Pokračování projektu na podporu sociálního podnikání odstartuje na jaře
Už od roku 2013 MPSV systémově podporuje sociální podnikání. K 31. 12. 2022 skončil pětiletý projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje a od dubna bude na tuto podporu navazovat nový projekt - Rozvoj ekosystému sociálního podnikání. Tým, který tyto projekty realizuje, tvoří Mgr. Šárka Vokálová a Mgr. Gabriela Kurková.
Pojďme zhodnotit nedávno ukončený projekt. V čem vidíte jeho hlavní přínos?
Š .V.: Myslím si, že se nám podařilo dostat sociální podnikání více do povědomí veřejnosti. Dnes je mnohem větší zájem o sociální podnikání ze strany médií, vidíme to na množství reportáží a příběhů, které se vyskytují jak v psaných, tak on-line médiích. Náš web využívají studenti a žáci jako zdroj informací. Prodejní jarmarky s výrobky ze sociálních podniků se těší velké oblibě, jejich návštěvnost má stoupající tendenci.
G.K.: Za projektem stojí spousta "neviditelné práce" - mnoho hodin konzultací lokálních konzultantů a expertů, velký počet stáží, seminářů a webinářů a samozřejmě také administrativní práce. V době covidu jsme spoustu aktivit převáděli do on-line, a i tak zájem o témata neopadal. Člověk má radost z toho hmatatelného, co je vidět. To je jednoznačně náš web sociálního podnikání a sociální sítě, články, videospoty, také podcasty Pomáháme podnikáním, což jsou rozhovory odvážnými ženami ve vedení sociálních podniků. Náš web je hojně navštěvovaný, ze statistik je jasně vidět, během projektu došlo k zobrazení 656 000 stránek a navštívilo nás 189 700 unikátních návštěvníků. Nejvíce oslovujeme mladé lidi z věkové kategorie 25-34 let. To nás velmi těší, protože jsme toho dosáhli bez placené internetové reklamy a je to výstupem kombinace všech mainstreamingových kanálů.
Ve spolupráci s projektem Společensky odpovědného zadávání jsme vydali Katalog sociálních podniků a Produktové listy sociálních podniků. Oba tyto výstupy jsou určeny hlavně pro veřejné zadavatele a mají ukázat škálu oborů a oblastí, ve které se sociální podniky pohybují. A v neposlední řadě musím zmínit měsíční on-line Zpravodaj sociálního podnikání, na který máme velmi pěkné reakce.
Součástí projektu bylo i sbírání podkladů pro přípravu zákona o sociálním podnikání. V jaké fázi je příprava tohoto zákona?
Š. V.: Příprava zákona je zdlouhavým procesem. Stále je to ve fázi příprav, aktuálně ve vnitřním připomínkovém řízení. Legislativa počítá se zavedením registrace sociálních podniků a jejich právního ukotvení.
V čem bude nový projekt jiný oproti předcházejícímu?
Š. V.: Při psaní nového projektu jsme se snažili vycházet z potřeb sociálních podniků, které jsme zjišťovali na základě dotazníkových šetření. Vyslyšeli jsme např. touhu po větší decentralizaci. V praxi to bude znamenat, že v rámci projektu vzniknou 4 pilotní regionální poradenská centra, která se budou aktivitami soustředit na potřeby regionu.
G. K.: V oblasti mainstreamingu navážeme na osvědčené nástroje a výstupy a zaměříme se také více na regiony. Budeme také více aktivní na sociálních sítích, které čím dál více dominují v šíření informací před dalšími kanály. Chtěli jsme také více zpřístupnit možnosti vzdělávání a mentoringu, proto vznikne Institut sociálního podnikání, který bude obsahovat jak on-line, tak prezenční formy vzdělávání.
Můžete nám více přiblížit myšlenku regionálních center?
Š. V.: Různé regiony mají v oblasti sociálního podnikání rozdílné potřeby a každý jinou výchozí situaci. Je málo efektivní pomáhat všem plošně, takže jsme vybrali čtyři modely pro pilotní projekt. Zahrnují Ústecký kraj, kde je minimum soc. podniků a nemají ani síť zaměřenou na podporu soc. podnikání, dále Moravskoslezský kraj, tam mají nadprůměrný počet sociálních podniků i existující síť, která je podporuje (sdružení sociálních podniků). Pak je to Olomoucký kraj s menší četností sociálních podniků a bez lokální sítě, která by zastřešovala sociální podniky. Posledním regionem je Praha a Středočeský kraj, kde je vysoký počet sociálních podniků, ale také zde není žádná síť. Pokud pilotní projekt bude úspěšný, předpokládáme rozšíření sítě regionálních center do všech regionů.
G. K.: To ale neznamená, že ostatní regiony v naší podpoře nejsou zahrnuty. V každém regionu bylo potřeba najít silného partnera, který bude aktivity regionálních center realizovat ve spolupráci s MPSV. Regionální poradenská centra neodmítnou zájemce z jiných regionů. Navíc Institut sociálního podnikání bude mít celorepublikovou působnost a doplní tak aktivity regionálních poradenských center v místech, kde nebudou.
Jak tedy bude Institut sociálního podnikání fungovat?
Š. V.: Institut sociálního podnikání je koncipován jako virtuální prostor, který bude zastřešovat vzdělávání, bude sloužit ke sdílení informací, využívání poznatků a zkušeností. Velký přínos vidím v tom, že lze vzdělávat účastníky online nebo v místech, která jsou k dispozici ve firmách, na úřadech i školách.
G. K.: Témata se budou přizpůsobovat poptávce, ale předpokládáme zájem o oblasti jako je leadership, byznys plán, sociální marketing, odpovědné zadávání veřejných zakázek, zakázková gramotnost, PR a práce s médii, psychosociální podpora apod. Za účelem nastavení strategie Institutu vzniká také pracovní skupina pro oblast vzdělávání, která bude se bude směřováním vzdělávání zabývat.
Kdy předpokládáte, že bude Institut sociálního podnikání spuštěn?
Š. V.: Od dubna budeme připravovat technické řešení, během léta spustíme testovací provoz. Od září bychom chtěli fungovat naostro. Tuto aktivitu bude mít na starosti naše dlouholetá konzultantka Ing. Jarmila Menšíková.
Jaký bude podle vás další vývoj oboru sociálního podnikání u nás?
Š. V.: Přála bych si, aby sociální podnikání v ČR více odráželo témata, která rezonují společností. V ČR je naprostá většina sociálních podniků zaměřená na cílovou skupinu lidí s handicapem. V zahraničí jsou stejnou měrou zastoupeny další oblasti např. zelená témata, start-upy, podpora veřejného zadávání, podpora mladých lidí po škole bez zkušeností, sociální podniky pro 55+ nebo pro matky s dětmi.
G. K.: Vše bude do budoucna hodně odvislé od připravovaného zákona o sociálním podnikání. Napadá mě, že by bylo obecně dobré, pokud by se objevovalo mezi sociálními podniky více nestandardních oblastí jakými jsou kultura, hostely nebo útulky pro zvířata. V tomto ohledu máme za Evropou co dohánět.
Rozhovor vedla: Lenka Pečkanová
Fotografie z aktivit projektu Podpora sociálního podnikání v ČR k dispozici zde.
