Zaměstnává i školí znevýhodněné na trhu práce
Již jedenáctý rok působí ve slovenském Kysuckém Novém Mestě společnost M-PROMEX, která v současnosti dává práci 15 zdravotně postiženým lidem. Její jediný společník PhDr. Jozef Pauk tvrdí, že kdyby se řídil pouze ekonomickou stránkou, firmu by už dávno zavřel. Ale ekonomika není pro něj jediným kritériem. „Vždy jsem měl vizi, že zkusím sociálně orientované podnikání. Když jsme před 11 lety tuto firmu zakládali, šel jsem do toho s tím, že chci zajistit dlouhodobou zaměstnanost zdravotně postižených. Nešlo mi jen o splnění závazku vůči Úřadu práce, který poskytl dotaci na její zřízení“, vysvětluje.
Jozef Pauk má dlouholeté zkušenosti se zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Už v dobách socialismu pracoval v podniku, který je zaměstnával. Později se této problematice věnoval jako vedoucí pracovník územních úřadů práce, Správy služeb zaměstnanosti a Národního úřadu práce v Bratislavě. M-PROMEX s. r. o. vybudoval jako rodinný podnik. Řídí jej spolu s manželkou a synem. Podnik má sídlo v budově bývalého zdravotního střediska, pár minut pěšky od vlakového a autobusového nádraží, což mu zaručuje dobrou dopravní dostupnost. Celkem zaměstnává 24 lidí, z toho 15 se zdravotním postižením větším než 40 proc.
M-PROMEX se skládá ze dvou pracovišť se zcela odlišným podnikatelským programem. První se zabývá počítačovým zpracováním dat pro výrobní podniky. Zaměstnanci zadávají do počítačů operativní údaje o výrobě. „Je to odpovědná práce, kde chyby nejsou přípustné. Lidé, kteří tam pracují, to vědí a zvládají tuto práci. Zde pracuje sedm zdravotně postižených osob. Kolektiv je stabilní, někteří tam působí od začátku, už 11. rokem. Jedná se většinou o lidi s interním onemocněním, případně pohybovým postižením. Podmínkou je ale dobrý zrak a přiměřeně dobrá hybnost rukou“, popisuje Jozef Pauk. Efektivita tohoto pracoviště je silně závislá od ekonomické situace podniků, kterým M-PROMEX poskytuje služby. Nicméně toto pracoviště je v lepší ekonomické situaci než dílna, která se zabývá šitím pracovních oděvů a doplňkově i jiného sortimentu – např. lůžkovin nebo textilních reklamních výrobků. Rovněž v šicí dílně jsou zaměstnaní lidé převážně s interním nebo pohybovým postižením.
„Dennodenně bojujeme o nové zakázky. V této branži je obrovská konkurence, musíme jít na velmi nízkou cenovou hladinu, abychom zakázky získali. Z toho důvodu marže je velmi malá a tato dílna přináší ztráty“, přiznává majitel M-PROMEXU. Netají se tím, že aby podnik udržel, musí ji dotovat z jiné podnikatelské činnosti. Přes všechny těžkosti však dělá vše proto, aby nemusel propouštět zaměstnance. „Máme tam 8 zdravotně postižených osob, zaměstnáváme odborníky, bylo by těžké tento segment opustit. Přežili jsme i nejtěžší rok, když jsme od státu nedostali vůbec žádné dotace, věřím, že se udržíme i nadále“, vysvětluje.
Stát těmto podnikům finančně pomáhá, v situaci těžkého konkurenčního boje to však nestačí. Tím spíše, že dle loňské novely zákona o službách zaměstnanosti příspěvky na provozní náklady na zdravotně postižené nejsou již vázány k fyzickému počtu zaměstnanců. Příspěvek v plné výši přísluší na 8-hodinový pracovní úvazek. „Principiálně mi nevadí, když se za základ vezme nějaký standard, ale nemohu akceptovat, že se dotace na zdravotně postiženého přepočítává na plný pracovní úvazek zdravého. Protože průměrný úvazek zdravotně postižených je na Slovensku 4,5 hodiny. Tito lidé zvládají pracovat čtyři hodiny, ale 8 hodin objektivně nejsou schopni pracovat“, líčí Jozef Pauk a odvolává se na zkušenosti z vlastního podniku. „Chápu, že stát se snaží ušetřit peníze, je ale otázka, zda šetřit na postižených“, dodává. Počítá, že letos objem příspěvků na provozní náklady, které dostane jeho společnost, bude asi o polovinu menší než dříve.
Jozef Pauk je zároveň předsedou občanského sdružení Stimulus. Založil je v roce 2005. „Záměrně jsme se rozhodli občanské sdružení profilovat na vytváření podmínek pro znevýhodněné občany, především na trhu práce“, vysvětluje poslání organizace. Sdružení sídlí v budově M-PROMEXU, proto není divu, že kromě dílen tam najdeme i učebny. Hlavní náplní Stimula je totiž vzdělávací a poradenská činnost. Funguje na projektovém principu. Není to snadná cesta, v podstatě však jediná, jak zajistit financování. „Realizovali jsme řadu projektů. Naše cílové skupiny jsou znevýhodnění: dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně postižení, ženy po mateřské dovolené, nyní přibíráme i seniory. To jsou skupiny, kterým se chceme věnovat a věnujeme se jim v takovém rozsahu, v jakém se nám daří získávat finanční zdroje na projekty. Měli jsme například speciální projekt pro velmi dlouho nezaměstnané“, líčí předseda. Vzdělávací kurzy pro cílové skupiny jsou velmi různorodé, sdružení spolupracuje s odborným lektorským týmem i dobrovolníky. Konaly se např. i různé praktické kurzy, zaměřené na obnovu tradičního řemesla nebo vazbu květin. Mezi společností M-PROMEX a občanským sdružením Stimulus jsou úzké vazby, i když každý z obou subjektů má vlastní úkoly. „V občanském sdružení realizujeme to, co nemá ráz výdělečné činnosti, obchodní činnost necháváme na M-PROMEXU. Oba subjekty však patří do stejné sféry působnosti – jejich společným cílem je podpora zaměstnanosti znevýhodněných osob. To byl od začátku můj záměr“, shrnuje doktor Pauk.
Autor: Danuta Chlupová
