PROMETHEUS Effect láká do centra Žatce
V městě chmele funguje sociální podnik PROMETHEUS Effect, o. p. s., který v historickém domě na náměstí provozuje restauraci a dvě muzejní expozice. U jeho zrodu stála Kateřina Emingrová, která zároveň působí i jako lokální konzultantka MPSV pro Severozápad. Původní profesí je etopedka a psychoterapeutka. Ve firmě PROMETHEUS Effect pracuje jako ředitelka, kuchařka a současně odborný pracovník pro práci s cílovou skupinou.
Jak dlouho už se zabýváte sociálním podnikáním a co vás k němu přivedlo?
Sociální firmu jsme založili v roce 2011 se záměrem vytvořit nové pracovní příležitosti pro mládež z dětského domova. Začali jsme kavárnou s galerijní činností v Žatci. Problémem byla malá kupní síla v místě, proto jsme po čtyřech letech začali hledat jiný prostor s možností provozování kuchyně. V roce 2016 jsme provoz přemístili do centra Žatce, kde jsme otevřeli malou restauraci s kavárenským provozem. Větší provozovna umožňuje vytvoření více pracovních pozic, toho času díky projektu celkem 6.
S jakými překážkami jste se při sociálním podnikání museli vypořádat?
Hlavní překážkou v našem podnikání je nespolehlivost a minimální pracovní návyky u našich zaměstnanců. A samozřejmě velký stres v gastroprovozu a výkyvy v návštěvnosti restaurace. V Žatci je to v oblasti hostinské činnosti opravdu specifické a náročné. Nemůžeme si dovolit zaplatit profíka. Všichni, kdo u nás pracují, jsou pouze nadšení amatéři. No a další problém - minimální zisk - to je velká překážka v udržení pracovních míst. Nakonec jsme na této „nouzi“ postavili koncept sociálního podniku. Jsme nyní „tranzitním“ podnikem. V modelu prostupného zaměstnávání pracovníci získávají základní pracovní zkušenosti a dovednosti a po 9 – 10 měsících od nás odcházejí a musí se uplatnit na volném trhu práce.
Na jakou cílovou skupinu je váš sociální podnik zaměřen?
V uplynulých letech jsme zaměstnávali různé cílové skupiny – dlouhodobě nezaměstnané, zdravotně znevýhodněné, ale převažovala mládež ve věku do 25 let bez kvalifikace. Většinou se jedná o jejich první zaměstnání, o to náročnější je jejich zapracování ve velmi stresovém prostředí gastroprovozu. Nabízíme pomocné práce – obsluha zákazníků, úklid, obslužný pracovník v expozicích, pomocné práce v kuchyni a v rychlém občerstvení na stánku. Protože jsme odkázáni na dotovaná pracovní místa, přijímáme pracovníky podle toho, za kým jde dotace na mzdy. Na malém městě, za současného obratu, nemáme jinou možnost, jak sociální podnik udržet.
Aktivity vašeho sociálního podniku se odehrávají v krásném historickém domě na náměstí v Žatci. Jaká je historie tohoto domu? Jak jste se k němu dostali?
Když jsme hledali nové prostory pro podnikání v centru, narazili jsme na zpustlý dům v soukromém vlastnictví, jehož historii neznal ani majitel. Když jsem vymýšlela název pro novou provozovnu, začala jsem pátrat v historii a zjistila, že tady na počátku 20. století byla restaurace U Zlatého beránka, takže bylo o názvu okamžitě rozhodnuto.
V čem je vaše restaurace výjimečná?
