Senát schválil vládní návrh zákona o integračním sociálním podniku. Nová legislativa umožní efektivnější začleňování znevýhodněných osob do pracovního procesu. Zákon jasně definuje pojem integrační sociální podnik a stanoví jeho povinnosti, zejména vůči zaměstnancům. Navrhovaná účinnost zákona je 1. ledna 2025, přičemž některá dílčí ustanovení mají nabýt účinnosti až 1. července 2025.

„Zjednodušíme proces integrace znevýhodněných osob na pracovní trh. Jednou z hlavních priorit MPSV je pomáhat lidem v nepříznivé situaci postavit se na vlastní nohy. Podpoříme proto ty, kteří chtějí pracovat, ale kvůli svému sociálnímu postavení čelí překážkám při hledání a udržení zaměstnání,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Za osoby se specifickými potřebami budou považováni například lidé se zdravotním postižením, osoby bez domova, lidé po ukončení výkonu trestu odnětí svobody a ti, kteří se nacházejí do 10 let po skončení nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy v diagnostickém ústavu či dětském domově.

Dále pak lidé v posledních dvou letech v součtu alespoň 12 měsíců evidováni jako uchazeči o zaměstnání a zároveň patřící do jedné z těchto kategorií: nedosáhli žádného nebo pouze základního vzdělání, jsou dva roky po dokončení studia, byl jim udělen azyl či doplňková ochrana, je proti nim vedena exekuce nebo dosáhli alespoň 60 let věku.

Integrační sociální podnik bude jasně definován

Zákon přináší definici integračního sociálního podniku. Podporu od státu dostane jen takový subjekt, který bude dodržovat nastavená pravidla. Integrační sociální podnik bude muset zaměstnávat nejméně 30 % osob se specifickými potřebami z celkového počtu svých zaměstnanců. Tyto subjekty budou motivovány prostřednictvím příspěvku, který ocení úspěšnou pracovní integraci osob se specifickými potřebami na volném trhu práce.

Motivační příspěvek bude vyplácen po dobu až dvou let v ročních splátkách. Jeho výše se bude odvíjet od příjmu, kterého integrovaná osoba u nového zaměstnavatele dosáhne. Za kalendářní rok však musí činit minimálně 120 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

„Kromě motivačního příspěvku zákon počítá také s příspěvkem na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami, který činí 1 000 Kč měsíčně, a 2 500 Kč měsíčně pro nejvíce sociálně znevýhodněné osoby,“ doplnil ministr Jurečka. Integrační sociální podnik bude poskytovat zaměstnancům podporu odpovídající jejich specifickým potřebám. Tato podpora spočívá zejména v pomoci se začleněním na volný trh práce i do společnosti formou poradenství či například pomoc se zbavením se závislostí nebo dluhů.

Z renomovaných studií vyplývá, že každá neaktivní osoba stojí stát ročně okolo 300 000 Kč. Pokud se podaří tyto osoby zaktivizovat a přivést na trh práce, stát ušetří nemalé prostředky. Odhadované úspory rozpočtu jsou až 1,3 miliardy ročně.

„Senátem schválený návrh zákona o integračním sociálním podniku je prvním krokem k legislativnímu ukotvení sociální ekonomiky a sociálního podnikání. Věřím, že se v budoucnu podaří na tuto práci navázat, vydefinovat další modely sociálních podniků a celý systém sociální ekonomiky podpořit dalšími nástroji,“ dodal ministr Jurečka.