Články

Konference 2018 - Podpora sociálního podnikání by měla být komplexnější a efektivnější
14. 11. 2018

Konference 2018 - Podpora sociálního podnikání by měla být komplexnější a efektivnější

Další programovací období s sebou ponese zjednodušení pravidel a mikroúvěry. Mimo to směřuje program ESF+ k další úrovni podpory sociálního podnikání, která slibuje komplexnější přístup. To jsou některé z výstupů prvního bloku konference MPSV na téma sociálního podnikání.

Jakým směrem se bude ubírat podpora sociálního podnikání v Evropě a v ČR? To byla hlavní otázka, na kterou měla odpovědět mezinárodní konference Ministerstva práce a sociálních věcí. První dva zahraniční panelisté mluvili především o plánovaných změnách v podpoře a vývoji tématu sociálního podnikání v dalším programovacím období.

Že právě probíhá debata o tom, jak se budou rozdělovat peníze z evropských fondů na další období, připomenul první vystupující Toby Johnson, vedoucí týmu nadnárodní platformy ESF na období 2014 – 2020.

 

Efektivnější finanční instrumenty

Jedním z témat jeho prezentace byly především změny, které lze očekávat v dalších letech v rámci podpory sociálního podnikání z ESF. Toby Johnson mimo jiné upozornil, že v dalším programovacím období by měly místo dotací nastoupit finanční instrumenty v podobě mikroúvěrů pro sociální podniky. Ty považuje za efektivnější formu podpory. „Podnikům to dává zodpovědnost, protože dopředu musí přemýšlet o tom, jak úvěry splatit,“ vysvětlil.

V diskusi pak přišla řeč na konkrétní zjednodušení očekávaná ze strukturálních fondů. Toby Johnson se domnívá, že významnou roli v jejich nastavení hrají vlády konkrétních zemí a to, jakým způsobem připravené změny přejmou. Nicméně podotknul, že programová dokumentace se zkrátila o polovinu a bylo z ní vyškrtnuto na osmdesát položek.

Mimo to je cílem přecházet od podpory sociálních podniků formou tréninku k mentoringu – tedy od více pasivního přijímání informací k získávání flexibilních dovedností přímo v praxi. Přesun zorného pole z odborných profesních dovedností k měkkým a digitálním schopnostem zase má pomoci podnikům adaptovat se na nové role a jde ruku v ruce s možností většího zapojení do tvorby sociálních inovací.

 

Jeden příklad za všechny

Toby také zmínil několik úspěšných výstupů z předchozího programovacího období u jiných členských států EU. Za nejlepší z příkladů označil Polsko, které kromě dotací a půjček zavedlo i doprovodné služby pro sociální podniky a výsledkem zavedení balíčku podpory je vznik 436 nových pracovních míst.

Druhým vystupujícím na konferenci byl Gerhard Bräuling, který pracuje jako politický poradce v oblasti sociálního podnikání pro národní a regionální vlády a pro Evropskou komisi.
Ve své prezentaci se zaměřil na samotný pojem sociálního podniku – jaké jsou jeho zájmy, nejrůznější modely vzniku těchto institucí, jaké prostředí ke svému rozvoji potřebují a jaké role kromě financování hraje vláda.
Podnik je jako zahrada

Sociální podnikání přirovnal k pěstování zahrady. „Aby bylo možné pěstovat a šlechtit produkty, musíme pro ně mít vhodné prostředí.“ Podpora sociálního podnikání už podle něj nespočívá jen v dotacích a grantech. To je veřejná podpora ve verzi číslo jedna, jak doslova uvedl „podpora 1.0“. Od té jsme se posunuli až k verzi dvě, kdy má sociální podnikání i veřejné uznání a právní úpravu.

Cílem je přejít na třetí úroveň, kde podnik funguje v uceleném podporujícím ekosystému. V takovém prostředí mu navíc může být ve prospěch i podnikatelské vzdělávání, koučování, mentoring, napojení na byznys, finanční instrumenty, veřejné zakázky a sociálně odpovědná spotřeba.

Mimo to se dotknul Gerhard Bräuling také tématu digitalizace a rychlého vývoje technologií v kontextu sociálního podnikání. „Všechny hlavní produkty už byly na světě vynalezeny a vyrobeny a my je teď jen zdokonalujeme. Už to není o tom přijít s něčím zcela novým, ale cílem je spíše vylepšit to, co už máme k dispozici. Podniky by se tedy neměly omezovat na myšlenku, jak vyrábět, ale jak být v čele rozvoje.“

 

Vystupující:

Gerhard Bräunling je ekonom a sociolog se zaměřením na podnikání a inovace. V současnosti pracuje jako politický poradce v oblasti sociálního podnikání pro národní a regionální vlády a pro Evropskou komisi. Zajišťoval přípravu na zřízení Fondu sociálního podnikání EU v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace, organizování vzájemného učení a poradenství pro členské státy a regiony při vytváření podpůrných programů a pro výzkum, který má podpořit politiky a akce v těchto oblastech.

Toby Johnson má téměř 40 let zkušeností v oblasti řízení, komunikace a tvorby politik, zejména v družstvech a sociálních podnicích. Bývalý národní odborník a expert Generálního ředitelství pro podnikání Evropské komise má široké znalosti o charakteristikách a problémech sektoru sociální ekonomiky a malých a středních podniků v celé Evropě a také o důkladném pochopení politik a postupů Evropské komise.
Od roku 2002 se zabývá především tématem sociální ekonomiky v rámci Evropského sociálního fondu. V září 2015 se stal vedoucím týmu nadnárodní platformy ESF na období 2014-2020. V rámci této smlouvy AEIDL podporuje a zajišťuje fungování deseti mezinárodních tematických sítí pro řídící orgány ESF spolu s webovými stránkami a databází, které usnadňují nadnárodní projektovou práci. Jedna z těchto sítí se zabývá sociální ekonomikou a její práce se účastní také zástupce MPSV.

 

PREZENTACE VYSTUPUJÍCÍCH KE STAŽENÍ

 

Autorka: Lucie Kunstová
Foto: archiv MPSV

Text byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

 

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2018 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.