Nábytková banka pomáhá lidem v nouzi

Od podzimu 2018 funguje v Liberci unikátní projekt zvaný Nábytková banka. Dárci z řad veřejnosti mohou věnovat nepotřebný nábytek, který se na základě doporučení sociální služby dostane k lidem v nouzi. Darovat je možné i elektrospotřebiče, oblečení, hračky či hygienické potřeby. Nábytkovou banku provozuje Pomoc v nouzi Liberecko, z.s. a projekt vznikl za přispění Agentury pro sociální začleňování. Požádali jsme proto ředitelku spolku Štěpánku Bátrlovou a lokálního konzultanta Agentury pro sociální začleňování Martina Chocholu, aby nám o Nábytkové bance prozradili víc.

 

Kdo přišel s myšlenkou založit Nábytkovou banku?

M. Ch.: Agentura pro sociální začleňování facilitovala formulování potřebnosti nábytkové banky během strategického plánování v Liberci v roce 2016. Nábytková banka již fungovala improvizovaně mezi sociálními službami. Byla to všeobecně přijímaná potřebnost, chyběl ale iniciativní žadatel – realizátor. Během roku 2017 jsme spolu s manažerem sociálního začleňování Lukášem Jirotkou koncept rozvíjeli do různých variant – sociální podnikání, minimalistická verze jako služba, kombinace apod. Zároveň začal pilotní projekt housing first – zabydlování osob v bytové nouzi s robustní podporou sociální práce. Tam byla potřeba chudé klienty materiálně zajistit. Na konci roku 2017 se objevil první vážný zájemce, Pomoc v nouzi Liberecko, z.s.

Š. B.: Nápad koloval v různých debatách na městě již několik let. Pomoc v nouzi Liberecko, z.s. má již čtyřletou zkušenost v nábytkové a materiální pomoci, kterou praktikovala od samého založení. Nábytková banka fungovala neoficiálně už před založením, s tím rozdílem, že nábytek se předával od dárců přímo do rodin. V roce 2017 jsme kontaktovali Agenturu pro sociální začleňování a humanitní oddělení města Liberce, jejichž pracovníky musím velmi pochválit za jejich podporu. Od ledna 2018 jsme postupně vymýšleli projekt, náležitosti, postupy a procesy nábytkové banky společně s Martinem Chocholou, Lukášem Jirotkou a dalšími lidmi ze sociálních služeb, kteří nám byli velmi nápomocni.

 

Jak projekt vznikal? Byla ve hře i možnost založit nábytkovou banku jako sociální podnik?

M. Ch.: Od února 2018 jsme probírali různé varianty. Sociální podnikání s žádostí do OPZ výzva 129 se jevilo jako rizikové, ve shodě s organizací jsme připravili menší projektové žádosti směřované na soukromý sektor, krajský úřad a město. Zejména díky houževnatosti a inciativě ředitelky Štěpánky Bátrlové se podařilo uspět a banka byla od září 2018 v přípravě prostor a od října oficiálně otevřená. Agentura nyní funguje jako konzultant a mentor projektu s tím, že pomáhá s fundraisingem, procesním nastavením a spoluprací s organizacemi. S nábytkovou bankou se nyní setkáváme zhruba jednou za 14 dní osobně a jednou týdně si voláme. Jádro leží na bance a ředitelce a jejím týmu, my intenzivně podporujeme vše tak, aby to hladce běželo, projekt se rozvíjel a minimalizovala se rizika.

Š. B.: Při přípravách projektu Nábytkové banky jsme také uvažovali o sociálním podnikání, kterému se v budoucnu nebráníme. Ovšem nejdříve musíme prioritně zdokonalit procesy Nábytkové banky, které zahrnují drobné opravy nábytku, zajištění pracovních míst apod.

 

Jaké jsou zdroje financování?

Š. B.: Podpora přišla z Libereckého kraje, města Liberce, od drobných dárců, firem, nadací. Bez této podpory bychom nemohli Nábytkovou banku připravit a provozovat. O vlastní aktivity se teprve snažíme. Nabízíme převoz nábytkové nebo materiální podpory, samozřejmě klienti si mohou odvézt potřebnou pomoc sami. Ten, kdo nemá možnost, může využít naší služby. Čekali jsme na koncesi, o kterou jsme požádali na živnostenském úřadu, takže jsme začali až od ledna 2019. V prosinci jsme uspořádali charitativní bazar. I díky němu se nábytková banka postupně dostává do povědomí veřejnosti.

