Hornický region ožil díky sociálnímu podnikání
V 80. letech minulého století se hornická oblast poblíž skotského Edinburghu dostala do obrovských problémů. V regionu prakticky zcela závislém na práci v těžebním průmyslu byly rozhodnutím vlády uzavřeny místní doly, což vedlo k zhroucení navázaného průmyslu a obchodu.
Z většiny obyvatel se stali najednou nezaměstnaní. Bývalý horník Brian Tannerhill se rozhodl bojovat o místní komunitu. S několika přáteli založili družstvo McSence Group, které díky úspěšným podnikatelským aktivitám dokázalo vytvořit pracovní příležitosti a nabídnout místním lidem další služby.
„Dnes máme obrat přes deset milionů liber. Zisk investujeme do rozvoje firem, minimálně 40% procent jde na podporu místní komunity,“ říká pyšně zakladatel a dnes výkonný ředitel úspěšného sociálního podniku.
Midlothian je svéráznou oblastí Skotska. Projedete-li ještě dnes okolím vesnic a městeček jako jsou Easthouse, Mayfield nebo Newtongrange najdete zemi protkanou pozůstatky dolování, ať už jde o opuštěné důlní budovy a zařízení, železniční náspy a viadukty, které kdysi sloužily dopravě související s masivní těžbou černého uhlí. Ty časy připomíná i pamětní deska se jmény horníků, kteří v tomhle koutě země při výkonu nebezpečného povolání ztratili život.
Nasadit kahan a sfárat do šachty dolovat černé zlato. Tak se tu žilo v této oblasti už od 19. století. V souvislosti s rozvojem těžby zažila oblast několik velkých demografických vln . Největší z nich přišla po druhé světové válce. V 50. letech se sem stěhovaly desetitisíce horníků z jiných oblastí Británie a Skotska. Z vesnic se stávala města, rozvinul se přidružený průmysl a také obchod. Jak prudký byl vzestup, tak krutý přišel pád. Úpadek a útlum těžby v 80. letech přinesl zavření většiny dolů a ztrátu zaměstnání pro většinu místní komunity. Horníci byly přebyteční, těžbu uhlí opouštěla celá Anglie. Tisíce horníků stávkovali na Ostrovech, v roce 1984 dokonce celý rok. Spor s vládou “železné” Margaret Thatcherové skončil porážkou odborů a horníků.
Náš kraj je „zlatý důl“
„Zavřely se doly, továrny byly opuštěné, krajina zdevastována a já jsem obcházel jeden obchod po druhém v Mayfieldu, Easthousu a okolí a žádal jsem lidi, aby přispěli pěti librami každý týden pro podporu své komunity. Za 12 měsíců jsem takto získal přes 7tis liber, potom jsem si vybral dvanáct nejčestnějších a nejvíce uctívaných lidí v naší obci, aby se stáli částí řídícího výboru,“ vzpomíná Brian Tannerhill na to, jak se narodilo družstvo McSence, zkratka pro Mayfield Community Self-Employed Natural Collective Exercise.
Začátky provázely nejrůznější obtíže, družstvo začínalo s minimálním kapitálem. „Kontaktoval jsem třeba jednu firmu a požádali jí, aby nám zadarmo poskytla materiál pro školící účely. Za to jsem jim slíbil, že od nich potom budeme odebírat tento materiál dva roky jako regulérní obchodní partner. Podobných dohod jsme udělali několik a nakonec se to vyplatilo oběma stranám,“ vysvětluje Tannerhill netradiční postup, který slavil úspěch.
Za dvanáct měsíců mělo McSence na kontě v bance 40 tisíc liber. Právní transformace z obchodní společnosti na dobročinnou společnost umožnila zisk osvobodit od daní, takže peníze mohly být investovány do místní komunity. „Ty prostředky jdou třeba na podporu starších občanů, umožňují uspořádat místní plesy, provozovat fotbalové družstvo,“ vypočítává Tannerhill, co všechno se může skrývat za spojením „podpora místní komunity.“ To je ale jen část příspěvku McSence. Ta hlavní spočívá ve vytvoření pracovních příležitostí, které umožnily udržet region při životě. „Založili jsme firmu McSence Services, která se specializuje na úklidové služby. Zaměstnání tak mohly získat i ženy,“ vyzdvihuje důležitý moment zakladatel.
Dnes má McSence v Mayfieldu a okolí šest samostatných podniků přinášejících prostředky na podporu komunity. Jedna z továrních budov, které osiřely v 80. letech se změnila z chátrajícího stavení na sídlo prospěšné organizace. Mayfield a Eastahouse mohou jen vzpomínat na časy, kdy zde rostly nové domy a ubytovny pro horníky závratným tempem. Objevit v krajině pozůstatky hornické minulosti je stále obtížnější. Dokonce ani název místního fotbalového klubu Estahouses Lily, založeného před více čtyřiceti lety, jménem odkazujícím k bílým liliím moc černou práci svých zakladatelů nepřipomíná. Kus země pod Edinburghem se ale nestal měsíční krajinou bez života. Velkou zásluhu na tom mají bezesporu aktivity inspirativního sociálního podniku McSence.
Studie je součástí knihy „Kde podnikání přetváří komunitu: Deset úspěšných modelů sociálního podnikání“.
Zdroj: www.socialni-ekonomika.cz
