Spolek Radovan založili dva nadšení cestovatelé, Tomáš a Jenda, kteří se rozhodli spojit své záliby s pomocí lidem s postižením. Impulsem k tomuto kroku byl jejich kamarád, který po vážném úrazu skončil na vozíku. Společně s ním začali cestovat a objevili kouzlo toho, že i lidé s postižením mohou zažívat dobrodružství a svobodu na cestách. „Cestování bylo pro Tomáše a Jendu hlavním motivem,“ uvádí jedna z pracovnic. 

Zážitky z výprav, které uskutečnili například do Rumunska, Norska či Rakouska, se staly základem činnosti spolku Radovan. Tato zkušenost je přesvědčila, že mohou umožnit cestování i dalším lidem, kteří mají zdravotní omezení.

S příchodem pandemie COVID-19 se možnosti cestování výrazně omezily, a tak začal spolek  hledat nové způsoby, jak být prospěšný. Výsledkem toho bylo rozhodnutí založit coworkingové centrum, které je plně přístupné pro lidi s postižením a zároveň jim poskytuje potřebnou asistenci. „Lidé s handicapem často pracují z domova, mají zkrácené úvazky a nemají moc možností být v kolektivu. My jsme to chtěli změnit,“ vysvětluje Laďka Blažková, jedna ze členů spolku. A tak vznikl Radobar.

Coworkingové centrum je nejen bezbariérové, ale nabízí také možnost asistence, což je pro uživatele  klíčové. Mají jistotu, že zde dostanou potřebnou pomoc – ať už jde o připojení notebooku do zásuvky, doprovod na wc či pomoc při práci. „Třeba já si sama nevytáhnu notebook z tašky, neotevřu ho a nezapnu myš. Tady vím, že mi s tím někdo pomůže,“ vysvětluje Laďka. Tyto služby jsou součástí balíčku, za který uživatel zaplatí cenu srovnatelnou s běžnými coworkingovými centry. „Zjistili jsme, že jsme docela unikátní. Nejbližší podobné centrum je až v Berlíně,“ dodává s hrdostí. 

Coworkingové centrum Radobaru je určeno nejen pro lidi s postižením. Vítají každého, kdo hledá přátelské a inkluzivní prostředí a rád by podpořil tuto myšlenku. Aktivních coworkerů má Radovan v současnosti asi devět. 

„Když někomu řeknete, že provozujete bezbariérové coworkingové centrum ve sklepě, musí to asi znít vtipně.“ Místo není ideální, spolek ale zatím nemá moc možností, jak svoje aktivity přesunout jinam.

Prostor, ve kterém Radobar sídlí, má také kavárenskou část, kterou spolek provozuje. Po provozu coworkingu, který je od 9 do 16 hodin, se zde pravidelně konají různé akce, koncerty, autorská čtení nebo workshopy. „Snažíme se, aby to tu žilo, aby tu lidé rádi trávili čas,“ říká Laďka, která má na starost produkci těchto akcí. 

Kromě ní jsou v týmu Radobaru sociální pracovníci, fyzioterapeut i psycholožka.

Kavárnu a bar obsluhují brigádníci, jedna z nich, klientka s mentálním postižením, pro kterou byla práce v Radobaru takovou startovní čárou, teď už pracuje na volném trhu. Na začátku byl sestaven multidisciplinární tým, kde byl například klíčový pracovník z chráněného bydlení, klíčový pracovník z organizace Rytmus, která tyto lidi podporuje, nebo klientčin bratr. Společně se bavili o tom, jak tu spolupráci uchopit, kde jsou zdroje klientky a po nějaké době se díky důkladné práci sociální pracovnice podařilo vytipovat ty aktivity, které jsou pro ni vhodn, a pomáhat klientce posilovat její pracovní kompetence.

Spolek Radovan má také program Pečujeme s úsměvem, který je zaměřen na podporu pečujících. Program poskytuje odborné i psychologické poradenství a kurzy, které pečujícím pomáhají zvládat každodenní starosti s péčí. V rámci tohoto programu se také uskutečňují zážitkové pobyty. „Pečující jsou často na okraji zájmu, i když vykonávají obrovskou práci pro stát a společnost. Starají se o své blízké, velmi často tomu obětují celý život a odměna za to je mrzká“ vysvětluje Laďka. Spolek se tak snaží zpříjemnit život pečujícím, poskytnout jim podporu a potřebný prostor k odpočinku. 

Momentálně rozjíždí nový projekt, Páté kolo, na podporu lidem s neurodegenerativním onemocněním.

Společenské vnímání lidí s handicapem ve spolku rezonuje a je to velké téma i pro Laďku. „Třeba když si s někým telefonuju, něco si domluvíme a já pregnantně nezmíním, že jsem na vozíku, tak pak když se potkáme osobně, jsou hodně vykolejení z toho, že jsem vozíčkář. Často musíme přesvědčovat okolí o svojí kvalitě. Lidé mají stále zaškatulkované lidi s handicapem jako méně schopné. Věřím ale, že se to změní.“ říká.

Spolek Radovan přináší nejen skvělé zážitky a pracovní příležitosti, ale také mění pohled na to, co lidé s postižením dokážou. Člověk se tu zkrátka cítí, že je všechno možné. Takže až budete v Brně, určitě si zajděte na kafe, koncert či pracovní dopoledne do Radobaru nebo jeďte jako dobrovolník či účastník na dobrodružnou výpravu!

Text: Alžběta Flíčková