Prádelna Zlín: místo k odpočinku a setkávání

1. 10. 2020

Prádelna Zlín: místo k odpočinku a setkávání

Provozuje profesionální prádelnu prádla pro hotely či restaurace, zároveň také prádelnu pro veřejnost, která je svým řešením unikátní. Martina Kadlecová je zakladatelkou a ředitelkou sociálního podniku Prádelna Zlín. „Jsem ředitelem, který se snaží brát věci s nadhledem. Díky své práci mohu být často pradlena i řidič,“ říká s úsměvem. Martina Kadlecová absolvovala obory Sociální pedagogika a Řízení netržních sociálních služeb na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dvacet let se věnovala práci v sociálních službách, zejména přípravě handicapovaných osob na vstup na volný trh práce. S těmito zkušenostmi se vrhla do sociálního podnikání.

Proč jste se rozhodla založit zrovna prádelnu?

Myšlenka založit sociální podnik byla logickým vyústěním mé životní etapy. Rozhodnutí hodně napomohl fakt, že bylo možné požádat o finanční podporu z programu ESF na podporu sociálního podnikání. Prádelna byla pro mne i můj tým jasnou volbou. Naše zkušenosti nám říkaly, že pokud poskytneme pracovníkům potřebnou podporu, vhodné podmínky a pracovní nástroje, bude pro ně tato činnost zvládnutelná. Analýza trhu nám ukázala, že i když je Zlín poměrně velkým konkurenčním prostředím, chybí tu podnik sloužící veřejnosti, který by kombinoval kvalitní službu praní prádla se sociálním cílem a osobním přístupem k zákazníkovi.

Můžete zavzpomínat na začátky vašeho sociálního podnikání?

Začátky sociálního podnikání byly tak jako všechny začátky podnikání trochu naivní, optimistické, hektické, tvrdé, složité i radostné. Uměli jsme díky našim zkušenostem pracovat s cílovou skupinou pracovníků, ale to nestačilo. V počátku projektu jsme se spojili s konzultanty poradenské organizace P3 – People, Planet, Profit, o.p.s., kde jsme dostali důležité prvotní informace o fungování sociálního podniku. V průběhu sestavování projektového plánu jsme poté spolupracovali s projektovou manažerku MPSV a dopracovali projekt. A nakonec to vyšlo.

Kde jste sbírali informace potřebné k provozování prádelny?

Museli jsme se od základů naučit, jak funguje profesionální prádelna. Měřili jsme spotřebu vody a energií, sledovali jsme rozdíly v pracích detergentech, učili jsme se opravovat a udržovat stroje. Navíc provoz je koncipovaný jako ekologický, zajímalo nás proto složení prací chemie, pořídili jsme katexový změkčovač vody a úsporné pračky a sušičky. V počátku nám hodně pomohla stáž v sociálním podniku ERGON v Třinci, který také provozuje prádelnu. Nikdy nezapomeneme na paní ředitelku Dolores Czudkovou a pana Ladislava Dobšu, kteří k nám byli otevření a vlídní, ukázali nám chod celé prádelny, poradili s výběrem dodavatelů. Protože jsme chtěli, aby naše služba byla opravdu kvalitní, absolvovali jsme spoustu vzdělávacích akcí týkajících se profesionálního prádelenství.

Jakou cílovou skupinu zaměstnáváte a kolik zaměstnanců prádelna má?

V současné době zaměstnáváme šest osob, z toho pět je se zdravotním postižením v prvním stupni invalidity. Jedná se o různé druhy většinou kombinovaného zdravotního znevýhodnění: epilepsie, cukrovka, ekzémy, omezená pohyblivost, následky po úrazech, mentální postižení, duševní onemocnění a jiné. Čtyři osoby byly registrovány na Úřadu práce ve Zlíně, tři osoby se zdravotním postižením byly dlouhodobě nezaměstnané. Tito lidé měli problém zařadit se do pracovního procesu na volném trhu práce. Naší snahou je vytvořit zaměstnancům příznivé pracovní podmínky tak, aby pro ně byla pracovní zátěž snesitelná. Například pračky a sušičky jsou umístěné pro lepší obsluhu na vyvýšeném podiu, k plnění praček jsou k dispozici speciální vozíky, detergenty jsou dávkovány automaticky, poskytujeme četnější přestávky v závislosti na handicapu osoby, delší dobu zapracování v závislosti na stupni postižení, zkrácené pracovní úvazky nebo psychosociální podporu.

Jaké služby nabízíte a kdo jsou Vaši zákazníci?

