Články

Shrnutí konference Podpora sociálního podnikání v ESF+
16. 11. 2018

Shrnutí konference Podpora sociálního podnikání v ESF+

Zahraniční hosté, několik workshopů, diskuse odborníků, okolo 100 účastníků napříč segmenty. Sdílení návrhů a zkušeností s podporou sociálního podnikání. Především o tom byla konference na téma Podpora sociálního podnikání v ESF+. Jaké nejzajímavější myšlenky a témata si její účastníci odnesli?

V dopoledním programu konference vystupovala řada mezinárodních odborníků na sociální podnikání. Pohled na podporu z evropské úrovně dal v prvním bloku Toby Johnson a Gerhard Bräunling, kteří působí právě v unijních institucích.

Podle nich s sebou ponese další programovací období mimo jiné zjednodušení pravidel podpory a novou formu financování v podobě mikroúvěrů. Kromě toho směřuje program ESF+ k celkové komplexnější podpoře sociálního podnikání, která má klást důraz třeba i na mentoring podniků, propojení s byznysem nebo sociálně odpovědnou spotřebu.

V druhém bloku pak Svatava Škantová z MPSV sdílela dosavadní výsledky programů na podporu sociálního podnikání v ČR. Další dva hosté věnovali své příspěvky vzniku právní úpravy sociálního podnikání ve své zemi. Za Slovensko vystoupil ministerský poradce Michal Polák, který stál při její tvorbě. Vznik slovinského zákona zase objasnila expertka na evropské fondy Nena Dokuzov.  Blok uzavíral Luka Rajčić, který prezentoval náplň chorvatské Strategie rozvoje sociálního podnikání v zemi.

 

Workshopy přinesly zajímavé podněty

Odpolední program naplnily tři workshopy na různá témata. První z nich se zaměřil na praktickou otázku, co by mělo být podporováno v sociálním podnikání v novém programovém období 2021 – 2027. Mezi hlavními závěry diskuse byla potřeba metodické a rozvojové podpory i mimo dotační programy, vzdělávání, síťování, propojování s oborníky i přijetí dobře nastaveného zákona o sociálním podnikání. Mimo to účastníci doporučovali při zavádění mikroúvěrů ponechat i dotační programy – pro nově vznikající podnikatele.

Další pracovní skupina se podrobněji věnovala zkušenostem  s legislativní úpravou sociálního podnikání v Chorvatsku, Slovinsku, České republice a na Slovensku. I tento workshop přinesl cenné podněty. Jak v závěru konference shrnula Petra Francová, ve fungování sociálního podnikání v postsovětských zemích a na západě je rozdíl. Příčinu vidí především v dlouhé historické mezeře. Proto upozorňuje na to, že bychom se měli inspirovat u našich sousedů, v Maďarsku, Slovinsku nebo Chorvatsku. „V našich podmínkách je lepší sledovat vzory, které jsou o jeden krok před námi než ty, které jsou dál o deset kroků.“

Tématem třetího workshopu byly nové evropské trendy v sociálním podnikání, a jak mohou být podporovány ekosystémem sociálního podnikání a veřejnou správou. Účastník workshopu Toby Johnson vidí v sociálním podnikání nastupující velký přesah – od měst k žití až po řešení environmentálních problémů v podobě odpadů, udržitelné a šetrné živočišné i rostlinné výroby pro přežití lidstva až po péči o půdu, vodu a vzduch. V kontextu podpory ekosystému sociálního podnikání zdůraznili účastníci vnikající podloží pro zadávání odpovědných veřejných zakázek. Mimo to ale vnímají nutnost meziresortní spolupráce ministerstev na tvorbě systému a potřebu podpory z ESF i na projekty, které povedou ke zvyšování povědomí u veřejnosti i lidí v rozhodovacích pozicích.

