální podnik úplně neplatí a je potřeba to zpracovat do projektu. V podstatě je to hra na „co by, kdyby...“. Naštěstí nápad na podobný projekt v nás zrál hodně dlouho, takže představu, co a jak dělat, už jsme měli částečně připravenou, jen chyběl dostatečně silný impulz pro realizaci. A tím se právě stala výzva 67.

Kolik času jste přípravě projektu věnovali?
Propočítat všechny alternativy, budoucí ekonomiku, dojednat předběžně některé věci, které se následně objevily v projektu, a vytvořit logický a smysluplný celek nám každému trvalo cca 100 hodin intenzivní práce. A týden po podání projektu už nám bylo jasné, že jsme nepostihli všechny možné alternativy a některé věci, které jsme do projektu chtěli (a měli) dát, jsme tam dát zapomněli. 

Kde jste čerpali informace k sociálnímu podnikání?
Inspiraci jsme čerpali hlavně z vlastních zkušeností. Měli jsme v plánu konzultace s dalšími odborníky, ale nakonec se ukázalo, že největší problém našeho projektu je nedostatek času na zpracování projektu a ta komerční část. Takže jsme po jednom pokusu od konzultací upustili.

Pokusili jste se získat prostředky i z jiných zdrojů?
Už od plánování projektu jsme počítali s vložením našich soukromých finančních prostředků, takže jsme žádné další zdroje nehledali.

Na jakou cílovou skupinu je projekt zaměřen?
Projekt byl původně zaměřen na uchazeče z úřadů práce, konkrétně na nezaměstnané po dobu delší než 12 měsíců. Ale nevyhýbáme se nikomu, kdo má dlouhodobý problém se zaměstnáním, ať už z důvodů složité rodinné nebo finanční situace, nebo ze zdravotních důvodů. V současné době, kdy projekt běží první měsíc, má podnik čtyři zaměstnance různých úvazků. Do podzimu bychom chtěli zaměstnávat do deseti lidí, z toho polovinu z cílových skupin.

Na jakých pozicích budou zaměstnanci pracovat a jaká bude jejich náplň práce?
V podstatě neděláme rozdíl mezi zaměstnancem cílové skupiny a člověkem „z venku“. Pro každého najdeme v podniku vhodnou pozici. Zaměstnanci se v začátku projektu podílí na přípravě výrobních prostor a vývoji technologického zázemí a potom, podle ochoty a toho, jak se v pracovní pozici cítí, se podílejí na výrobě, distribuci, logistice nebo marketingu.

V jakém regionu bude firma působit?
Na začátku budeme působit v jihočeském regionu a místní region pro nás vždycky zůstane klíčový, ale nebudeme se nějak zásadně omezovat.

Jedním ze záměrů projektu je vytvoření komunity a navázání vztahu s ostatními výrobci sena v regionu. Jak toho chcete dosáhnout a jak by taková komunita měla fungovat?
Jednak náš sociální podnik sám o sobě funguje komunitním způsobem, tedy na většině rozhodnutí se podílejí zaměstnanci a vnitropodniková diskuze určuje budoucí směřování podniku. A jednak vyznáváme filosofii, která říká, že obchodní interakce musí mít vždycky kladnou hodnotu pro obě strany obchodu. Nás těší setkávat se s našimi obchodními partnery a naopak, naši obchodní partneři krom obchodu samotného dostanou i něco navíc. Od obchodně-technických informací i mimo náš vztah až po sociálně-kulturní výměnu. V praxi se prostě při obchodu s námi stanete součástí komunity, která mluví jak o zboží (kvalitě, cenách, dostatku, normách atp.), tak o věcech, které k tomu patří – veterinární či krmivářské služby, doprava, obecní politika nebo pozemky, i o věcech, které k tomu tak docela nepatří, jako jsou třeba programy sociální podpory, kulturní akce a další aktivity v regionu.

 

Text: Lenka Malá

Foto: Plavnická, s.r.o.

 

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.