Konec soutěží jen na cenu? Co návrh nového nařízení EU přináší sociálním podnikům

15. 10. 2026

Evropská komise 9. září 2026 předložila návrh nařízení o veřejných zakázkách (Public Procurement Act). Tři dosavadní směrnice má nahradit jediný přímo použitelný předpis. Pro sociální podniky jsou v návrhu tři věci, které stojí za pozornost: povinná váha kvality v hodnocení, zachování a rozšíření vyhrazených zakázek a konec opakovaného dokládání týchž dokumentů. Zároveň platí, že nic z toho nezaručuje sociálním podnikům zakázky automaticky.

Čísla, o která jde

Ukazatel	Hodnota
Objem veřejných zakázek v EU	zhruba 2,5 bilionu € ročně, asi 15 % HDP EU
Objem veřejných zakázek v ČR (2024)	993 mld. Kč, 12,4 % HDP
Odhadovaná roční úspora administrativy	650 mil. € (570 mil. € dodavatelé, 80 mil. € zadavatelé)
Povinná minimální váha kvality	30 % běžné zakázky, 50 % zakázky náročné na lidskou práci
Práh pro vyhrazené zakázky	alespoň 30 % osob se zdravotním postižením nebo znevýhodněných osob
Počet zadávacích postupů	3 místo dosavadních 5

1. Jedno nařízení místo tří směrnic

Návrh slučuje směrnice o veřejných zakázkách, sektorových zakázkách a koncesích a k tomu pravidla roztroušená v odvětvových předpisech. Protože jde o nařízení, odpadá transpozice do národních zákonů a s ní i prostor pro odchylné výklady mezi členskými státy.

Postupů bude místo pěti tři. Zadavatel bude moci častěji jednat s uchazeči o nabídce, přibývá zvláštní inovační postup a předběžné tržní konzultace se výslovně označují za standardní přípravný nástroj. Nařízení dopadne na všechny sektory kromě obrany.

Součástí balíčku je i rámec evropské preference, který umožní omezit přístup dodavatelů ze třetích zemí tam, kde daná země nedává evropským firmám srovnatelný přístup na svůj trh. Sociálních podniků se tato část prakticky nedotkne.

2. Kvalita povinně. Sociální kritéria ale ne automaticky

Výchozí metodou hodnocení se stává nejvýhodnější poměr ceny a kvality (BPQR). Necenová kritéria musí tvořit nejméně 30 % hodnocení, u zakázek náročných na lidskou práci nejméně 50 %.

Tady je potřeba být přesný, protože se to v prvních komentářích vykládá šířeji, než jak to Komise napsala. Zadavatel bude muset zvažovat i jiné než cenové aspekty — environmentální, sociální, inovační, bezpečnostní a odolnostní. O tom, která z nich použije a s jakou vahou, ale rozhoduje sám. Zadavatel může povinných 50 % naplnit čistě technickými nebo ekologickými parametry a sociální dopad v hodnocení vůbec nemít.

Mechanismus „comply or explain“ také neznamená, že se od kvality nelze odchýlit. Zadavatel se odchýlit může, pokud vysvětlí, jak kvalitu zajistí jinak — třeba minimálními požadavky v zadávací dokumentaci.

Co z toho plyne pro sociální podniky: nařízení otevírá dveře, ale neposílá nikoho dovnitř. Rozhodující zůstává práce se zadavatelem před vypsáním zakázky.

3. Vyhrazené zakázky: práh 30 % a nová podmínka

Pro sociální podniky je to nejkonkrétnější část návrhu, a v českém prostředí potenciálně nejzajímavější.

Vyhrazené zakázky zůstávají. Ucházet se o ně budou moci dodavatelé, u nichž tvoří osoby se zdravotním postižením nebo znevýhodněné osoby alespoň 30 % zaměstnanců. Návrh k tomu přidává novou podmínku: uplatnit výhradu lze jen tehdy, jsou-li chráněna pracovní práva těchto zaměstnanců. Podle Evropského fóra zdravotně postižených to míří na modely, které lidem se zdravotním postižením neplatí nebo platí pod minimální mzdou.

Pro Česko je podstatné srovnání s platným stavem. Podle § 38 ZZVZ ve spojení s § 37 odst. 6 lze zakázku vyhradit pro dodavatele, kteří na chráněných pracovních místech zaměstnávají alespoň 50 % osob se zdravotním postižením. Evropský práh je nižší a vztahuje se navíc i na znevýhodněné osoby obecně, nejen na OZP. Pokud tato podoba návrhu projede legislativním procesem beze změny, okruh způsobilých dodavatelů se v ČR rozšíří podstatně.

