31. 1. 2013

Kvalita „od sousedů“ poráží globální farmy

Levné kuřecí maso z Brazílie, uzeniny z Polska nebo Litvy, rajčata z Maroka, jahody z Egypta atd. Obrázek globalizovaného trhu, můžete nalézt prakticky v každé zemi Evropské unie, Česko nevyjímaje. Domácí pěstitelé a malovýrobci jsou pod tlakem nadnárodních řetězců a levné dotované konkurence odsouzeni k vymírání a my jako spotřebitelé donuceni nakupovat produkty, jejichž původ a kvalitu lze jen těžko ověřit.

Můžeme se tomu bránit? Jednoduchou inspiraci nabízí třeba příklad drobných anglických farmářů z okolí anglické řeky Temže, kteří před lety spojili, založili družstvo a zboží a plodiny vyprodukované na svých farmách prodávají prostřednictvím pravidelných farmářských trhů. Našli tak způsob, jak zároveň prosperovat a přitom nabízet, co běžně v supermarketu neseženete, zachovat vysokou kvalitu za přijatelnou cenu a ještě podpořit místní komunitu.

Tržní hospodářství bez trhů
V dřívějších dobách byli v českých zemích zcela běžné pravidelné městské trhy. Každá větší obec měla svoji tržnici, na které si mohli obyvatelé z místa a nejbližšího okolí nakoupit do zásob vše potřebné. Na trzích bylo možné nakoupit a prodat nejrůznější zemědělské produkty, sezónní zeleninu či ovoce, ryby, zvěřinu, živá hospodářská zvířata a také potravinářské nebo řemeslné výrobky. Komunistické období tuto tradici přetrhlo a po revoluci v roce 1989 s nástupem rozpínavé globalizace obecní tržnice a příměstské trhy s tolik oblíbeným zbožím místních malovýrobců často převálcovala levná a dotovaná zahraniční konkurence.

Sice dnes ve městech tu a tam narazíte na tržnici, ale drtivou převahu zde získali naši čínští a vietnamští spoluobčané s levným zbožím a potravinami. Můžete tu koupit vše od hrušek z Číny po papriky z Izraele, brambory z Holandska nebo cibuli z Rakouska. Českou potravinu od českého pěstitele nebo výrobce byste tu hledali nejspíše marně. Zemědělci jsou tlačeni ke zdi kvótami EU, na polích žloutne řepka, každý větší pivovar nebo mlékárnu vlastní zahraniční investoři. Tento druh problému zřejmě nevyřeší žádná reforma, žádný zákon ani žádné nařízení z Bruselu nebo ze Strakovy akademie. Příklad si můžeme vzít od našich vzdálenějších evropských sousedů, od Angličanů. V několika krajích v Anglii se to snaží vyřešit problém s místními potravinami s anglickým rozumem a vtipem, v klidu, efektivně a pospolitě v duchu těch nejlepších zásad a tradic sociální ekonomiky.

Farmářské trhy v údolí Temže
Před několika lety (r. 1999), v údolí řeky Temže si pár rodinných farem a malovýrobců otevřelo první tržnici. O čtyři roky později založili obchodní družstvo nazvané podle geografického názvu oblasti tj. Thames Valley Farmer’s Market . Obchodní družstvo farmářů údolí Temže spojuje mnoho středních, malých, ale i těch nejmenších farmářů v krajích Berkshire, Oxfordshire a Buckinghamshire. Tito zemědělci - pěstitelé, chovatelé nebo malovýrobci, běžně nabízejí své zboží na svých farmách nebo ve svých domácích výrobnách. Po zapojení se do obchodního družstva prodávají zboží především na pravidelných farmářských trzích.

Vznikem této družstevní komunity malých pěstitelů a výrobců, tak lépe čelí stále rostoucímu tlaku obchodních řetězců. Farmářské trhy jsou rovněž reakcí na poptávku místních obyvatel na lokálně vypěstované zemědělské produkty či potraviny z nich vyrobené. Obyčejní obyvatelé vesnic a malých měst z těchto krajů tak opět získali možnost snadno nakoupit kvalitnější, chutnější a zdravější ovoce, zeleninu a potraviny vůbec, než jaké je dostupné v supermarketech - tolik ve Velké Británii rozšířených sítích obchodů.