M. Ch.: Aktuálně se řeší inovativní výzva OPZ č. 83 pro nová řešení sociálních problémů. Jádrem podpory ze strany ASZ je pomoc při formulování projektu, jeho nastavení a ošetření rizik. Rovněž se snažíme, aby se banka orientovala více obchodně a zaměstnanostně, protože příjem z veřejných dotací je nejistý a projekt se přirozeně tímto směrem může vyvíjet. Obchodu se ale osoby v projektu teprve musí naučit. Stejně tak opravování nábytku zatím banka nerealizuje.

 

Nábytková banka vznikla na podzim 2018. Kolika lidem a jak za první měsíce fungování pomohla?

Š. B.: Nábytková banka funguje od září 2018 a do ledna 2019 jsme pomohli cca 20 rodinám, ve kterých jsme uskutečnili celkem 26 předávek. Také jsme podpořili sociální služby materiální pomocí a předali jsme více jak tunu oblečení a bot, z které bylo zasanováno více jak 200 klientů sociálních služeb.

 

Čím ještě se organizace Pomoc v nouzi Liberecko, z.s. zabývá?

Š. B.: Hlavním projektem spolku je právě Nábytková banka, která zajišťuje komplexní materiální podporu klientů. Mimo to se ještě zabývá pomoci klientům s handicapem, a to formou vyhlašování veřejných finančních sbírek. Převážně se jedná o klienty, kteří potřebují našetřit na intenzivní rehabilitační pobyty či zdravotnické pomůcky (invalidní vozík atd.).

 

S jakými dalšími organizacemi Nábytková banka spolupracuje?

Š. B.: Momentálně spolupracujeme s Oblastní charitou Liberec, humanitním odborem Liberec, sociálně–právní ochranou dětí v Liberci, městem Železný Brod, Romodromem, o.p.s., a dalšími. Dvě smlouvy s dalšími organizacemi jsou před podpisem.

 

Zapojuje se Agentura pro sociální začleňování i do dalších podobných projektů?

M. Ch: Nemohu mluvit za celou Agenturu, ale v Liberci nás sociální podnikání zajímá, jsme v kontaktu s několika sociálními podniky, konzultovali jsme několik projektů. Zaměřujeme se také na zaměstnávání v režimu veřejně prospěšných prací. V Liberci je v tomto směru velký potenciál v městské firmě Komunitní práce Liberec, o.p.s, jsme nyní v jednání o dalším postupu. Mezi sociálními podniky je možné zmínit Texman, který uspěl ve výzvě 129 i bez naší konzultace. Agentura jej podpořila PR článkem, který jsme zpracovali na základě exkurze v podniku. Do budoucna bychom rádi, aby se někdo zabýval právě cílovou skupinou dlouhodobě nezaměstnaných a osob, které ztratily pracovní návyky a kompetence.

 

Je Liberecký kraj něčím specifický, co se týče znevýhodněných skupin obyvatel?

M. Ch.: Liberec, to jsou klasické sociálně vyloučené lokality, spíše menší bytové domy roztroušené po městě. Mezi domy i v regionu je častá migrace. Některé domy některých majitelů jsou nyní pod tlakem úřadů a v celém městě je akutní bytová krize nejslabších skupin obyvatel. V Liberci je přes 25 soukromých ubytoven. Specifikem Liberce je bezdomovectví, které se zde koncentruje jako ve spádovém městě. Velký problém jsou drogy, především levný a tudíž dostupný a zhoubný pervitin. Ekonomická konjunktura ovlivnila i tuto oblast. Dle informací ze služeb protidrogové prevence jsou závislé osoby nyní často zaměstnané a mají i bydlení, pervitin jim navíc pomáhá v pracovním nasazení.

 

 

Autorka: Lenka Malá
Foto: Pixabay, Creative Commons CC0

Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.