Sociální podnikání Proutek láká

Občanské sdružení Proutek provozuje na jihu Čech chráněné dílny, chráněné bydlení a řadu dalších aktivit zaměřených na podporu lidí s mentálním postižením. V poslední době koketuje s myšlenkou pustit se do sociálního podnikání. Ředitelka Proutku Zuzana Marková působí ve sdružení od roku 2010, kdy nastoupila jako vedoucí chráněného bydlení. „Velmi si vážím toho, že jsem dostala příležitost pracovat v neziskovce, která se snaží bojovat proti předsudkům a tím začleňovat lidi s postižením do běžné společnosti. A není to pro nás jen odborný termín, ale každodenní praxe,“ říká na úvod našeho rozhovoru.

Kdy vzniklo občanské sdružení Proutek a jaké byly jeho první aktivity?
Za vznikem Proutku před 15 lety stojí parta nadšenců, kteří si šli za svou vizí chráněného bydlení pro lidi s mentálním postižením někde na statku. Podařilo se jim sehnat do pronájmu statek v Plasné u Kardašovy Řečice, který začali upravovat a za účasti spousty dobrovolníků pořádat krátkodobé akce pro lidi s mentálním postižením. V roce 2004 vznikl první chráněný byt pro lidi s mentálním postižením a z dobrovolníků se stali zaměstnanci.

Jak se sdružení rozvíjelo a jaké aktivity provozuje dnes?
Když se na statku v Plasné klienti zabydleli, všem došlo, že je potřeba ještě řešit jejich zaměstnanost. Proto v roce 2006 vznikla chráněná dílna v Plasné pro 11 lidí s mentálním postižením. A protože všichni nechtějí bydlet na vesnici, tak jsme v roce 2008 otevřeli 2 chráněné byty celkem pro 6 lidí s mentálním postižením v Jindřichově Hradci. A ty jsme v roce 2010 rozšířili o další 2 byty (tzn. o dalších 6 míst). A rozšiřování stále pokračuje. V současnosti provozujeme 2 chráněná bydlení. V Plasné pro 5 osob s mentálním postižením. V J. Hradci v 5 bytech celkem pro 14 klientů. K tomu od letošního roku poskytujeme i terénní službu (podpora samostatného bydlení) a to celkem pro 3 klienty. Rozšířili jsme i prostory dílny, které nám v současnosti umožňují zaměstnávat až 20 lidí s mentálním postižením.

Jak funguje chráněná dílna?
Naše chráněná dílna nabízí chráněná pracovní místa dospělým lidem s mentálním postižením, kteří jsou zde zaměstnáváni na pozici dělníka na základě pracovní smlouvy dle platného zákoníku práce. Dělníci pracují na zkrácený pracovní úvazek 4 hodiny denně 1- 5x týdně podle svých individuálních možností a schopností. Při práci jsou dělníci podporováni dvoučlenným týmem mistrů a vedoucí chráněné dílny. Výrobní program chráněné dílny se zaměřuje na výrobu glycerinových mýdel s bylinkami, hraček z flísu (medvídci, králíčci, oslíci apod.), ručně malovaného textilu a zpracování ovčí vlny na textilní dílně a výrobu dřevěných hraček (pexesa, tangramy, ping pong), tácků pod nádobí zdobených technikou decoupage a dřevěných misek či mističek na mýdlo na dřevařské dílně. Zároveň přijímáme zakázky na drobné kompletace nebo jednoduché manuální práce (narážení kovových štítků).

V rámci chráněné dílny jste zavedli i služby údržby zeleně. Je o ně zájem?
O služby údržby zeleně je pravidelný zájem. Zajišťuje je výjezdová skupina – tzv. mobilní dílna. V této skupině vždy jeden z mistrů chráněné dílny spolu s několika dělníky a potřebným nářadím (křovinořezy, hrábě, motyky apod.) dojíždí služebním autem na místo, kde je údržba zeleně objednána. Po skončení práce se vrací zpět na statek v Plasné, kde chráněná dílna Proutek sídlí.

