Sociální podnikání v Polsku se mění

Julii Koczanowicz-Chondzyńskou, předsedkyni Nadace sociálně ekonomických iniciativ (Fundacja Inicjatyw Społeczno-Ekonomicznych, FISE) z Varšavy jsme požádali o rozhovor na téma, jak se vyvíjí sociální podnikání v Polsku a jakou úlohu v něm hraje tato nadace.

Jaká je v posledních letech situace sociálního podnikání v Polsku, co se týče podmínek rozvoje a státní podpory?
Je možno říci, že v posledních letech měly sociální podniky dobré podmínky pro vznik a rozvoj. Systém podpory sociálních firem byl před několika lety standardizován a probíhá pod křídly Odboru sociální ekonomiky Ministerstva rodiny, práce a sociálních věcí. Klíčovým článkem tohoto systému podpory jsou centra podpory sociálního podnikání (Ośrodki Wsparcia Ekonomii Społecznej – OWES). Tyto jednotky mohou být provozovány neziskovými organizacemi, organizace místní samosprávy nebo soukromými firmami. Centra OWES jsou financována hlavně z veřejných rozpočtů, zejména krajských, a z prostředků Evropského sociálního fondu. Aby centrum OWES mohlo získat finanční podporu, musí projít akreditačním řízením vedeným ministerstvem. V současnosti působí v Polsku 61 akreditovaných center OWES.

Čím se tato centra zabývají?
Tyto subjekty poskytují poradenství při zakládání a rozvíjení sociálních podniků. Jejich úkolem je také propagace sociálního podnikání, pomoc při navazování spolupráce mezi sociálními podniky na jedné straně a samosprávou a komerční sférou na druhé straně, a dále úzká spolupráce s regionálními centry sociální politiky, což jsou krajské instituce odpovědné za rozvoj odvětví sociálního podnikání.
Důležitým celonárodním nástrojem podpory sociálního podnikání je také systém přednostních půjček pro sociální podniky. Tyto půjčky jsou poskytovány za velmi výhodných podmínek. Tento mechanismus funguje díky podpoře ESF.

Jakou úlohu plní FISE v oblasti podpory sociálního podnikání?
FISE je organizace, která se podílela na vytváření organizačních a právních podmínek pro rozvoj sociálního podnikání v začátcích existence tohoto pojmu v Polsku. To bylo období let 2004-2007. V té době se nadace FISE podílela na zavádění a testování družstevnictví v různých prostředích. Dále jsme provozovali v celostátním měřítku školení pro úředníky a aktivisty nevládních organizací na téma sociálního podnikání. Tyto aktivity byly financovány z ESF. Kromě toho FISE byla spoluzakladatelkou a aktivní účastnicí tzv. Stálé konference sociálního podnikání. Experti a expertky z FISE úzce spolupracovali a spolupracují s Ministerstvem rodiny, práce a sociálních věcí, Mazovským centrem sociální politiky a Magistrátem hl. m. Varšavy v oblasti vytváření příznivých podmínek pro rozvoj sociálního podnikání. Více než deset let FISE organizuje celonárodní soutěž Jacka Kuroně o nejlepší sociální podnik. Snažíme se také o spolupráci s podnikatelskou sférou a vysokými školami. Tímto způsobem chceme propagovat sociální podnikání a snažíme se co nejvíc lidí seznámit s touto myšlenkou.
Spolupráce s komerční sférou spočívá hlavně v tom, že propagujeme nákupy u sociálních podniků. Co se týče vysokých škol – snažíme se vzbudit mezi studenty zájem o sociální podnikání a přimět je k tomu, aby vzali tuto oblast v úvahu při plánování svého profesního rozvoje.

Roste počet sociálních podniků anebo nastalo období stagnace?
Těžko lze hovořit o přesném počtu subjektů sociální ekonomiky v Polsku, aniž bychom zmínili otázku, jak je tato oblast definována. Už léta dělá problém neukotvení pojmu sociální podnik (nebo sociální firma) v legislativě. Ministerstvo rodiny, práce a sociálních věcí vede na svých stránkách databázi sociálních podniků, které splňují přísnou definici formulovanou v předpisech upravujících, kdo může obdržet od OWES (z prostředků ESF) finanční příspěvky na pracovní místa. V této databázi figuruje v současnosti více než 1200 subjektů z celého Polska. Tento počet v posledních letech pomalu, avšak systematicky rostl. Pokud bychom pojali sociální podnikání šířeji a zahrnuli do toho počtu nadace a spolky, které provozují podnikatelskou činnost, družstva (vč. sociálních), neziskové společnosti s ručením omezeným a tak zvané ústavy profesní aktivizace (Zakłady Aktywności Zawodowej – ve zkratce ZAZ), pak se dostaneme k počtu téměř 100 tis. takovýchto subjektů.

Ve kterých odvětvích se sociální podnikání nejlépe rozvíjí?
V počáteční fázi rozvoje oblasti sociálního podnikání byla věnována pozornost především vytváření pracovních míst pro lidi, kteří by za jiných okolností nenašli uplatnění na pracovním trhu. Byly to často podniky nabízející služby a výrobky, jejichž poskytování nebo vytváření nevyžadovalo vysokou kvalifikaci. Proto nyní mezi sociálními podniky v Polsku převládají ty, které nabízejí cateringové služby, stavební a úklidové práce, výrobu reklamních materiálů a doplňků, nabízející různé způsoby trávení volného času. Toto je převládající trend.

Dochází ke změnám v zaměření sociálních podniků?
V současnosti pozorujeme, že se objevují sociální podniky, jejichž cíl nemá „zaměstnanecký“ ráz. Tyto firmy nezaměstnávají lidi ohrožené sociálním vyloučením. Jejich sociální cíle jsou často spojené s propagací zdravého životního stylu, veganských potravin, s ekologií a ochranou přírody nebo např. s nutností podpory jiných subjektů sociálního podnikání (např. Agencja PropsyPR, která podporuje nevládní organizace v oblasti public relations).

Text: Danuta Chlupová

Fotografie: archív J. Konczanowicz-Chondzyńské

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098