Články

14. 8. 2014

CAMPHILL v Českých Kopistech

Rozhovor s Jaroslavem Lenhartem o jiném životě a jiném podnikání

Název Camphill?

Podle místa v Anglii, kde vzniklo v padesátých letech minulého století první společenství lidí řídících se určitými principy a idejemi.

Jaká filosofe je základem? A jak se uplatňuje v praxi?

Základem jsou ideály prvotního křesťanství, a antroposofie Rudolfa Steinera.

Antroposofická duchovní věda nahlíží na člověka jako tělesno-duševně-duchovou bytost a svým fenomenologickým přístupem a popisem duchovních jevů se snaží podnítit evropskou vědu k možnosti posunout její sebeomezení na materialismus. Z duchovní vědy vycházející léčebná pedagogika umožňuje nahlížet i na lidi s mentálním postižením jako na rovnocenné lidské bytosti a skrze své vhledy umožňuje nápomocnou výchovu dětí s postižením a smysluplný život spolu s dospělými  lidmi se speciálními potřebami. Z hlediska ducha se tzv. „postižení“ jeví někdy jako spíše speciální schopnosti, než pouhý „handicap“.

Camphill je společenství lidí, které ve vztahu k lidem s tzv. postižením utváří život s nimi v poznání vyplývajícím z již zmiňované duchovní vědy, a díky svému zakladateli Karlu Königovi silně táhne k principům prvotního křesťanství a zároveň je spojeno s impulzem biologicko-dynamického zemědělství, což je název pro přístup k Zemi inspirován antroposofií. Impuls pro něj vznikl na vyžádání kursu od R. Steinera zemědělci – bylo to  v roce 1924 a bylo to tehdy poprvé, kdy se mluvilo o tzv. organickém zemědělství, tj. zemědělství bez půdu ohrožující chemie a nahlížející na ni jako na organismus. Toto ohleduplné nahlížení na přírodu, jakož i na možné působení člověka v ní, má v praxi mnoho praktických důsledků.

Obděláváte jedenáct hektarů půdy, jak nakládáte s produkty? Stačíte na to?

Pěstujeme především zeleninu - jsme jedním z největších ekologických zelinářských statků v ČR, zásobujeme prodejce bio potravin na našem trhu i v Německu. Dodáváme do takových firem, jako jsou Lifefood, Country life, bio-nebio, Fresh bedýnky, atd. Kromě velkoobchodu provozujeme i formu bedýnkového systému. Naše biopytle rozvážíme do Prahy a ústeckého regionu. Vypěstujeme desítky tun zeleniny. Pěstování zeleniny však není, a v současném společenském pohlížení na zemědělství ani nemůže být, výdělečnou činností. I skončit bez ztrát je v zemědělství problémem. My bychom to sami taky nezvládli. Díky tomu, že jsme neziskovou organizací, pomáhají nám kromě spolupracovníků a brigádníků také  dobrovolníci a studenti z Waldorfských škol, které jsou založeny na stejném filosofickém základu. Dobrovolnictví u nás je na mezinárodní úrovni; přicházejí k nám lidi z celého světa v rámci tzv. workcampů, na kterých spolupracujeme s neziskovou organizací INEX-SDA. Pro zemědělskou činnost jsme se před dvěma lety rozhodli založit samostatnou právnickou osobu s názvem Svobodný statek na soutoku. Přestože se formálně jedná o další organizaci, prakticky v ní působí ti samí lidé. Vše funguje v rámci našeho camphillského společenství.

V bio-zelinářství se snažíme si nekonkurovat, ale spíše spolupracovat. Dlouholetá družstevní tradice v našich zemích také ukazuje, že spolupráce je úspěšnější a lidštější způsob podporující podnikání spíše než boj a konkurence.

Jaké je Vaše společenství?

Je to společenství lidí, kteří se rozhodli žít určitým způsobem života. Jedná se o naplňování normálních potřeb v životě člověka, ale ne pouze o základní lidské potřeby jako je jídlo, činnost, a podobně. U nás v současné době žije sedm lidí, kteří potřebují citlivý přístup a oporu. Přirozený, ne uměle vytvořený. To se jim snaží ve svých srdcích i životech vytvořit lidé zde působící. Užší společenství a užší vztahy se vytvářejí mezi lidmi, kteří zde společně bydlí a žijí, volnější společenství vzniká spolu s těmi, kteří k nám pravidelně docházejí, a pak žijí a pracují spolu s námi. Společný život plyne ve vědomém úsilí o utvářený rytmus dne, týdne, roku. Dlouhodobá praxe takového života vytváří návyky, učí určitému rytmu života a to má význam, který se lidé v ústavech nenaučí.

My žijeme spolu s lidmi se speciálními potřebami, kteří jsou relativně samostatní, tedy schopní žít a pracovat spolu s jinými; zároveň jsou odkázáni na péči jiné osoby.

Žijete tady s manželkou a třemi dětmi, jak se takový způsob života líbí dětem?