Protože lidé si chtěli být jisti, že místní potraviny jsou opravdu místní, musí všichni farmáři a výrobci dodržovat určitá pravidla. Např. místo pro zemědělskou produkci musí být uvnitř hranice daného kraje nebo nesmí být vzdáleno více než 80km od tržnice. Majitel stánku na tržnici musí být přímo zapojen do výroby. Zkrátka se nesmí jednat pouze o dalšího překupníka. Zdroje pro hlavní výrobu musí být pěstovány, chovány nebo uloveny opět v určené místní oblasti. Suroviny pro další druhotnou výrobu – vaření, zavařovaní nebo nakládání, pečení, uzení či další zpracovávání – musí rovněž pocházet z určené oblasti.

Trhy se v každém městě či větší obci konají jednou nebo dvakrát do měsíce. Takže farmář-výrobce-prodejce má šanci prodávat své výrobky několikrát týdně na několika zavedených a dobře organizovaných a hojně navštěvovaných družstevních tržnicích v kraji. Ke dnešnímu dni je v družstvu zapojeno sedmnáct měst se sedmnácti tržnicemi. Družstvo se rychle rozrostlo na dnešních více než 120 aktivně na trzích prodávajících farmářů, rodinných firem a malých výrobců. Každým rokem přibývá několik tržnic a desítek členů družstva.

"Návštěva farmářského trhu je skutečné potěšení. Nejenom, že tam seženete bezkonkurenčně čerstvé potraviny, které příjemně vypadají a voní, ale zdarma získáte i informace jak s nimi naložit, co a jak uvařit nebo jak je skladovat. Lidé zde jsou přátelští, rádi si s vámi popovídají, překypují entusiasmem. Farmářské trhy vracejí zpět zábavu a potěšení z nakupování."
Sophie Grigson – v Anglii známá spisovatelka knih o potravinách - patronka farmářského družstva.

 Místní občan či návštěvník tu může tu nakoupit vysoce kvalitní, vždy čerstvé, tradiční a přitom cenově dostupné potraviny. Maso a masné výrobky, mléko, máslo, sýry a ostatní mléčné výrobky, drůbež a vejce, med, ryby, ovoce a zeleninu v nejrůznějším stavu úpravy, ořechy, pivo, víno, likéry, nejrůznější pečivo, cukrářské výrobky, bylinky, květiny a mnoho dalšího.

Obchodní družstvo farmářských tržnic v údolí Temže je nezisková organizace, která je přidružena k národní asociaci farmářských tržnic a prodejců FARMA. Družstvo organizuje tržnice, kontroluje kvalitu a dodržování pravidel, pomáhá svým členům s běžnými provozními a organizačními problémy. Rovněž podporuje nejrůznější nekomerční aktivity jako jsou kulturní akce pro široké publikum, místní dopravu během trhů, sportovní akce pro děti apod.

Zcela vše je vypěstováno nebo vychováno, uloveno, zpracováno či vyrobeno, dovezeno a prodáno místními lidmi – členy družstva. Tento typ tradičního směnného výrobně-obchodního koloběhu v místě, rovněž vytváří podmínky pro ekologičtější chování - osvětu. Zkrácením vzdálenosti od místa produkce vaší oblíbené potraviny k vašemu stolu a využíváním místních zdrojů, se šetří energie - třeba na dopravu potravin ze vzdálených končin Země.

Tím jak místní obyvatelé kupují tyto výrobky na farmářských tržnicích, podporují místní zemědělce a výrobce, a vlastně tím podporují sami sebe – svoji komunitu, své místo kde pracují a žijí. Trhy tak dávají, především místním obyvatelům příležitost nakoupit vysokou kvalitu od sousedů - místních výrobců, za férové ceny. A to je fér.

Autor: David Němec/Londýn

 Zdroj: www.socialni-ekonomika.cz


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.