Konference 2018 - Naši sousedé přistupují k sociálnímu podnikání různorodě
Jaké jsou zkušenosti se zaváděním sociálního podnikání nejen u nás, ale i u našich sousedů?
Toto téma rozvinuli čtyři panelisté druhého bloku konference Sociální podnikání v ESF+. Kromě zkušeností z České republiky tak zazněly i příklady dobré praxe ze Slovenska, Slovinska a Chorvatska.
Jak se vyvíjela oblast sociálního podnikání u nás v posledních deseti letech, shrnula úvodem Svatava Škantová z oddělení projektů sociálního podnikání MPSV. Od roku 2008 získalo dotace na 300 podnikatelů, přičemž celková výše přidělených prostředků dosud činí téměř 1,3 miliardy korun. Doplnila také, že sociální podniky mají ještě možnost o dotace žádat až do poloviny příštího roku.
Upozornila také na to, že ačkoliv Česká republika zatím nemá zákon, který by dal podnikání s přidanou hodnotou právní rámec, MPSV podnítilo vznik sítě doprovodných bezplatných služeb pro sociální podniky. Sem patří především síť lokálních konzultantů, kteří působí v jednotlivých krajích, možnost obrátit se na experty v různých oblastech sociálního podnikání nebo podpora stáží v sociálních podnicích.
Nato se ujal slova Michal Polák, poradce ministra financí a ministra práce Slovenské republiky. Ten shrnul přístup Slovenské republiky, kde je od letoška účinný zákon o sociálním podnikání. Model podpory ponechává možnost čerpat jak zvýhodněné úvěry, tak i dotace – ale podmíněně. Pokud podnik nesplní podmínky pro získání úvěru u komerčního subjektu, který bude mimo jiné posuzovat reálnost a udržitelnost podnikatelského plánu, pak se podnik nemůže stát ani žadatelem o dotaci.
Kromě toho jsou pak v zákonu zakomponované i výhody daňové nebo v soutěžení veřejných zakázek. Ministerstvo práce navíc do budoucna plánuje vytvořit i návaznou síť poradenských a konzultačních regionálních center. Vzhledem k tomu, že tvorba zákona šla svrchu a měla silnou politickou podporu, ukáže se nyní, jaká bude praxe při využívání zákona a jak se jeho účel naplní, vysvětlil Michal Polák.
Sociální podnikání směrem na jih
Další vystupující byla Nena Dokuzov, Slovinská expertka na Evropské fondy. Sdílela s ostatními své zkušenosti při tvorbě zákona o sociálním podnikání ve své zemi. Slovinsko totiž bylo jedním z prvních členských států Evropské unie, který zavedl takovou normu. Největší inspirací přitom byly Itálie, Francie a další země s dobře rozvinutým sociálním podnikáním.
Přestože zákon prošel od svého vzniku již některými změnami, Slovinci se snaží jej přizpůsobit reálným podmínkám podniků a posílit význam celého oboru. Jak Nena Dokuzov vysvětlila, důležitými body bylo především vytvoření komise pro sociální podnikání, kde se dokázali nad tímto tématem sejít zástupci z různých ministerstev, regionů, z praxe i sociální partneři. Díky tomu vznikla Strategie sociálního podnikání a ve výsledku se dnes rozvoj tohoto odvětví řadí mezi klíčové vládní projekty.
Na závěr vystoupil Luka Rajčić z chorvatského Ministerstva práce, který se podílel na tvorbě Strategie rozvoje sociálního podnikání v zemi. Jejím cílem na období 2015 až 2020 je především zlepšení finančního, institucionálního a právního rámce pro rozvoj sociálního podnikání i aktivit pro rozvoj podniků samotných. Chorvatsko stejně jako Česká republika totiž nemá v zákoně konkrétně vymezenou oblast sociálního podnikání, přesto zde tyto aktivity nabírají na síle.
Luka Rajčić jmenoval mezi prvními z kroků v rámci strategie především výzvy k podpoře sociálních podniků. Již byly otevřené v oblasti propagace a informovanosti v oboru a podpory válečných veteránů a obětí vlastenecké války v kontextu sociálního podnikání. Do konce roku mají být zveřejněny také výzvy na dotace pro posílení, rozvoj i založení sociálních podniků. V příštím roce se plánuje zavedení finančních instrumentů především v podobě zvýhodněných úvěrů a dle výsledků z praxe má následně dojít na hloubkové analýzy problémů a potřeb sociálních podnikatelů, na základě kterých má vzniknout institucionální a legislativní rámec pro jejich činnost.
Vystupující:
Svatava Škantová se zabývá nastavením finanční podpory sociálním podnikům z Evropského sociálního fondu (ESF). Zájem o alternativní ekonomii - motivovaný zejména studiem environmentalistiky - jí přivedl k zavedení finanční podpory pro environmentální sociální podniky. Iniciovala vznik národní podpůrné poradenské sítě pro sociální podniky a věnuje se teoretickým aspektům sociálního podnikání.
Michal Polák má vzdělaní v oboru filosofie a ekonomie. Pracuje jako poradce ministra financí a také ministra práce Slovenské republiky. Zabývá se vytvářením systému podpory sociálních podniků na Slovensku, který zahrnuje tvorbu příznivého legislativního prostředí, poradenské infrastruktury a podpůrných finančních mechanismů. Zvláštní pozornost věnuje kombinaci nenávratné a návratné podpory z Evropského sociálního fondu (ESF).
Nena Dokuzov je odbornicí na správu finančních prostředků EU, včetně finančních nástrojů a jiných návratných forem finančních prostředků. Na Úřadu vlády pro regionální rozvoj a místní samosprávu se aktivně podílela na vytváření řídícího a implementačního systému fondů EU pro programové období 2007 - 2013. Jako vedoucí oddělení operačního programu EU na ministerstvu hospodářského rozvoje a technologií byla zodpovědná za řízení strukturálního a soudržného fondu EU pro Slovinsko. Na odboru sociálního podnikání, družstev a ekonomické demokracie vytvořila systémová řešení pro sociální ekonomiku ve Slovinsku, včetně opatření na vytvoření ekosystému pro sociální ekonomiku - startovací komunitu, podpůrné prostředí a finanční mechanismy.
Luka Rajčić je tajemník ministra na Ministerstvu práce a penzijního systému, zároveň je součástí Řídící rady operačního programu Evropské unie. Programům ESF se věnuje od roku 2008. Aktivně se také zapojil do psaní Strategie rozvoje sociálního podnikání v Chorvatské republice na období 2015-2020.
Autorka: Lucie Kunstová
Foto: archiv MPSV
Text byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.
