31. 1. 2013

Rozhovor - Sociální firma je příjemným protikladem k téhle uspěchané době

Jana Mayova odešla z dravého nekompromisního prostředí bussinesu zaměřeného především na zisk a rozhodla se změnit svůj život. Výzvou pro ni byla sociální firma, i když v podstatě vůbec nevěděla, do čeho jde. Dodnes toho nelituje. Stala se manažerkou sociální firmy Zahrada občanského sdružení Fokus Praha – firmy, která tu primárně není pro zisk, ale pro vlastní zaměstnance.

Sociální firma Zahrada sídlí v Praze 7 Tróji a specializuje se na zahradnické služby. Jejím provozovatelem je občanské sdružení Fokus Praha, které poskytuje zdravotní a sociální služby lidem s dlouhodobou duševní nemocí.

Zahrada v souladu s posláním mateřské organizace zaměstnává osoby s duševním onemocněním. Vznikla v červnu 2006 transformací z chráněné dílny. V současnosti zaměstnává sedm zdravotně znevýhodněných zaměstnanců a dva zdravé.

Začneme tzv. od Adama: Jak rozumíš pojmu sociální firma?
To mi trochu připomíná přijímací pohovor do mateřské organizace Fokus Praha, kde mi položili úplně stejnou otázku. Tehdy jsem byla touto problematikou nepoznamenaná, jako většina z nás a pod sociální firmou jsem si neuměla představit nic. Intuitivně jsem si myslela, že je to podnikatelský subjekt, který klade na vztahy a různé sociální situace větší důraz než obyčejná firma. V současnosti se jako Zahrada hlásíme k definici vytvořené na základě zkušeností z provozu sociálních firem v České republice i zahraničí v rámci projektu Rozvoj sociální firmy. Podle této definice je sociální firma „konkurenceschopným podnikatelským subjektem působícím na běžném trhu, jehož účelem je vytvářet pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu“.

Jak ses tedy stala manažerkou sociální firmy, když jsi netušila co to vůbec je?
Vždycky jsem pracovala v ziskovém sektoru. Prošla jsem si různými marketingovými odděleními, reklamními i PR agenturami a většinou jsem malinko trpěla tím, že důraz v této oblasti je kladen především na pracovně obchodní vztahy a lidská rovina ustupuje kamsi do pozadí. Vždycky jsem si přála pracovat někde, kde to funguje jinak. Čím jsem starší, tak si uvědomuji, jak důležitá tato rovina v životě je. Nejsme jenom konzumenti a výrobci zisků, ale jsme především lidi. V první řadě záleží na tom, jak dobrou atmosféru jsme schopní kolem sebe vytvořit, aby se kolem nás ostatní cítili dobře. Abychom se svým okolím žili v rozumném souladu. Já jsem si představovala, že sociální firma je subjekt, který tohle všechno umí přenést do praktického života. No, a když jsem před dvěma lety ztratila práci v jedné reklamní agentuře, zcela logicky jsem mířila na internetové stránky neziskového sektoru, kde jsem objevila inzerát poptávající manažera sociální firmy. Přišlo mi to jako dobrá výzva, i když jsem o tom nic nevěděla. Řekla jsem si, že manažerskou práci umím, tak proč to nezkusit. Při pohovorech jsem uspěla a tak to začalo.

Našla jsi v sociální firmě Zahrada onen postrádaný lidský rozměr, který jsi v čistě komerční sféře postrádala?
Jednoznačně ano.

Zkus tedy nějak porovnat tvé působení v ziskové a neziskové sféře.
To nebude těžké. Momentálně mám daleko míň peněz, a to tak, že to hraničí se schopností se rozumně živit. A to mi hodně vadí, protože si myslím, že moje práce má smysl. Cítím ale velkou přidanou hodnotu v tom, že z nás nikdo nedře kůži. My se také ke svým zaměstnancům chováme stejně, a byť se chováme tržně, můžeme být zároveň korektní a fair play. K zaměstnancům, zákazníkům i k dodavatelům. Tempo je rozhodně volnější, což je příjemným protikladem k uspěchané době a proto se tam všichni cítíme dobře.