Stěžejní službou je komerční prádelna, která poskytuje profesionální služby praní prádla včetně dopravy hotelům, restauracím, penzionům. Součástí podniku je prádelna pro veřejnost, která je koncipovaná jako otevřený prostor s pračkami na mince. Zde si mohou zákazníci vyprat samostatně, během praní můžou využít prostor k odpočinku či práci na PC. Zakázky hledáme různě. V počátku projektu jsme museli hodně chodit a objíždět hotely, rozdávat letáky a nabízet naši službu. Teď už se zákazníci hlásí i sami. Stále však nemáme kapacitu zcela naplněnou.

Ucházíte se také o veřejné zakázky?

Veřejné zakázky sledujeme, určitě bychom se zúčastnili, ale za dobu našeho provozu nebyla žádná vhodná vyhlášená. Upřímně se ale obávám, zda bychom v takové zakázce, kde jsou ceny tlačeny na minimum, měli šanci obstát. Náklady sociálního podniku, ať už se jedná o počet pracovníků, jejich nižší pracovní tempo nebo náročnější pracovní prostředí, se promítají do ceny produktu. Možným řešením by mohl být koncept MPSV odpovědného veřejného zadávání.

Jak řešíte marketing a jaké nástroje využíváte?

Součástí projektu prádelny byl celkem propracovaný marketingový plán, kterého se držíme. Jeden člen realizačního týmu má na starosti webové stránky, Facebook a Instagram. Naší snahou bylo, vytvořit jednotnou vizuální identitu konceptu prádelny tzn. logo, hlavičku FB, web, letáky, vizitky a polepy prostor. Také se nám osvědčily video upoutávky. Přiznávám, že v tomto směru máme ještě hodně práce.

K rozjezdu sociálního podnikání jste využili prostředky z OP Zaměstnanost. Bylo pro Vás náročné dotaci získat?

Bez finanční podpory z OP Zaměstnanost by to nešlo. Projekt jsme zpracovali sami s tím, že jsme ho, jak již jsem uvedla, konzultovali s projektovou manažerkou MPSV a společností P3. Práce na projektu byla poměrně náročná a trvala téměř rok. Uspěli jsme při druhém podání.

Veřejná část prádelny je koncipovaná jako open space. S kým jste spolupracovali na designu a jaká je myšlenka celého prostoru?

Co se týká designu prostoru open space, oslovili jsme dva mladé architekty, studenty fakulty architektury VUT v Brně, Ondřeje Veselého a Oleksandra Voropaie. Oba nadaní pánové měli za sebou zkušenosti s prací v renomovaných architektonických kancelářích a jejich styl se nám líbil. Navíc jsme chtěli dát prostor, stejně jako u vytváření loga či polepů, mladým kreativním lidem. Všechny designové prvky prádelny vytvořili studenti. Myšlenka open space je prostá. Vytvořit prostor, kde si najdu klidné místo na trochu práce nebo četby, zatím co se mi točí prádlo v pračce, nebo kde se můžu jen tak zastavit s kamarádem na kávu. Do budoucna počítáme s pořádáním malých akcí jako živá hudba, promítání, čtení. Prádelnu jsme koncipovali jako mladý prostor hlavně pro studenty z blízkých kolejí Univerzity Tomáše Bati.

Zasáhla váš sociální podnik omezení související s epidemií koronaviru?

V době epidemie byl provoz veřejné prádelny a přidruženého open space nařízením vlády uzavřen. Komerční část prádelny neměla prakticky žádné zakázky, neboť restaurace, hotely a penziony byly také uzavřené. Propad tržeb byl 90%. Z nabízených možných vládních opatření jsme využili odklady splátek, odložení úhrady nájemného, odklad daní a pomoc malým s.r.o. Nebyli jsme schopni zavést druhou směnu, kterou jsme plánovali. S některými zaměstnanci jsme se bohužel museli rozloučit. Bylo to pro nás těžké.

Jak se vašemu sociálnímu podnikání daří a jaké plány máte do budoucna?

Naše rozvojové plány šly momentálně stranou. Veškerá naše snaha směřuje k ekonomickému udržení podniku, aby tady mohl být pro pracovníky se zdravotním postižením, kteří vyžadují specifické pracovní podmínky.

Co byste poradili někomu, kdo by si chtěl založit podobný sociální podnik?

Nevím, jestli jsem ten pravý rádce. Můžu jen za sebe říct, že bez neutuchající snahy učit se nové věci, pevné vůle a silných paží na házení prádla to nejde.