V závěru konference shrnul krátce Gerard Bräunling možnost, kde se inspirovat v rozvoji sociálního podnikání. „Řešení můžeme hledat v 19. století, kdy začínaly fungovat místní iniciativy, které řešily konkrétní problémy, zaváděly se odborové svazy. Chci tím upozornit na to, že nemůžeme čekat od administrátorů, že problémy sociálních podniků vyřeší. Je nutné, aby vznikaly veřejné iniciativy, které zkusí hledat způsoby, jak může systém fungovat.“

 

Vystupující:

Gerhard Bräunling je ekonom a sociolog se zaměřením na podnikání a inovace. V současnosti pracuje jako politický poradce v oblasti sociálního podnikání pro národní a regionální vlády a pro Evropskou komisi. Zajišťoval přípravu na zřízení Fondu sociálního podnikání EU v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace, organizování vzájemného učení a poradenství pro členské státy a regiony při vytváření podpůrných programů a pro výzkum, který má podpořit politiky a akce v těchto oblastech.

Toby Johnson má téměř 40 let zkušeností v oblasti řízení, komunikace a tvorby politik, zejména v družstvech a sociálních podnicích. Bývalý národní odborník a expert Generálního ředitelství pro podnikání Evropské komise má široké znalosti o charakteristikách a problémech sektoru sociální ekonomiky a malých a středních podniků v celé Evropě a také o důkladném pochopení politik a postupů Evropské komise.
Od roku 2002 se zabývá především tématem sociální ekonomiky v rámci Evropského sociálního fondu. V září 2015 se stal vedoucím týmu nadnárodní platformy ESF na období 2014-2020. V rámci této smlouvy AEIDL podporuje a zajišťuje fungování deseti mezinárodních tematických sítí pro řídící orgány ESF spolu s webovými stránkami a databází, které usnadňují nadnárodní projektovou práci. Jedna z těchto sítí se zabývá sociální ekonomikou a její práce se účastní také zástupce MPSV.

Svatava Škantová se zabývá nastavením finanční podpory sociálním podnikům z Evropského sociálního fondu (ESF). Zájem o alternativní ekonomii - motivovaný zejména studiem environmentalistiky - jí přivedl k zavedení finanční podpory pro environmentální sociální podniky. Iniciovala vznik národní podpůrné poradenské sítě pro sociální podniky a věnuje se teoretickým aspektům sociálního podnikání.

Michal Polák má vzdělaní v oboru filosofie a ekonomie. Pracuje jako poradce ministra financí a také ministra práce Slovenské republiky. Zabývá se vytvářením systému podpory sociálních podniků na Slovensku, který zahrnuje tvorbu příznivého legislativního prostředí, poradenské infrastruktury a podpůrných finančních mechanismů. Zvláštní pozornost věnuje kombinaci nenávratné a návratné podpory z Evropského sociálního fondu (ESF).

Nena Dokuzov je odbornicí na správu finančních prostředků EU, včetně finančních nástrojů a jiných návratných forem finančních prostředků. Na Úřadu vlády pro regionální rozvoj a místní samosprávu se aktivně podílela na vytváření řídícího a implementačního systému fondů EU pro programové období 2007 - 2013. Jako vedoucí oddělení operačního programu EU na ministerstvu hospodářského rozvoje a technologií byla zodpovědná za řízení strukturálního a soudržného fondu EU pro Slovinsko. Na odboru sociálního podnikání, družstev a ekonomické demokracie vytvořila systémová řešení pro sociální ekonomiku ve Slovinsku, včetně opatření na vytvoření ekosystému pro sociální ekonomiku - startovací komunitu, podpůrné prostředí a finanční mechanismy.

Luka Rajčić je tajemník ministra na Ministerstvu práce a penzijního systému, zároveň je součástí Řídící rady operačního programu Evropské unie. Programům ESF se věnuje od roku 2008. Aktivně se také zapojil do psaní Strategie rozvoje sociálního podnikání v Chorvatské republice na období 2015-2020.

 

PREZENTACE VYSTUPUJÍCÍCH KE STAŽENÍ

 

Autorka: Lucie Kunstová
Foto: archiv MPSV

Text byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2018 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.