Čerstvě a zdravě, tak se vaří a peče v litomyšlské Rettigovce

Nabízejí sushi, zapečený oves, ale i pikantní kuře. Navíc si v Rettigovce v Litomyšli můžete koupit v originálním balení čerstvou praženou kávu. Z obalu shlíží přívětivá Magdalena Dobromila, po níž nese firma jméno. Alena Fiedlerová je manažerkou tohoto sociálního podniku, který kromě posezení u jídla a pití nabízí i vzdělávací kurzy.

Začínali jste v lednu 2013 se šesti zaměstnanci, dnes jich ale vidím víc...
Původním záměrem bylo poskytnout více míst sociálně vyloučené mládeži a další dát zdravotně postiženým. Ale nedařilo se nám tu skupinu vykrýt, abychom zvládli fungovat. Mají prostě problémy s docházkou, nejsou zvyklí informovat, pokud nemohou dorazit na směnu. Stalo se, že jsem ve čtyři ráno jela pomáhat kuchaři, protože kolega mu nepřišel. Skupinu jsme tedy přebudovali s tím, že musíme brát ohled na zkrácené úvazky, které zdravotně postižení mohou zvládat. Z původně šesti lidí jsme se rozrostli na 13, pracují jak v provozu, tak administrativě.
Naše zkušenost je, že sociálně vyloučení mladí potřebují pevně fungující kolektiv, který je podrží. Ale na začátku jsme měli místo současných dvou obsazené pozice čtyřmi těmito lidmi, a to bylo zátěžové, mrzela mě vysoká fluktuace.

Proč padla volba na kavárnu?
Lidi pořád potřebují jíst a pít (smích). Samozřejmě roli sehrálo i to, že můj švagr je kuchař a zpočátku nám pomohl s kuchyní. Svou váhu měly i zkušenosti přátel, kteří v různých koutech republiky již sociální ekonomiku realizovali a většinou právě v oboru pohostinství.

Začínali jste s myšlenkou rozšířit provoz kromě jídelny také na cukrárnu a pekařství. Ujalo se to?
Díky spolupráci s novým bio obchůdkem tady v Litomyšli máme odbyt pro náš chleba a celozrnné rohlíky a zároveň ho nabízíme i my v Rettigovce.

Ve svém sloganu říkáte, že využíváte české zdroje. Ale kávu podáváte italskou...
Chtěli jsme navázat spolupráci s českým dodavatelem kávy, ale jeho přístup byl velmi vlažný, řekla bych. Zatímco nadnárodní firma nám poskytla vybavení včetně školení. Ale v rámci dodávek surovin to byla spíš výjimka.

Kdo tvoří Vaši zákaznickou klientelu?
Jednak chodí lidé, kteří pochopili ideu sociálního podniku. A protože jim chutnalo, zůstali. Zpočátku lákala naše zdravá výživa, ale je to úzký segment a ve městě máme silnou konkurenci. Pro milovníky masa jsme rozšířili nabídku, takže mezi jáhlami a kuskusem máme v menu i pikantní kuře nebo řízek.

Vidím, že nabízíte sushi. To je hodně netradiční sortiment...
Hledáme způsob, jak nalákat lidi, aby došli z úplného centra k nám, jsme přece jen trochu na okraji. Takže jsme nabídli něco exkluzívního, co nikdo nemá. Kávu i zákusek na náměstí dostanou, ale sushi jen v bioobchůdku a u nás.

Jak na vás reagují občané?
V zásadě dobře, ale zažili jsme jednu legrační scénku. Poté, co jsme v místních novinách uveřejnili článek o tom, kdo jsme a co podníkáme, přišel se na nás podívat asi osmdesátiletý pán. Obsluhovala ho ale zrovna vedoucí cílové skupiny, která pomáhá děvčatům, je-li velký provoz. A pán z ní pořád mámil, čím je postižená. Snažila se mu vysvětlit, co vlastně dělá, ale měla prý chuť mu udělat radost a z placu alespoň odkulhat. Samozřejmě to neudělala. Pokud nevíte, že jsme sociální firma, myslím, že byste to nepoznali.

