Sociální podniky umí i vařit pivo
10. 7. 2019

Sociální podniky umí i vařit pivo

Obliba minipivovarů, které vaří poctivé pivo podle tradičních receptur, v posledních letech nebývale roste. Není proto divu, že řadu pivovarů najdeme i mezi sociálními podniky. Oslovili jsme tři z nich, Pivovar Neratov, Pivovar Chříč a 1. selský pivovárek, a zeptali se na jejich zkušenosti. A zjistili jsme, že to zdaleka není jen o vaření piva…


Pivovar Neratov sídlí v Bartošovicích v Orlických horách. Byl založen v roce 2017 a na jeho vzniku se podílelo Sdružení Neratov, které má se sociálním podnikáním bohaté zkušenosti. Na otázky odpovídal manažer pivovaru Antonín Nekvinda.

Pivovar Chříč nedaleko Plzně funguje od roku 2015, ale jeho historie sahá až do 16. století. V pivovaru a jeho okolí to žije kulturními akcemi a v obci mimo jiné díky pivovaru funguje už druhým rokem základní škola Pivoňka. Informace nám poskytla Lenka Mužíčková, hospodářka pivovaru.

V 1. selském pivovárku v Kroměříži se vaří pivo již od roku 2013. Vedle výborného piva se pyšní i unikátní moderní budovou, která vznikla na zelené louce. O své postřehy se podělil jednatel pivovaru Tomáš Váňa.

 

Kdo přišel s nápadem založit sociální podnik – pivovar? Jak probíhal rozjezd pivovaru?

A. N.: S nápadem založit v Neratově pivovar přišli kolem roku 1723 Servité, kteří v Neratově začali budovat poutní kostel. Rokytničtí radní jim ho však nepovolili. A tak jsme si někdy s humorem říkali, jak by bylo dobré při obnově poutního místa a vesnice naplnit i tento starý záměr. A pak se kolem roku 2012 objevil v Neratově ing. Jiří Gross s tím, že by se velmi rád na realizaci pivovaru v Neratově podílel a dělal i sládka. Pracoval celý svůj profesní život v sladovnictví a s odchodem na důchod si chtěl ještě splnit svůj sen a vařit „svoje“ pivo. Začali jsme se tedy více reálně zabývat možností výstavby pivovaru a na podzim 2016 jsme přistoupili k jeho výstavbě. Dobudován byl v listopadu 2017, kdy se také vařilo první pivo, které jsme na Silvestra 2017 prvně pili. Kvůli specifické činnosti pivovaru a jeho oddělení od činnosti Sdružení Neratov, z.s. jsme založili společnost ŠFN, s.r.o. Finance na vybudování pivovaru poskytli jednatelé s.r.o., vzali jsme si komerční úvěr od České spořitelny a úspěšně žádali o dotaci na technologii z IROP, která nám byla začátkem roku 2019 vyplacena.

L. M.: S kolegou ze vzdělávací neziskovky a dalšími přáteli z Prahy, kteří měli zkušenosti s provozem chráněných dílen, jsme hledali klidné místo mimo město, kde bychom mohli zřídit vlastní podnik. Záměrem bylo zůstat u prospěšných aktivit, ale v provozu se stát méně závislými na dotacích, grantech. Objevili jsme Chříč a budovy bývalého pivovaru, které nás chytly za srdce. Nejdříve jsme s podnikatelským záměrem drželi při zemi kvůli počátečním investicím, zvažovali jsme například zřízení dřevodílny. Nakonec jsme se ale rozhodli obnovit tradici vaření piva ve Chříči. K rozjezdu nám pomohly Evropské fondy (IOP a později i IROP), vlastní úspory i vstřícný úvěr od České spořitelny.

T. V.: Nápad založit sociální podnik – pivovar nám vnuknul pán, který nám vyřizoval dotace. Získali jsme finance z fondů IOP a OPLZZ. Rozjezd pivovaru probíhal k naší spokojenosti, neměli jsme žádný časový harmonogram, vše probíhalo na pohodu.

 

Kde jste sbírali zkušenosti s vařením piva?

A. N.: V Neratově jsme zkušenosti s vařením piva neměli, a proto jsme využili nabídky pana Jiřího Grosse, že se celého projektu ujme. Bez jeho účasti bychom do projektu nešli.

L. M.: Kolem projektu se od začátku pohybuje spousta schopných přátel a dobrovolníků. Mezi nimi se našli odborníci na pivovarnictví, projektanti, stavaři a další potřebné profese, kterým jsme dodnes vděční, že nám od začátku pomáhají. Kolega Jakubíček, správce pivovaru a vizionář celého projektu, sám spoustu věcí nastudoval a ověřil praxí.

T. V.: Dva roky jsem doma v garáži vařil pivo se svými kamarády.

 

 Pivovar Chříč

Foto: Pivovar Chříč

 

Měli jste nějaké předchozí zkušenosti se sociálním podnikáním? Pomáhal vám někdo zvenčí?

A. N.: Díky činnosti Sdružení Neratov máme vcelku velké zkušenosti v oblasti sociálního podnikání, které jsme využili i při přípravě a realizaci projektu Pivovar Neratov. Sdružení Neratov naplňuje principy sociálního podnikání už od svého založení v roce 1992 a po roce 2012 se více profesionalizovalo za účelem rychlejšího rozvoje činnosti sdružení. K sepsání projektu na dotaci IROP jsme použili externí agenturu Grantika, kterou zřídila Česká spořitelna a kterou využíváme při žádostech o větší dotace.

