Nohy v teple a radost v srdci aneb jak ponožky pomáhají

Pletařky z projektu Ponožky od babičky najdete po celé republice. Vyrábějí designové ponožky, vedou kurzy a když to nejde jinak, klidně se potkají i ve virtuálním prostoru. Ponožky jejich zákazníci hrdě nosí po světě a ještě se s nimi fotí. O sociálním podniku Ponožky od babičky jsem si povídala s Broňou Hilliovou. Říká, že jejich ponožky zahřejí hned dvakrát -  u nohou a u srdce.

Vaše babičky pletařky bourají stereotypy o seniorech. Jak se to stalo?

Nabízíme sice tradiční a ruční produkt, ale to neznamená, že musí být nudný. Potřebujeme mít prodejné zboží. Zjišťujeme tedy, co funguje, mapujeme potřeby zákazníků, sledujeme trh a hlavně se učíme od sebe navzájem. Je to neustálý proces. Je za tím spousta práce a úsilí mnoha lidí.

Takže na začátku to bylo jinak?

Projekt Ponožky od babičky vznikal postupně. Chtěli jsme najít produkt, který by mohli vyrábět naši klienti a jehož prodejem bychom pomohli financovat naše centrum, které nabízí služby pro seniory. Zkusili jsme šít tašky, háčkovat a plést různé peněženky, pouzdra na brýle apod. Největší zájem ale vzbudily ponožky.

 

 

Kolik ponožek vám projde ročně pod rukama?

Tak 10 000 až 15 000 párů. Naše pletařky by zvládly i více, jsou čím dál zručnější. Vše ale závisí na odbytu, nemáme skladovací prostory, tohle množství je pro nás optimální.

Můžete nám popsat celý proces od klubíčka až po zákazníka?

Přízi dostáváme darem a posíláme jí našim pletařkám, kterých je v současné době více než 200. Jakmile je hotovo více párů, pošle pletařka zásilku k nám do Elpidy. Tady ji zkontrolujeme, roztřídíme podle velikostí, zabalíme a pošleme zákazníkovi. Ponožky balíme do papírové etikety, na kterou vepíšeme jméno jejich autorky. Na našem webu pak podle něj může zákazník vyhledat tu “svoji babičku” a její příběh.

Zákazník nejčastěji nakupuje ponožky přes náš e-shop. Tam si může vybrat ze dvou kategorií - recyklované a limitované. Rozdíl je mezi nimi v tom, že u limitovaných víte, co kupujete, zatímco u recyklovaných na vás bude v balíčku čekat překvapení.

Jaké motivy jsou v limitovaných edicích?

Máme ponožky pro milovníky pruhů, melounů, neonových barev, zvířátek nebo přírodních motivů.

 

 

Víte, kdo vaše ponožky kupuje?

Ano, naším typickým zákazníkem je žena z většího města, mezi 35 a 45 lety.  Má sociální cítění a ví tedy, jak starší ženy žijí. Chápe, že je pro ně důležitý pocit být užitečné a dělat někomu radost. A dokáže ocenit ruční práci.

Významným odběratelem jsou pro nás také firmy. Umíme udělat ponožky s motivem na přání pro zaměstnance. Ve spolupráci s Armádou spásy nabízíme službu Ponožky bez domova. Firma nebo jednotlivec si koupí ponožky, které daruje potřebným - např. do nemocnice, nebo bezdomovcům.

Jaký dostávají pletařky za svou práci honorář?

Zhruba třetina výtěžku jde pletařkám, třetina na podporu našeho centra pro seniory a zbytek pohltí nezbytné náklady distribuce a prodeje, poštovné, DPH apod.

Není to mnoho, obzvlášť když si uvědomíte, že každý pár je unikátní a vše je ruční práce. Ale pletení našim babičkám přináší do života radost. Pletařka si přivydělá k důchodu, pomůže dobré věci a pozná spřízněné duše.

 

 

 

 

Znáte vaše pletařky osobně?

Ano, velmi dobře. Jsme součástí životů našich pletařek a ony našich. Hodně pletařek je s námi už od začátku naší cesty, za těch 7 let vznikla mnohá přátelství. Celý projekt je postaven na komunikaci, je to vše velmi osobní. Naše dámy si rády povídají, sdílíme s nimi radostné i těžké chvíle, např. když přijdou o partnera. 

Dá se mluvit o pletařské komunitě?

Určitě. Pražské pletařky se scházejí pravidelně každý čtvrtek na workshopech. Pořádáme i workshopy pro veřejnost, kde jsou lektorkami právě naše pletařky a předávají své znalosti a zkušenosti. Pořádáme i mezigenerační setkávání s mladými designéry. Pletařky spolu jezdí i na výlety.

Jak vás poznamenala covidová doba?

V první vlně jsme měli centrum zavřené, ale velmi brzy jsme si uvědomili, že seniorům chybí kontakt. Naše krizová telefonní Linka seniorů byla maximálně vytížená, operátoři pomáhali registrovat se na očkování, lidi se hodně báli, co bude dál.

Postupně jsme pak přesunuli některé aktivity do online prostoru - cvičili jsme online, trénovali pamět, otevřeli jsme kurzy, dokonce i náš pěvecký sbor zpíval online. Za nejlepší výsledek považujeme, že se naši klienti pak začali stýkat v online prostoru i sami, bez naší pomoci.

Co se týče ponožek, naše pletařky pletli jako o závod. Scházeli se na čaj, povídání a pletení online. Internetové prodeje ponožek na eshopu byly rekordní.

Uvidíme co bude dál. Rádi bychom udrželi centrum otevřené co nejdéle to půjde.

 

 

 

 

Text: Lenka Pečkanová
Foto: archiv Elpidy

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.