Sociální podnik Jamieho Olivera „Fifteen“
Pořady Jamieho Olivera znají diváci po celém světě. Ve Velké Británii je mohli vidět například na stanici Channel 4. Tento známý kuchař vzal k sobě v roce 2002 patnáct nezaměstnaných mladých lidí, které ve své nové restauraci s příznačným názvem „Fifteen“ vyučil na kuchaře.
Projekt trvá stále dál a Jamieho restaurací prochází v roce 2006 už pátá skupina kuchařských učňů. Dva z nich, třiadvacetiletá Davina Thompsonová a devatenáctiletý Michael Kress, společně po půl roce uvádějí, nakolik úspěšný projekt to je.
„Když s nimi procházím velkou kuchyní, vidím samé mladé tváře lidí zabraných do práce, a podle vůně jídel si počínají dobře. I hotové pokrmy na talířích vypadají jako od profesionála,“ vypráví Jamie Oliver s netajenou hrdostí.
Učňové musí nejdříve chodit do školy čtyři dny v týdnu po dobu tří měsíců, teprve pak mohou začít v restauraci pracovat. Když dosáhnout určité kvalifikace (NVQ1), chodí do školy jeden den v týdnu a dalších pět dní pracují v restauraci.
Protože Fifteen je sociální podnik, všechen jeho zisk je reinvestován a umožňuje nabízet mladým lidem jedinečnou šanci. „Ukázal mi cestu, po které chci jít a z níž nechci uhnout,“ svěřila se Davina, která se sem dostala, když na internetu hledala práci v odvětví pohostinství a hotelnictví. Dodala, že Fifteen dává lidem příležitost, na níž by vzhledem k jejich problematickému sociálnímu zázemí jinak nenarazili. „Na střední škole mi to šlo, pak jsem střídala různé kursy, ale nic mě nenaplňovalo. Odešla jsem z domu a dva roky bydlela po ubytovnách a nedělala nic.“ „Ve škole mě to nebavilo. Byl jsem moc líný, a tak teď chodím každé ráno sem,“ doplňuje Michael. On i Davina jsou dokladem toho, že vzdělávací systém nefunguje u každého stejně a že některým lidem více prospívá vzdělávání založené na praktické činnosti.
Ale ani v práci to nemají jednoduché. Musí poslouchat svého nadřízeného - šéfkuchaře a jsou pod stejným tlakem jako profesionální kuchaři v běžných restauracích. Ale vědí, že jim to do budoucna pomůže. „Chci získat zkušenosti ve více různých typech restaurací, které fungují odlišně,“ říká Davina.
Z rozhovoru s učni je zřejmé, že restaurace i nadace Fifteen se skutečně věnuje pomoci klientům, snaží se změnit jejich život a odrazuje je od toho, aby se příliš brzy vzdávali. Davina dodává. „Strašně mi to změnilo život, protože nadace mi pomohla se vším, včetně peněz a ubytování. Pomůže vám s jakýmkoli problémem, takže starosti člověka neodvádí od učení, a to je to, co jsem potřebovala.“
Klienti nadace vědí, že jsou součástí sociálního podniku a co to znamená. Dostává se jim podpory od týmu instruktorů, kteří jim věří a udávají směr, což je něco, čeho by se jim za normálních okolností nedostávalo. Davině to tak vyhovuje. „Je to zvláštní, protože si to vlastně neuvědomím, dokud nemluvím s někým „zvenku“ – teprve pak mi dojde, že jsem součástí něčeho zvláštního. Jsem ráda, že jsem sem mohla přijít a dám tomu to nejlepší, co mohu.“
Kromě toho, že Jamieho sociální podnik pomáhá lidem postavit se na vlastní nohy, inspiruje je také k tomu, aby v budoucnu pomohli lidem, jakými byli kdysi i oni sami. Protože pracují v sociálním podniku, mají jasno, jak to udělat: „Chtěl bych si jednou otevřít vlastní podnik a vzít tam "klienty". Tak to někdo udělal pro mě a já bych to tímto způsobem chtěl vrátit,“ říká Michael.
Převzato z reportáže časopisu LIVE
Podrobnosti a aktuální informace o projektu "Fifteen" najdete zde.
Zdroj: www.socialni-ekonomika.cz
