Sociální podnikání v Bolívii
Že je sociální podnikání celosvětově skloňovaným pojmem dokazují i zprávy z Jižní Ameriky. Právě v Bolívii nedávno schválil prezident Evo Morales diskutovaný Zákon o sociálních podnicích. Nová norma se poněkud liší od běžně užívaných definic podnikání s pozitivním dopadem na společnost. Přesto si i na opačném konci světa nacházejí sociální firmy v tradičním slova smyslu své místo.
Nejvíce užívaný model sociálního podnikání spočívá především v naplnění sociálních, ekonomických, environmentálních a místních indikátorů. Bolivijci však nyní podle schváleného předpisu vnímají tento druh byznysu jinak. Sociálním podnikem se tu totiž může od letošního května stát jakákoliv soukromá společnost, která se dostane do likvidace nebo bankrotu - a to za splnění klíčové podmínky.
Její chod musí převzít do svých rukou stávající zaměstnanci. Na základě petice pracovníků schválené soudem pak na sebe převezmou rizika i odpovědnost plynoucí z kolektivního řízení podniku a s tím i správu majetku firmy.
Cílem celé normy je dle zákonodárců stimulovat výrobu a řešit nezaměstnanost. Bolivijský soukromý sektor to však vidí jinak. Norma totiž mimo jiné umožňuje zaměstnancům převzít podnik i v případě, že jim po tři měsíce nebudou vyplaceny mzdy anebo podnik omezí svou činnost a bude propouštět. Zákon tedy podle podnikatelů ohrožuje právě malé a střední firmy, které se často potýkají s různými výkyvy a okolnostmi na trhu. Tvrdí proto, že předpis se dotýká jejich práva na soukromé vlastnictví, a tak proti němu chtějí podniknout právní kroky.
„Vytváření sociálních podniků není za účelem toho, aby firmy přicházely o své provozy a továrny. Pokud ale společnost nefunguje, je v deficitu anebo vedení odstoupí, pak se dají dohromady zaměstnanci, aby vytvořili sociální podnik,“ prohlásil podle bolivijského zpravodajského serveru La Razón prezident země.
Sociální podniky tak, jak je známe
I přes otazníky spojené s novou bolivijskou normou však mají zdejší sociální podniky v tradičním pojetí své místo. Příkladem může být třeba firma Coronilla, která se specializuje na výrobu a distribuci bio bezlepkových těstovin a dalších potravin.
Tento rodinný sociální podnik vyváží své produkty do dvanácti zemí, přičemž naplňuje dříve zmiňované indikátory. Využívá lokálních surovin i místní pracovní síly, minimalizuje ekologickou stopu a hlásí se k myšlence transparentního hospodaření.
Dalším příkladem může být sociální podnik EnerGea zaměřený na udržitelné technologie především v oblasti osvětlení. Kromě produktů a služeb nabízí firma vzdělávací technologické programy pro děti a mládež, zaměřuje se na vývoj a recyklaci.
V neposlední řadě staví na principech sociálního podnikání také firma Condor Trekkers, která působí v oblasti cestovního ruchu. Turistům nabízí městské i horské túry s lokálními průvodci. Své zisky pak investuje zpět do místní komunity žijící na venkově, a to v podobě potravin, zdravotní péče nebo vzdělání.
Autorka: Lucie Kunstová
Foto: Pixabay, Creative Commons CC0
Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.
