Sociální podnikání je pro lidi, kteří cítí, že orientace na zisk a výkon za každou cenu není jejich cesta
Rozhovor se Svatavou Škantovou, vedoucí oddělení projektů sociálního podnikání MPSV, nejen o novinkách v podpoře sociálního podnikání.
Připravuje se nová grantová výzva na podporu sociálního podnikání v ČR, můžete ji stručně přiblížit?
Aktuálně vyhlášená výzva (č. 129) přináší hned několik novinek. Vedle integračních sociálních podniků, které MPSV podporuje již téměř 10 let, budou nově podporovány i environmentální sociální podniky a rozšíří se tak i okruh žadatelů o prvovýrobce – podnikatele v zemědělství, což mohou být chovatelé zvířat i pěstitelé plodin. Touto novinkou cílíme na podniky, které budou zaměřeny na podporu lokální ekonomiky. Na výzvy jsme alokovali i více finančních prostředků, a to 150 mil. Kč, a prodloužili dobu, po kterou je možné žádosti podávat – výzva bude vyhlášena do listopadu 2018. V ostatních parametrech je výzva „tradiční“ – podporuje výhradně nové podnikatelské aktivity, které jsou v souladu s konceptem sociálního podnikání a hradí prioritně neinvestiční výdaje (investice půjdou jen do maximální výše 30 %).
Nedávno byla zveřejněna aktualizace výsledků předchozího Operačního programu (OP LZZ)? Celých 65 % podpořených podniků je stále v provozu, jste s výsledkem spokojena? Co jste se z předchozího programu naučili – co děláte při formulování výzev jinak?
65 % procent fungujících sociálních podniků vnímám jako velký úspěch a potvrzení toho, že podpora z OP LZZ měla smysl. Za poslední rok skončilo jen 6 podniků! Potvrdilo se, že iniciační podpora má smysl, že máme sociální podnikatele a podnikatelky, kteří dokáží v konkurenčním prostředí obstát a rozvíjet se – rozšiřovat své podnikání, vytvářet nová pracovní místa. Segment sociálního podnikání se také výrazněji krystalizuje, vytváří se konkurenční prostředí mezi sociálními podniky, ale také se ukazuje, kdo podnikal „jen kvůli dotaci“. To je zkušenost, kterou si přenášíme i do současných výzev a dokážeme na ni reagovat.
Jaké byly důvody uzavření 35 % podniků?
Jako u běžných podniků, neobstály v konkurenčním prostředí, neměly konkurenceschopný produkt. Což není nic překvapivého. Dalším výraznějším důvodem byly problémy se znevýhodněnými zaměstnanci – zvýšená nemocnost, fluktuace a s tím spojené neúnosné náklady.
Jak byli dosavadní žadatelé v rámci současného Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) od r. 2015 úspěšní? Jaký typ podniků jste podpořili?
Nelze říci, že byl podporován určitý předmět podnikání, byly podpořeny gastro-provozovny, prádelny či úklidová firma. Zaměstnanci se tradičně rekrutují z osob se zdravotním znevýhodněním a z dlouhodobě nezaměstnaných. Úspěšných žadatelů byl však jen zlomek – v realizaci je 38 projektů za cca 150 mil. Kč, díky kterým vznikne přes 200 pracovních míst pro znevýhodněné zaměstnance. Projektů ale celkem za všechny vyhlášené výzvy přišlo přes 500.
To je vysoký počet žadatelů, podpořena byla jen necelá desetina z nich. Na co by se měli budoucí žadatelé ve svých podnikatelských záměrech zaměřit, případně v čem je vylepšit?
Rozmyslet si, zda chtějí několik dalších let věnovat udržitelnému podnikání a nevnímat sociální podnikání jen jako pokusný projekt, který je lemovaný podporou z veřejných zdrojů. Vzhledem k aktuální situaci na trhu práce by si také měli žadatelé dopředu zjistit informace o reálné dostupnosti zaměstnanců se znevýhodněním.
Nyní trochu odbočíme: Jaká je aktuální situace v návrhu zákona o sociálním podnikání?
Zákon bude rozpracován do paragrafového znění, v současném volebním období se však s největší pravděpodobností více nestihne. Měl být odpovědí na otázku, jak rozpoznat sociální podnik a integrační sociální podnik, dále by měl vzniknout i registr sociálních podniků. Pro mě však zákon klade více otázek, než přináší odpovědí.
V programu na rozvoj sociální ekonomiky je k dispozici celkem dost finančních prostředků, zkuste krátce nalákat váhající žadatele.
Sociální podnikání je určeno lidem, kteří cítí, že podnikání orientované na zisk a výkon za každou cenu není jejich prioritou. A finanční prostředky z veřejných zdrojů mohou žadatele přesvědčit, že investice do sociálního podnikání není zbytečná, ale naopak vítaná a smysluplná.
Text: Markéta Vinkelhoferová
Foto: Svatava Škantová
Článek byl vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.
