Články

Pohostinství je nejoblíbenější
12. 10. 2020

Pohostinství je nejoblíbenější

Petra Francová se věnuje sociálnímu podnikání od roku 2004. Působí jako konzultantka, mentorka, školitelka a expertka MPSV. V rozhovoru přibližuje současnou situaci sociálních podniků v České republice.

 

Tento rok byla zveřejněna studie, kterou jste v roce 2019 zpracovala spolu s Evou Fraňkovou na základě dotazníkového šetření sociálních podniků. Vyplývá z ní, že tři čtvrtiny sociálních podniků zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. S výrazným odstupem následují další kategorie. Jaká je příčina toho stavu?

Je to hodně dáno historicky, protože stát dlouhodobě podporuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením – to platilo už za bývalého režimu. Tato podpora není nastavena ideálně, ale víceméně funguje a dá se na ni spolehnout. Zaměstnávání osob se sociálním znevýhodněním takto systematicky podporováno není. Zaměstnavatelé mohou nanejvýš žádat o příspěvek na nově zřízené pracovní místo (na jeden rok) nebo o jiné jednorázové příspěvky, případně využít časově omezené projekty. Chybí systémová, trvalá podpora, proto sociální podniky raději zaměstnávají zdravotně postižené. Je to škoda, protože mnohdy umějí a chtějí integrovat i sociálně znevýhodněné lidi – z vyloučených lokalit, zadlužené, bez pracovních návyků apod.

 

České sociální podniky, dle výše jmenované studie, nejčastěji (57 %) poskytují služby spojené s pohostinstvím a potravinářstvím. Čím si to vysvětlujete?

Do této kategorie patří výroba potravin, stravování, kavárny, restaurace, catering. Vysoký podíl těchto služeb je pravděpodobně výsledkem kombinace několika faktorů. Mnoho lidí, kteří zakládají sociální podniky, vstupuje do toho odvětví s představou, že tyto služby nejsou až tak složité – i když ve skutečnosti jsou. V gastroslužbách je hodně pracovních míst pro lidi s nižší kvalifikací. K dalším oblíbeným odvětvím mezi sociálními podniky patří také obchod, výroba propagačních a dárkových předmětů, údržba zeleně a technické služby, úklidové služby a pak výroba a recyklace textilu.

 

Roste počet sociálních podniků v ČR anebo nastalo období stagnace?

Počet určitě roste, z dotazníkového šetření vyplynulo, že v posledních deseti letech počet sociálních podniků narostl o 75 procent. Je to dáno zejména využitím prostředků z evropských fondů. Nejpřesnější počet sociálních podniků lze zjistit z adresáře vedeného MPSV – i když ministerská definice je užší, takže ne všechny podniky se znaky sociálního podniku se do ní vejdou. Obecně se dá říci, že v ČR máme několik set sociálních podniků, s tím, že řada z nich má několik samostatných provozů.

 

Co nejvíce trápí sociální podniky, s jakými problémy se potýkají?

Pozitivně nás překvapilo, že tyto podniky jsou téměř z 80 % financovány z vlastních tržeb a z příspěvků z Úřadu práce. Tyto příspěvky jsou sice také v podstatě dotace, ale je možno je chápat jako odměnu za službu pro stát. Takže není pravda to, co se často tvrdí, že sociální podniky jsou závislé především na dotacích. A na co si stěžují? Často mívají stejné problémy jako jiné malé a střední podniky: chybí jim finance na investice a na marketing, těžko dosahují na bankovní půjčky, před koronavirou krizí je hodně trápila i fluktuace. Pro sociální podniky je specifická velká přetíženost řídících pracovníků. Na manažery sociálních podniků jsou kladeny větší nároky než na ředitele běžných firem, protože kromě řízení se věnují pracovníkům i po sociální stránce, snaží se je vést a podporovat je. Proto by uvítali, kdyby jim stát platil mentory nebo lidi poskytující podporu zaměstnancům z cílových skupin.

 

Vznikla již nějaká studie zabývající se dopady koronavirové krize na sociální podnikání v Česku?

Ano, vznikla a byla zveřejněna na webu České sociální podnikání. Zjednodušeně se dá říci, že sociální podniky mají kvůli koronavirové krizi značné finanční problémy v důsledku poklesu odbytu a tržeb. Snaží se vytrvat, ale nedokáží to táhnout do nekonečna, protože jim chybí peníze. Ze studie vyplynulo, že dvě třetiny sociálních podniků v době koronaviru poskytovaly pomoc pro společnost v místě působení – šily roušky, pomáhaly lidem v nouzi, připravovaly jídlo pro dobrovolníky a také pomáhaly svým zaměstnancům a jejich rodinám. Velká část té pomoci byla poskytována v rámci dobrovolnictví. Přitom tyto podniky většinou nedosáhnou na státní peněžní pomoc určenou pro běžné firmy v souvislosti s koronavirem. Proto by velmi potřebovaly nějakou přímou jednorázovou finanční pomoc státu, příspěvek na mzdy pro znevýhodněné pracovníky, a také bezúročné půjčky a úvěry. Uvítaly by také sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek sociálním podnikům.

 

 

 

Text: Danuta Chlupová
Foto: Archív P. Francové

 

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2020 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.