Děti jsou tady obklopeny lidmi, kteří pracují vlastníma rukama, a to je pro děti vždy léčivé. Co se týče lidí se speciálníma potřebami, u nás žijí soběstační lidé, kteří jsou pro naše děti buď kamarády, nebo babičkami. Ve své nepřeintelektualizovanosti jsou dětem často mnohem blíže než „běžní dospělí“ a dávají jim také mnohem přímější zpětné vazby.

Lidé, kteří vytvářejí prostředí našeho společenství, se snaží o jistou sebevýchovu, což jim umožňuje v zásadě pokojnější vztah k dětskému světu, nežli je to dnes běžné.

Soužití s dětmi viděno z hlediska našeho světonázoru je náročné na sebevýchovu dospělých lidí kolem nich. Když se to dospělým daří, děti se cítí v takovém prostředí vždy dobře.

Jak dlouho takto žijete?

Idea, ztělesněná občanským sdružením Camphill České Kopisty, o.s. je na tomto místě již patnáct let; její realizace ve hmotě se uskutečnila „naplněním domu“ až v roce 2012.

Již deset let funguje dům v Českých Kopistech jako „chráněné bydlení“. Dříve tu byli tak dva, tři až čtyři lidé se speciálními potřebami, o které se pečovalo. Dnes jsme předimenzovaní. I když je dům myšlen pro čtyři až pět, je jich tady ubytovaných sedm a obývají jedno patro v domě. Momentálně proto dokončujeme podkroví, které by mělo v budoucnu sloužit jako druhý komunitní dům.

Jedná se o rodinné společenství, co když chce někdo odejít?

Všichni jsou tady ze svobodné vůle, naše ideje nejsou dogmatem.

Z lidí, kteří tady pracovali na začátku, tu již nikdo není. Podmínky soužití v domě se měnili spolu s lidmi, kteří přicházeli a odcházeli. Avšak spojit se s místem svým životem, to není dnes pro lidi jednoduché. Raději docházejí „do své práce“, nežli utvářejí život a práci spolu s jinými. Takový způsob života není pro každého. Jde o intenzivní těsné soužití, záleží na charakteru každého. Ve světě jsou mnohé Camphilly, které tvoří celé vesnice; tam se mohou lidé přestěhovat z jednoho domu do jiného, aby si vyhovovali s ostatními spolubydlícími.

Camphillská společenství ve světě mají stejné zásady? Naplňují je stejným způsobem?

Liší se od sebe dle legislativy státu, ve kterém se nacházejí, podle lidí, kteří spolu žijí a možností. Prvotní impuls Karla Königa byl velice idealistický, a náročný na vnitřní rozvoj a duchovní práci všech zúčastněných. Po obměně vícerých generací v těchto společenstvích často tento prvotní impuls vyhasíná; jsou snahy ho obnovit, ale není to tak jednoduché. Duchovní věda je spojena s náročnou vnitřní prací a odhodláním k ní, a to nemá mnoho lidí; součástí ideí prvotního křesťanství  je zase např. nic nevlastnit a to dnes právně vůbec nejde. Ale jsou různé formy jak naplnit původní ideu.

Ještě by mne zajímalo jací jsou obyvatelé Vašeho domu. Jaké mají postižení, kolik jim je let - věkové rozmezí, jaké práce u Vás vykonávají a jak přistupují ke způsobu takového soužití. Jejich očekávání? Jak byli vybráni, jak dlouho je znáte?

Cílová skupina je od 18 do 60 let. Jde o lidi s mentálním postižením. Jsou začleněni do běžného života celé domácnosti. Starají se o dům a o zvířata, pracují  na zahradě a na poli, tvoří v dílnách apod. Jejich očekávání neznáme, ale snažíme se na ně reagovat, když se objeví. Osud každého z nich je jiný, stejně jako cesta, kterou se k nám dostali.

A Vaše plány do budoucna?

Konkrétně teď před námi stojí jeden velký úkol, a to navázání na činnost chráněné dílny na výrobu svíček z včelího vosku Ignis, která ke konci roku ukončuje své působení v Praze. Dílna je místem, kde se podařilo vytvořit bezpečné a ozdravné místo pro lidi, kteří zde pracují a zároveň vyrobit kvalitní produkt, který si na trhu našel své zákazníky. Tyto výrobky tak přináší radost nejen při užívání, ale již při samotném tvoření. Rádi bychom tak kromě provozu převzali i celého ducha tohoto místa. Protože je příprava prostoru pro dílnu spojena s poměrně náročnými prvotními investicemi, sháníme v současné době partnery, kteří by tento projekt chtěli podpořit a budeme rádi za jakoukoli pomoc.

Obecně pak budeme rozvíjet a udržovat to, co máme v rukou a naplňovat ideály které máme v srdcích.

Autor: Silvie Tombová

 

 

Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení zahraniční zaměstnanosti
Karlovo náměstí 1, Praha 2
Projekt Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje
Tel.: 770 116 520/519
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

Copyright 2022 ©

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.