A mají návštěvníci své oblíbené jídlo?
Snažíme se točit chody v nabídce maximálně třikrát, ale myslím, že velký úspěch zaznamenal zapečený oves s hlívou a zeleninou.

Jak jste se dostala k sociálnímu podnikání?
Jednak mám vystudované sociální práce a andragogiku a od roku 2006 se pohybuji v sociální oblasti. Kromě Rettigovky současně pracuji pro Charitu, kde mám jako sociální pracovník na starosti seniory a lidi s hendikepem a aktivizační pracovník pro rodiny s dětmi. Rettigovka mě ale vytěžuje víc jak ze tří čtvrtin, ale dělám dvanáct hodin denně a i o víkendech.

Odkud čerpáte prostředky?
Jednak z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost výzvy 30 sociální ekonomiky, kde jsme získali přes čtyři miliony na mzdy a pro zbytek pracovníků zabezpečujeme podporu ve spolupráci s Úřadem práce.

Kolektiv zdravých a hendikepovaných asi vyžaduje jiný přístup. Jak tak pestrý tým zvládáte?
Někdy je potřeba vysvětlit, proč člověk s postižením či odlišnou sociální zkušeností reaguje odlišně a trochu usměrnit jednání. Neprobíráme diagnózy, ale snažíme se obyčejně lidsky poznat. Znamená to být pozorná a naslouchat. Mám teď radost, že jsme společně vyrazili do divadla, v listopadu chystáme dobrovolnickou účast na akci pro Charitu v Makru s názvem Potraviny pro sociálně vyloučené. Snažíme se naše zaměstnance zapojovat i do širšího občanského života.

Vaše firma vznikla v roce 2010 ještě před otevřením Rettigovky, čím se zabývala?
Začali jsme vzděláváním a díky tomu jsme vydělali třeba na nábytek do provozovny, pořádáme akreditované kurzy pro pracovníky v pomáhajících profesích, kurzy pro veřejnost např. finanční gramotnosti,  a kurzy zdravého stravování. Teď právě budeme opakovat kurz pečení kváskového chleba, cílem je i samozřejmě přilákat do prostoru Rettigovky nové návštěvníky.

Máte nádherné webové stránky i aktivní profil na facebooku. Propagujete podnik i jiným způsobem?
Nelíbí se mi strkat letáky do schránky spolu s kupou dalších, to je nejlepší cesta, aby je lidi vyhodili. Snažíme se spojovat reklamu s konkrétními akcemi a zvát lidi osobně, mluvit s nimi.

Magdalena Dobromila Rettigová tu na mě shlíží ze stěny. Spojitost je pro mě jasná - Litomyšl a výborná domácí kuchyně...
Ale především dělala věci po svém, byla to inspirativní osobnost. Když jsme Rettigovku otevírali, vyšlo to přesně na den jejího narození. A to není určitě náhoda (smích).  

Každý podnikatel má vizi, jak rozšířit svou firmu. Kam chcete expandovat Vy?
Dostali jsme úžasnou nabídku k otevření kavárny na litomyšlském zámku, takže doufáme, že rozpohybujeme v sezóně kuchyň s našimi zákusky. Turisté nás našli poté, co jsme dali letáky do infocentra a na zámek, takhle přijdeme za nimi.

V sociálním podnikání jste na prvním místě ekonom nebo sociální pracovník?
Dře mě srdce, ale musím primárně uvažovat ekonomicky. Je třeba být soběstačný.

Takže začínajícímu podnikateli v této sféře byste poradila...?
Udělat si dobře průzkum trhu a opřít se o finanční zásoby, protože podpora z ministerstva chodí zpětně a vždycky existuje možnost, že projekt bude omezen. Aniž bychom udělali cokoliv chybně.
Do sociálního podnikání jdou nadšení lidé, sama o sobě říkám, že jsem trochu blázen. Drží mě to, že lidem opravdu pomáháme.

Kateřina Kokešová