Vyhodnocení dotazníkového šetření sociálních podniků v roce 2025
25. 7. 2025
V rámci projektu Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo – CZ.03.02.02/00/22_004/0001397 uskutečnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v roce 2025 dotazníkové šetření sociálních podniků, jehož cílem bylo nejen zmapovat současný stav sektoru, ale také porovnat vybrané výsledky s předchozími šetřeními provedenými v letech 2019 a 2022.
Dotazníkové šetření se zaměřilo na klíčové aspekty fungování sociálních podniků, včetně jejich právního rámce, ekonomické stability, přístupu k financování a veřejným zakázkám, nástrojům podpory apod. Nově byly zahrnuty otázky týkající se finančních nástrojů pro sociální podniky a Zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku. Výsledky poskytují cenné informace pro formulaci politik a podpůrných opatření zaměřených na další rozvoj sektoru.
Tato závěrečná výzkumná zpráva obsahuje analýzu získaných dat, porovnání trendů v čase a klíčová doporučení pro posílení ekosystému sociálního podnikání v ČR.
Dotazníkového šetření 2025 se zúčastnilo 119 respondentů – sociálních podniků (dále jen SP) z celé ČR, přičemž nejvíce z nich pochází z kraje Hlavní město Praha (19) a krajů Královéhradeckého, Moravskoslezského a Ústeckého (více než 10 podniků). Nejméně zastoupeny byly Jihomoravský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj (5 a méně podniků).
Polovina dotázaných sociálních podniků má právní formu s.r.o., zbytek tvoří převážně spolky a obecně prospěšné společnosti. Neziskovou právní formu má 37 % sociálních podniků. Toto rozložení je prakticky stejné jako v šetření z roku 2022.
Nejčastější oblastí podnikání je obchod (přibližně dvě pětiny sociálních podniků), následované vzděláváním a školením, stravováním a uměleckou či řemeslnou tvorbou.
Většina sociálních podniků (6 z 10) je samostatnou právnickou osobou s jedním provozem. Nejvíce provozoven se nachází v Moravskoslezském kraji a v kraji Hlavní město Praha.
Téměř všechny sociální podniky se veřejně hlásí k charakteristikám sociálního podniku a velká většina z nich (9 z 10) naplňuje jednu z hlavních charakteristik integračního sociálního podniku dle Zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku, a to zaměstnávání osob se znevýhodněním. Tři čtvrtiny sociálních podniků poskytují náhradní plnění (jedná se o dvojnásobný nárůst oproti šetření z roku 2022).
Ekonomické výsledky a financování
Pouze 5 % dotázaných sociálních podniků vzniklo v roce 2024 nebo později. Z podniků založených v roce 2024 byly tři ve ztrátě, dva s vyrovnaným rozpočtem a jeden v zisku.
V roce 2023 byla polovina sociálních podniků v zisku, pětina hospodařila s vyrovnaným rozpočtem a téměř třetina vykazovala ztrátu. V roce 2024 se zvýšil podíl sociálních podniků v zisku téměř o desetinu, zatímco podíl ztrátových podniků zůstal prakticky stejný. Jedná se o návrat k hodnotám ze šetření 2019 před covidovou krizí. 53 z 56 ziskových podniků z roku 2023 reinvestovalo alespoň 50 % zisku.
Hlavními zdroji financování jsou tržby z vlastní činnosti (uvedli téměř všichni respondenti) a příspěvky dle Zákona o zaměstnanosti (tři čtvrtiny). Přibližně čtvrtina sociálních podniků považuje za důležité půjčky a úvěry nebo podporu od samospráv.
Sociální a integrační role sociálních podniků
Jednoznačná většina sociálních podniků pravidelně a systematicky zapojuje zaměstnance do rozhodování a informuje je o chodu podniku. Tři čtvrtiny z nich poskytují psychosociální podporu.
Převážná většina SP zaměstnává osoby s nějakým druhem zdravotního postižení (85 % tělesné, 75 % duševní nemoci, 50 % mentální, 40 % smyslové). Šest desetin těchto podniků zaměstnává osoby s kombinovaným postižením.
Oproti roku 2022 došlo ke snížení podílu osob dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnaných o 13 %, avšak o 10 % více podniků zaměstnává osoby s tělesným a kombinovaným postižením. Průměrný počet všech zaměstnanců sociálních podniků se zvýšil o 8 % a průměrný počet zaměstnanců se znevýhodněním o 6 %, což znamená návrat k hodnotám šetření 2019 před covidovou krizí.
Environmentální a místní princip
Prakticky všechny dotázané sociální podniky zaměstnávají místní obyvatele a spolupracují s místními aktéry. Více než 90 % sociálních podniků se snaží mít environmentálně šetrný provoz.
Podnikání
Většinu sociálních podniků vede žena (57 %), což je mírný nárůst oproti roku 2022. Téměř polovina vedoucích pracovníků je ve věkové kategorii 51 a více let a ve srovnání s údaji z minulých šetření je znát, že postupně stárnou. Dvě třetiny vedoucích pracovníků mají vysokoškolské vzdělání.
Většina sociálních podniků se veřejně hlásí k označení „sociální podnik“. 6 z 10 sociálních podniků je členem sítě sociálních podniků, což je mírný nárůst oproti roku 2022.
Mezi klíčové silné stránky SP patří flexibilní reakce na potřeby zákazníků, rozsáhlé zkušenosti s prací s cílovou skupinou a nadstandardní kvalita výrobků/služeb.
Největšími překážkami jsou nedostatek financí na dlouhodobější investice (více než polovina SP), nadměrná administrativní zátěž spojená s veřejnými prostředky a omezené kapacity na propagaci a marketing.