Restaurace nabízí 6 dnů v týdnu polední nabídku hotových jídel (polévka a 3 jídla, z toho minimálně jedno vegetariánské), v odpoledních hodinách probíhá kavárenský režim s „palačinkárnou“. Odlišujeme se zejména tím, že při restauraci máme otevřené 2 zajímavé expozice. Ta první navazuje opět na minulost. Ze starých novin a dobových fotografií jsem zjistila, že se tento hostinec U Zlatého beránka prezentoval jako „Gifthütte“ - tedy Jedová chýše. Tak se kdysi říkalo hospodám se špatnou pověstí. Nejznámější je pražská Jedová chýše v Apolinářské ulici, která se zviditelnila díky československému televiznímu seriálu „Hříšní lidé města pražského“ jako „doupě pražské galerky.“ Rozhodla jsem se tuto skutečnost použít jako marketingový nástroj. Přímo pod restaurací jsou dvoupatrové středověké sklepy, ve kterých jsme do 9 místností nainstalovali hororovou expozici. No a v přízemí máme muzeum Retro Computer, kde je k vidění přes 150 funkčních počítačů ze 70. a 80. let a 3 herní stanice, kde si pamětníci mohou připomenout hry svého mládí. Máme tak 2 atrakce pro turisty i místní, které nám umožňují navýšení obratu v restauraci. Při restauraci také nabízíme různé tematické přednášky a workshopy pro veřejnost. Nově máme také v pronájmu terasovitou zahradu na hradbách města. Je to pár metrů za restaurací. Budeme zde kompostovat a pěstovat byliny, květiny a nenáročnou zeleninu pro naše potřeby.
Je o muzeum zájem?
Ano, je zájem. Samozřejmě hlavně v turistické sezoně. Letos jsme poprvé připravili ve spolupráci se zámkem Stekník turistický balíček pro rodiny s dětmi. Strašidelné sklepy opravdu hodně přitahují pozornost a jsme za to moc rádi. Sklepy navštěvují rodiny s dětmi, třídní kolektivy, příměstské tábory, turisté. Muzeum Retro Computer pak sběratelé, tatínci, kteří ukazují dětem, na jakých počítačích vyrůstali. Letos jsme také pro turisty připravili další novinku – na Hošťálkově náměstí je řada nevyužitých prázdných výloh a obchodů. Po dohodě s majiteli jsme vyměnili staré vývěsní štíty za dobové, které připomínají česko německé soužití. Vytvořilo to tak příjemnou atmosféru v této staré části města, místní i turisté začali více korzovat naším směrem. Takže pro naši restauraci – paráda.
Uchází se váš sociální podnik o veřejné zakázky?
Ne. Nemáme na to kapacity.
Spolupracujete s dalšími sociálními podniky?
Vyměňujeme si zkušenosti díky stážím, které umožňuje MPSV. Jinak ne.
Přispíváte k rozvoji turismu v Žatci. Jak spolupracujete s městem?
Město spolupracuje velmi dobře. Když přijdeme s návrhem, většinou projekt podpoří. Například nám a ještě dvěma sousedním provozovnám zdarma vyrobili předzahrádky, zmíněné štíty na výlohách jsme uskutečnili také za finanční podpory města. Hororové sklepy jsme rozšířili pod vedlejší dům v majetku města a současná zahrada na hradbách je také v majetku města.
Jak řešíte marketing?
V tomto jsme v plenkách. Nemáme finanční prostředky na odborníky a to je znát. Takže klasicky Facebook, Slevomat, webové stránky.
Jak váš podnik ovlivnila pandemie Covid-19?
V době začátku pandemie jsme zaměřili pozornost na rozvojové aktivity – na úpravy zahrady, učíme se vyrábět nové produkty - mýdla, pekařské výrobky, ukrajinské speciality a podobně. Uvažujeme, že by se nám hodil food truck, abychom za zákazníky dojeli a tím si vykompenzovali propady v návštěvnosti. Co se týče čerpání podpory od státu, áme v plánu požádat o prostředky na nájmy ve 2. vlně.
Můžete přiblížit plány a cíle do budoucna?
Chceme svými aktivitami pomoci oživení centra Žatce. Žatec má zažádáno o vstup do UNESCO. To by pro naše sociální podnikání byla velká příležitost. Uděláme maximum pro to, abychom tomu napomohli. Námětů na rozvojové aktivity máme dost. V blízké budoucnosti se také chceme obout do zahradničení, aby z toho naše kuchyně měla co největší užitek.
Autorka: Lenka Malá
Foto: archiv PROMETHEUS Effect, o. p. s.
Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.