V nejvýchodnějším kraji je zájem o sociální podnikání
Dolores Czudková musela ujít kus cesty v oblasti managementu, řízení lidských zdrojů, ekonomiky a fungování v tržním prostředí a nyní může bezesporu zařadit mezi úspěšné hráče na poli sociálního podnikání.
V současnosti vede dva sociální podniky: Ergon – Chráněnou dílnu v Třinci a prádelnu Clear Servis v Českém Těšíně. Oba zaměstnávají lidi zdravotně znevýhodněné. Dolores Czudková je jednou z osmi ambasadorek sociálního podnikání v rámci projektu organizace P3 – People, Planet, Profit „Inovativní prosazování sociálního podnikání“. Jejím působištěm je nejvýchodnější region České republiky.
Co si můžeme představit pod pojmem ambasador sociálního podnikání?
Mým úkolem je navštěvovat veřejnou správu, neziskové organizace, ale také soukromý sektor, a seznamovat je se sociálním podnikáním. Především v soukromém sektoru je velmi malé povědomí o sociálním podnikání, hodně lidí si ho plete se sociálními službami. Dokonce jsem se setkala s tím, že některé neziskové organizace byly přesvědčeny, že provozují sociální podnik, ačkoliv to byli registrovaní poskytovatelé sociálních služeb. Na druhé straně existují podnikatelé, kteří zaměstnávají osoby zdravotně znevýhodněné a splňují znaky sociálního podniku, avšak nejsou si vědomi, že by se mohli prezentovat jako sociální podnik, hlásit se k principům sociálního podnikání a využívat jeho výhod.
Abych to shrnula: úkolem nás, ambasadorek, je seznamovat veřejnost se sociálním podnikáním a přibližovat jeho principy – sociální, ekonomický a environmentální. V tom nám pomáhá již vytvořený manuál Jak založit sociální podnik a Příklady dobré praxe, které v rámci práce ambasadorky rozdávám nebo informuji, že je možno si je stáhnout na webových stránkách www.ceske-socialni-podnikani.cz. Na těchto stránkách lze získat podrobnější informace o sociálním podnikání.
Jaká je struktura znevýhodněných zaměstnanců sociálních podniků?
Sociální podnikání se nemusí týkat jen osob se zdravotním znevýhodněním, ale všech osob ohrožených sociálním vyloučením nebo již sociálně vyloučených. Úskalím však je, že mimo osoby se zdravotním znevýhodněním, které jsou systémově podporovány, ostatní znevýhodněné skupiny čerpají finance pouze z individuálních, časově omezených projektů. Tyto projekty většinou běží dva roky a pak podniky musí řešit, co dál. Vím, že některé takové podniky po skončení projektu s námahou pokračují dál, některé i ukončily činnost.
Jak přesvědčujete partnery, s kterými se setkáte, aby šli do sociálního podnikání? Co jim to přinese?
Mým úkolem není přesvědčovat, ale informovat, že něco takového existuje. Potenciálním partnerům mohu říct, že spolupráce se sociálním podnikem může být pro obě strany přínosná. Jednak pomohou sociálním podnikům tím, že jim dají zakázky, jednak má to i pro ně ekonomický efekt. Firma, která má více než 25 pracovníků, musí totiž ze zákona zaměstnávat určité procento osob zdravotně znevýhodněných. Když je nezaměstnává, může mít místo toho tak zvané náhradní plnění. Získá je tím, že dá práci sociálním podnikům.
Jak hodnotíte oblast sociálního podnikání v Moravskoslezském kraji?
Mohu říct, že v našem kraji je spousta sociálních podniků, lidé tady o to mají zájem. Také vedení kraje je velmi nakloněno sociálnímu podnikání. Kromě návštěv bylo mým úkolem také uspořádat dvě panelové diskuze. První se konala na jaře, druhá před několika dny – 18. listopadu v budově Krajského úřadu v Ostravě. Záštitu převzal náměstek hejtmana Svatomír Recman. Diskuze se zúčastnilo 38 lidí, bylo zastoupeno hodně sociálních podniků. Úžasné bylo, že jsme se domluvili na vzniku klastru inovací sociálních podniků. Do klastru chceme zapojit co nejvíce sociálních podniků a vybudovat tady na Moravě a ve Slezsku velkou organizaci, která – doufám – bude natolik silná, aby prosadila i některé věci v legislativě. V současnosti největším problémem je, že osoby zdravotně znevýhodněné, které nemají přiznaný invalidní důchod, už nebudou zařazeny do této cílové kategorie a tudíž zaměstnavatel nebude na ně dostávat příspěvky. Přitom zdravotní stav těchto lidí neumožňuje, aby podávali takové pracovní výkony jako lidé zdraví. Rovněž ze strany vedení Moravskoslezského kraje zaznělo, že by chtělo vytvořit skupinu, která se bude zabývat touto problematikou a snažit se prosazovat potřebné změny na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Takže lze předpokládat, že projekt, jehož jste ambasadorkou, bude mít ve vašem regionu konkrétní přínos?
Tento projekt mohu v Moravskoslezském kraji hodnotit velmi pozitivně, protože díky dvěma panelovým diskuzím se podařilo více sdružit sociální podniky. Budu považovat za velký úspěch, pokud se nám podaří založit klastr. Doufám, že bude natolik silný, aby dokázal pomoci sociálním podnikům a tím pádem cílovým skupinám, které zaměstnávají.
Autor: DANUTA CHLUPOVÁ