Jedním z důležitých posunů je také to, že oproti roku 2022 výrazně narostl počet podniků, které poskytují tzv. náhradní plnění – v roce 2022 to bylo 39%, v roce 2025 jsou to dvě třetiny (téměř dvojnásobný nárůst).
Finanční nástroje podpory sociálních podniků
V oblasti přístupu na trh by SP nejčastěji uvítaly větší osvětu o sociálním podnikání mezi zadavateli veřejných zakázek a propagační akce.
Úvěrový program S-podnik/S-podnik plus využívá jen malá část podniků. Až 8 z 10 subjektů o úvěr nikdy nepožádalo, nejčastěji kvůli náročným administrativním požadavkům a vysokým nárokům na zajištění. Z těch, kteří žádali, byla více než polovina schválena a čerpá úvěr (11 %) ze všech podniků) , a méně než polovina byla zamítnuta (9 %).
Od roku 2019 se jako největší problém sociálních podniků setrvale objevuje nedostatek finančních prostředků na investice. Zároveň 67 procentům sociálních podniků v tomto šetření chybí možnost čerpat mikroúvěry a téměř polovina má zájem o záruky za bankovní úvěry.
V oblasti přístupu k financím by SP nejčastěji uvítaly pokračování financování z veřejných zdrojů (příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním, evropské projekty, případně grantové výzvy krajů) a rozšíření veřejné podpory i na integrační sociální podniky, které nejsou „integrační“ dle Zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku.
V oblasti specializovaných služeb a podpory podnikání je nejčastěji zmiňována potřeba rozvoje poradenství pro již fungující sociální podniky.
V oblasti síťování a vzájemné podpory se nejčastěji objevuje zájem o rozvoj regionálních sítí sociálních podniků, zavedení nezávislé certifikace a větší sdílení zkušeností. Dvojnásobný nárůst zájmu o certifikaci ve srovnání s šetřením 2022 lze dát do souvislosti s malou ochotou registrovat se dle Zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku.
V oblasti výzkumu a vzdělávání je nejčastější požadavek na rozšíření výuky o sociálním podnikání na vysokých školách.
Veřejné zakázky
Většina SP považuje veřejné zakázky za perspektivní zdroj příjmů (polovina by dodávala pravidelně, významná část příležitostně). Více než polovina SP již někdy podala nabídku na veřejnou zakázku. Zhruba čtvrtina pak zakázky příležitostně získává. Oproti roku 2022 mírně vzrostl podíl podniků, které se o ně ucházejí a jsou úspěšní, jedná se ale o návrat k hodnotám šetření 2019. I když jsou dlouhodobě vyvíjené aktivity k podpoře sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek, nedochází v reálu k téměř žádným změnám.
Nejčastější důvody pro nepodání nabídky jsou nevhodnost činnosti pro veřejnou správu, nedostatek kapacit a nedostatek víry v šanci uspět. Nejčastější konkrétní důvody zamítnutí nabídky jsou cena nebo procesní a technické nedostatky.
Pro dvě třetiny SP, které získávají veřejné zakázky, představují tyto zakázky pouze doplňkovou část tržeb (do 5 %).
SP by nejvíce uvítaly online školení k podávání a získávání veřejných zakázek.
Integrační sociální podniky
Přibližně polovina SP ví o možnosti registrace integračního sociálního podniku, ale neplánuje se registrovat. Téměř třetina SP o registraci ví a plánuje o ni požádat. Při interpretaci výsledků šetření je však třeba vzít v úvahu to, že Zákon o integračním sociálním podniku byl v době sběru dat v platnosti teprve čtyři měsíce.
Nejčastější bariéry registrace jsou povinnost zřízení integračního fondu a přílišná administrativní zátěž. Mnoho SP také nechce nebo nemůže své zaměstnance později uvést na otevřený trh.
Přínos nástrojů podpory
Za nejpřínosnější jsou označovány podpůrné aktivity organizované regionálními SPointy a příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním znevýhodněním podle zákona o zaměstnanosti. Motivační příspěvek za úspěšnou pracovní integraci a užívání statutu integračního sociálního podniku jsou považovány za nejméně přínosné.
Třetina SP dosud nevyužila žádné externí financování. Nejčastěji se spoléhají na tradiční bankovní úvěry.
Závěr
Za největší a dlouhodobě neřešený problém sociálních podniků lze označit nedostatek finančních prostředků na investice. Z výsledků šetření vyplývá, že je třeba se soustředit zejména na vytvoření finančního nástroje pro poskytování mikroúvěrů a na záruky. Potřeba poradenských služeb pro stávající sociální podniky je také evergreenem všech dotazníkových šetření.
Šetření v roce 2025 potvrzuje, že sektor sociálního podnikání v Česku je stále více profesionální, ekonomicky zdatný a zároveň věrný svým hodnotám. Po propadu zapříčiněném covidovou krizí se sociálním podnikům podařilo dostat se zpět na původní úroveň, což svědčí o odolnosti sektoru. Zůstávají výzvy – zejména v oblasti financování, legislativy a administrativy – které je třeba řešit komplexní a cílenou politikou podpory.
Pro udržitelný růst sektoru je proto nezbytné zajistit efektivní systém podpory: usnadnit sociálním podnikům přístup k investicím, snížit byrokracii a zaměřit se na posilování těch nástrojů, o které je v praxi zájem – tedy na cílené poradenství, regionální síťování a zvyšování povědomí o přínosech sociálního podnikání v celé společnosti.
Vyhodnocení dotazníkového šetření sociálních podniků v roce 2025