4. Sociální začleňování jako uznaný cíl zadávání

Návrh podle dostupných informací zařazuje mezi legitimní cíle veřejného zadávání i sociální začleňování a integraci osob se zdravotním postižením na trh práce. Tím se tyto aspekty stávají obhajitelným hodnotícím kritériem, ne pouze dobrovolným doplňkem nad rámec zákona.

Posilují se také požadavky na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a to přímo v technických specifikacích nakupovaného zboží, služeb a stavebních prací.

5. Sociální, zdravotní a vzdělávací služby nad 750 000 €

U zakázek na sociální, zdravotní a vzdělávací služby s hodnotou od 750 000 € se má mezi hodnotící kritéria dostat zapojení uživatelů služby a jejich právo na sebeurčení. Pro poskytovatele sociálních služeb, kteří s uživateli pracují participativně, je to argument, který dosud v zadávacích řízeních neměl oporu.

6. Méně papírů: jednotné digitální tržiště a princip „pouze jednou“

Vzniká propojené digitální tržiště složené z národních e-procurement platforem. Dodavatel bude moci podat nabídku kdekoli v EU přes kteroukoli z propojených platforem.

Princip „pouze jednou“ znamená, že tytéž doklady a osvědčení nebude nutné předkládat opakovaně. Ověření důvodů pro vyloučení má probíhat automaticky. Právě tahle část stojí za většinou z odhadovaných 570 milionů eur, které mají ročně ušetřit dodavatelé — a nejvíc z ní mají malé subjekty, pro které je administrativa tendru nákladově nejcitelnější.

7. Předběžné tržní konzultace

Návrh konzultace s trhem výslovně podporuje jako běžný přípravný nástroj. Pro sociální podniky je to praktičtější páka než jakékoli hodnotící kritérium: pokud se zadávací podmínky nastaví bez znalosti místních kapacit, žádná váha kvality v hodnocení už to nespraví.

8. Co to znamená pro české zadavatele

V ČR platí od 1. ledna 2021 povinnost zadavatele dodržovat zásady sociálně odpovědného a environmentálně odpovědného zadávání a inovací (§ 6 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Ustanovení je ale formulováno jako zásada bez měřitelného obsahu a v praxi u velké části zadavatelů zůstalo bez dopadu.

Nařízení tenhle problém řeší jinak: nedává zásadu, dává čísla. Povinná minimální váha necenových kritérií a povinnost odchylku odůvodnit mění výchozí pozici úředníka. Dosud musel obhajovat, proč nevybral nejlevnější nabídku. Nově bude muset obhajovat, proč hodnotil jen cenu.

Druhá změna je formální, ale v českém kontextu důležitá: protože jde o nařízení, nebude se čekat na novelu ZZVZ ani na výklad, jak přesně byla evropská pravidla transponována.

9. Co mohou sociální podniky dělat už teď

Legislativní proces potrvá a nařízení nabude účinnosti nejdřív za několik let. Připravit se ale dá průběžně.

Umět vyčíslit sociální dopad. Odpracované hodiny osobami ze znevýhodněných skupin, počet a stabilita pracovních míst, rozsah podpory na pracovišti. Zadavatel potřebuje čísla, která obstojí v kontrole, ne příběh.
Zapojit se do předběžných tržních konzultací. Oslovit obce a kraje v regionu dřív, než vznikne zadávací dokumentace.
Prověřit vlastní podíl znevýhodněných zaměstnanců. Pokud se práh pro vyhrazené zakázky posune na 30 % včetně znevýhodněných osob, změní se okruh podniků, které na ně dosáhnou.
Zkontrolovat pracovněprávní podmínky. Nová podmínka ochrany pracovních práv u vyhrazených zakázek se bude prokazovat.
Sledovat rozvoj NEN a jeho napojení na evropské tržiště.
Uvažovat o konsorciích tam, kde na kapacitu zakázky jeden podnik nestačí.

Co bude dál?

Návrh teď projednávají Evropský parlament a Rada EU. Text se v jednání bude měnit — poměry 30/50 %, rozsah vyhrazených zakázek i podmínky evropské preference patří k tomu, o co se povede spor. Do účinnosti nařízení tedy platí dosavadní pravidla podle ZZVZ.

Text: Gabriela Kurková

Článek byl vytvořen v rámci projektu Institut sociálního podnikání a rozvoj osvěty v souvislosti s novou legislativou (InSPIRO), registrační číslo – CZ.03.02.02/00/25_110/0006350.