Kolik zaměstnanců již prošlo vašimi dílnami? Podařilo se někomu najít si uplatnění na volném trhu práce?
Momentálně je v dílně zaměstnaných 19 dělníků s mentálním postižením na chráněných pracovních místech, dva mistři a jedna vedoucí chráněné dílny. Chráněnou dílnou prošlo zhruba 35-40 zaměstnanců. Spousta zaměstnanců po svém odchodu zjistilo, že je pro ně velmi těžké sehnat práci na volném trhu práce a tak se k nám vrátili. Bohužel situace s volnými místy na Jindřichohradecku není příliš příznivá. Kvůli tomu lidé s postižením mají velký problém se uplatnit na otevřeném trhu práce. Některým se však podařilo uplatnit se na krátkodobých brigádách (např. v zahradnictví).

Jak se daří obsazovat pracovní místa?
O místa dělníků v chráněné dílně je velký zájem, v současnosti máme i několik uchazečů o zaměstnání v pořadníku.

Plánujete v Proutku pustit se do sociálního podnikání?
O sociálním podnikání uvažujeme. V současnosti jsme pustili do detailnějšího poznání celé problematiky sociálního podnikání a díky tomu si třídíme myšlenky a plány, jak bychom mohli sociálně podnikat.

Co vás na sociálním podnikání láká a čeho se naopak obáváte?
Na sociálním podnikání nás láká již základní myšlenka, a to je propojení všech principů sociálního podniku. Díky zaměstnání v ekonomicky stabilním sociálním podniku integrovat lidi s mentálním postižením do běžné společnosti v našem regionálním měřítku.Obáváme se předsudků ve společnosti, že lidé s mentálním postižením nemůžou odvést kvalitní výkon. Věříme, že místní poptávku dokážeme uspokojit a že za naší odvedenou práci se nebudeme stydět.

Byli jste již někde sbírat zkušenosti?
Ano, vedoucí dílny se letos zúčastnila exkurze do organizace na severu Čech, která se sociálním podnikáním již zabývá. Další kolega je v kontaktu s organizacemi, které sociálně podnikají na jihu Čech a zároveň je zapojen do programu, ve kterém se setkávají lidé z oblasti sociálního podnikání.

Co byste potřebovali pro rozjezd sociálního podnikání?
S určitou nadsázkou můžeme říci, že je potřeba velké odhodlání a odvaha. Na začátek si je potřeba ujasnit podnikatelský plán, podle kterého se poté vše odvíjí. Myšlenka je krásná věc, ale je potřeba ji také dotáhnout do konce. Na každé podnikání je důležitý počáteční kapitál. Budeme určitě chtít získat peníze z fondů Evropské unie a část peněz pokrýt z vlastních zdrojů.

Víte o tom, že existuje síť konzultantů, kteří sociálním podnikatelům poskytují poradenství? Obrátili byste se na někoho takového?
O existenci sítě konzultantů, kteří poskytují poradenství ohledně sociálního podnikání, jsme se dozvěděli relativně nedávno. V budoucnu máme v plánu se na tohoto odborníka obrátit.

Znáte web ceske-socialni-podnikani.cz?
Při počátečním sběru informací o sociálním podnikání jsme na internetu tento web nalezli a bylo to pro nás velmi milé překvapení. Nejenže jsme na webových stránkách zjistili základní informace o sociálním podnikání, ale dozvěděli jsme se také o lokálních konzultantech či expertech od MPSV. V neposlední řadě díky jsme se díky této stránce zúčastnili několika přínosných seminářů, které nám otevřely zase větší obzory.

Cítíte nějaké nevýhody, nebo naopak výhody, oproti organizacím, které fungují ve velkých městech?
Výhodou organizace působící ve velkém městě je potenciální větší počet firem pro spolupráci než v malém městě. Na druhou stranu ve velkých městech existuje větší konkurence, s kterou musíte počítat. Na malém městě můžete využít pozici lokální organizace, která je podporována místními obyvateli.

 

Autorka: Lenka Urmanová

 

Tvorba článku je financována z projektu MPSV Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo: CZ.1.04/3.1.00/04.00011.