27. 5. 2014

Podpora sociálních podnikatelů ve Velké Británii: příklad School for Social Enterpreneurs

Jednou z organizací, která se ve Spojeném Království zaměřuje na rozvoj sociálních podnikatelů coby jednotlivců, je School for Social Entrepreneurs (SSE). Kromě samotných programů, které organizace nabízí, je zajímavé i pojetí "sociálního podniku", se kterým pracuje.

Na rozdíl přístupu běžného v České republice nepovažují ve School for Social Entrepreneurs za podstatný rys skladbu příjmů daného podniku. Stát je chápán jako jeden z potenciálních zákazníků a sociální podnik schopnost fungovat v tržním prostředí demonstruje i v případě, že 100 % jeho příjmů pochází od státu a místních samospráv. Téměř se tak stírá hranice mezi neziskovou organizací a sociálním podnikem - určujícím rysem je podnikatelský elán, přístup orientovaný na výsledky a odhodlání řešit kořeny sociálních problémů.

Ředitel  SSE, Alastair Wilson, v tomto kontextu podotýká, že řada společenských problémů je výsledkem selhání trhu a není proto možné je řešit skrze tržní mechanismy. Chudé komunity jednoduše nemají dostatek volných prostředků, aby si mohly dovolit platit za nabízené služby, bez ohledu na to, že by se jim v dlouhodobé perspektivě užívání těchto služeb "vyplatilo".

K tomuto myšlenkovému posunu bezesporu přispěla i rozsáhlá privatizace sociálních služeb, která v sektoru rychle zavádí konkurenční prostředí. Mezi poskytovateli sociálních služeb nyní uspějí jen ti, kteří jsou schopni státu nabídnout úspory oproti stávajícím politikám. Výsledkem je silná tendence se zaměřovat na prevenci.

Jeden příklad za všechny: Junior Smart, bývalý člen londýnského pouličního gangu, se po návratu z vězení rozhodl rozvinout vlastní systém, který by předcházel recidivě dalších mladých lidí zapletených do sítě pouličních gangů. Na starosti má několik lidí propuštěných vězení a zasahuje ve vyhrocených situacích, do nichž se čas od času dostávají bez ohledu na to, zda se chtějí či nechtějí ve svém bývalém gangu dál angažovat. Výsledkem pouličních střetů mezi členy gangů nezřídka bývají vážná ublížení na zdraví a vězení pro pachatele. Rok pobytu ve vězení přitom daňové poplatníky stojí kolem 100 000 liber. Jednotlivé Juniorovy výjezdy na motorce stojí pouhých 2000 liber a míra recidivy jeho klientů je cca 20% oproti obvyklým 73 procentům. Stát se za takové situace stává vděčným zákazníkem, protože si umí spočítat úspory, které mu tento přístup přináší.

Program pro bývalé členy pouličních gangů je jedním ze tří vzdělávacích cyklů organizace School  for Social Entrepreneurs. Na rozdíl od organizací, jako je například Ashoka, které skrze stipendia podporují lidi s potenciálem transformovat celý sektor (v Čechách například ředitel organizace EDUin), volí SSE jinou strategii, jak řešit kořeny společenských problémů. Podporu nabízí lidem, kteří mají přímou zkušenost s řešeným problémem - tedy matkám z chudých čtvrtí, přistěhovalcům nebo třeba bývalým vězňům. Vychází přitom z premisy, že tito lidé mají lepší vhled do situace v terénu a navíc i potenciál vytvářet svépomocné sítě ve svých komunitách.

Tlak na měření dopadů sociálních intervencí je ve Velké Británii nesrovnatelně větší než v České republice. Zdá se, že podněcuje hlubší uvažování nad příčinami závažných společenských problémů a pomáhá nacházet efektivnější řešení. I v důsledku toho jsou sociální podniky vnímány především jako nástroje pro dosažení společenské změny, což je přirozeně odlišuje od prostých poskytovatelů sociálních služeb. Přechod od dotací k veřejným zakázkám by v tomto směru mohl prospět i sociálnímu podnikání v České republice.

Autor: Štěpán Zelinger


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.