L. M.: K podnikání jsme přišli z neziskového sektoru téměř jako nepopsané listy. Naštěstí jsme hned v začátku prošli několika programy Nadace VIA, např. Akcelerátorem sociálního podnikání nebo Lepším byznysem, ve kterých nám odborníci pomohli s tvorbou podnikatelského plánu, obchodní strategií a hlavně přechodem mezi neziskovým a podnikatelským smýšlením o celém podniku.

T. V.: Žádné předchozí zkušenosti jsme neměli. Při rozjezdu podnikání nám nepomáhal nikdo zvenčí, vše jsme zvládli sami.

 

Jaká je cílová skupina zaměstnanců, kolik lidí z cílové skupiny v pivovaru pracuje a co je jejich náplní práce?

A. N.: Cílovou skupinu tvoří zaměstnanci OZP (4 osoby), dále v pivovaru pracuje podsládek a sládek. Zaměstnanci OZP mají na starosti obsluhu pivovarnického sklepa, distribuci piva, sanitační práce, úklidové práce.

L. M.: Pracujeme se zdravotně postiženými lidmi, tělesně i mentálně. V současné době máme 31 zaměstnanců z cílové skupiny na zhruba 13 přepočtených úvazků. Část lidí pracuje jako pivovarská chasa - pomáhají ve varně, v lahvovně, při stáčení piva do sudů i při závozech. Další část má na starosti chod pivovarského bistra, které je celoročně v provozu. Tam děvčata vaří obědy a večeře a obsluhují zákazníky na baru. V neposlední řadě máme zaměstnance v údržbě, kteří dohlížejí na areál – uklízejí, sečou trávu, odklízejí sníh, připravují dřevo na zátop nebo se starají o pivovarská prasata.

T. V.: Naší cílovou skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní, momentálně zaměstnáváme 3. Kromě vaření piva dělají všechno, včetně plánování si svojí práce a pracovní doby.

 

Jaká piva vaříte? Máte i nějakou specialitu?

A. N.: Vaříme výčepní pivo Prorok 10, ležáky Prorok 11 a 12, speciál Jantar 14 a v létě osvěžující ovocné pivo NEON.

L. M.: V nabídce máme vždy minimálně pět druhů. Základem našeho sortimentu je klasický český spodně kvašený ležák Pazdrát 11°. V letní sezóně pak nabízíme lehčí a méně stupňovité speciály, třeba Ale 10° Oranžový Expres, v zimní sezóně se naopak vaří těžší vícestupňová piva, například stout 13° Nebožtík.

T. V.: 80% naší produkce jsou klasicky spodně kvašená piva, zbytek speciály. V nabídce máme nyní tato piva: Sedlák 12°, Sedláček 11°, C.& K. Vídeňský ležák, dále pak černé pivo Krok do tmy a svrchně kvašené pivo Maryška.

Pivovar Neratov

Foto: Pivovar Neratov

 

Má pivovar vedle vaření piva i další aktivity?

A. N.: Prohlídky pivovaru umožňujeme téměř každou sobotu a účastníme se různých pivních festivalů a slavností. Pivo se samozřejmě čepuje v neratovské hospodě a je hlavním nápojem i při velkých akcích v Neratově jako je Menteatrál (začátek srpna) a Neratovská pouť (po 15.8.)

L. M.: Co se týče společenského a kulturního života, stává se Chříč centrem mikroregionu. V loňském roce jsme zřídili malotřídní základní školu Pivoňka, do které bude v příštím roce docházet téměř 30 žáků. V bývalé sladovně funguje interaktivní Muzeum každodennosti, po domluvě jsou možné i prohlídky pivovaru. Od počátku našeho působení pořádáme několik pravidelných kulturních akcí: masopustní průvod, pouť sv. Jana Nepomuckého, hudebně divadelní festival Křič Fest a adventní koncert v místním kostele. Všechny tyto akce zaštiťuje a zajišťuje spolek Propolis, který vznikl již v roce 2009 sdružením dobrovolníků kolem pivovaru.

T. V.: Exkurze v pivovaru probíhají celoročně, jednou do roka pak pořádáme den otevřených dveří.

 

Co plánujete do budoucna?

A. N.: Nyní máme výstav pivovaru 2000 hl/ rok a rádi bychom brzy dosáhli maxima pivovaru 3000 hl/ rok. K tomu musíme dokoupit ještě další 3 tanky a tak doufáme, že pivo Prorok bude nadále chutnat a naši zákazníci si vezmou k srdci možná zapomenuté úsloví o pivu, že " kudy teče, tudy léčí" a budou se s denní mírou léčit…

L. M.: Čerstvá zpráva je, že se nám podařilo získat dotaci na zřízení výrobny cideru, takže od nového roku nejen pivo, ale i cider bude v našem sortimentu. A co se týče místa, tak plánujeme postupně opravit všechny budovy a dostavět a dovybavit nové logistické centrum. Určitě chceme udržet milou a domáckou atmosféru celého podniku a postupně rozšiřovat portfolio spokojených pijáků.

T. V.: Žádné konkrétní plány do budoucna momentálně nemáme.

 

1.selsky pivovárek Kroměříž

 Foto: 1. selsky pivovárek Kroměříž

 

Autorka: Lenka Malá
Foto: webové stránky pivovarů - Chříč, Neratov, 1. selský pivovárek

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.