Dokážeš si zpětně vybavit něco nebo někoho, bez koho by ses ve svých počátcích manažera sociální firmy neobešla?
Pomohla jsem si především sama. Hodně mi pomohly zkušenosti s podnikáním, které jsem za život nasbírala.

Pro koho je určena práce v sociální firmě Zahrada?
Naše sociální firma je určena pro lidi, kteří mají zkušenost s duševní nemocí. Nejčastěji se jedná o lidi s dlouhodobým duševním onemocněním, jako je např. schizofrenie, poruchy nálady nebo neurotické poruchy. Zaměstnanci potřebují především samostatnost a jakousi vnitřní stabilitu, byť s pomocí medikamentů. Ohromně důležitá je motivace pracovat. Ideální proto je, když si nás zájemci o práci najdou sami. Práce je na půl úvazku. Zaměstnanec musí být schopný ráno vstávat a pravidelně chodit do práce. Když mu není dobře, musí zavolat a omluvit se, popř. přinést potvrzení od doktora. Práce probíhá za normálních podmínek na otevřeném trhu, pouze je tam jistá „chráněnost“ s ohledem na to, že mohou být hospitalizováni nebo že se skutečně někdy necítí dobře. Jinak na ně, jako na pomocné zahradníky, klademe poměrně vysoké nároky. Zrovna dnes, když se teplota pohybuje kolem nuly, jsem si uvědomila, že pracujeme během roku v třicetistupňových teplotních rozdílech. A stále venku, nejsme „skleníkové“ zahradnictví. Zaměstnanci jsou ale odolní a unesou to, baví je to. Častokrát je za to upřímně obdivuji.

Odkud jsou vaši zaměstnanci?
Sjíždějí se z celé Prahy, někteří dokonce dojíždějí z okolí Prahy.

Vnímáš v současnosti nějaké překážky, které bráni provozu, neřkuli rozvoji Zahrady?
Právě se nám podařilo jedné velké překážky zbavit, protože jsme konečně koupili vůz. Doposud jsme byli odkázání na autodopravu mateřské organizace, což limitovalo jak zbytek organizace, tak naši sociální firmu. Nyní jsme mnohem flexibilnější. Další velkou překážku cítím v nulovém povědomí veřejnosti o existenci sociální firmy. Naším velkým úkolem proto stále je kamkoliv přijdeme vysvětlovat, co jsme zač. Ráda bych, kdyby se povědomí o existenci sociální firem rozšířilo také mezi státní úředníky, abychom se mohli více a častěji ucházet o veřejné zakázky. Aby úředníci zohledňovali, že nejsme běžná komerční firma, ale staráme se o znevýhodněné a tím společnosti dáváme mnohem víc, než daně a pěkně posekaný trávník.

Založit sociální firmu je jedna věc, ale co dál? Jak vidíš udržitelnost sociální firmy Zahrada, především z ekonomického hlediska?
Vidím to dobře. Máme za sebou první sezonu a vím, že se blížíme ke splnění plánu prvního roku. Podle standardů, ke kterým se hlásíme, by měla být sociální firma samofinancovatelná alespoň z padesáti procent a já si myslím, že bychom toho mohli dosáhnout. Samozřejmě ne teď, kdy běžíme první sezonu, ale v horizontu řekněme dvou let.

Prozradíš nějaké další plány do budoucna?
Ráda bych zaměstnancům zprostředkovala dosažení větší odbornosti. Což znamená certifikované školení k doplnění vzdělání. Takhle to zní hrozně jednoduše, ale v praxi je to horší. Správný zahradník si musí ve škole projít dvěma vegetačními obdobími, což je naše sezóna. Pro naše zaměstnance je velmi obtížné současně chodit do práce a studovat. Takže to vypadá, že budeme muset někde zadat školení na míru, což je organizačně i finančně náročné. Dále bych chtěla do budoucna doplnit tým o jednoho či dva profesionální zahradníky a další dva pomocné zahradníky. V současné době máme sedm pracujících pomocných zahradníků, s tím, že jeden je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Dále jeden profesionální zahradník, jedna sociální pracovnice (jen tento první rok - spolupracovala s námi především v období transformace při přechodu klientů chráněné dílny do sociální firmy)a manažerka. Takový tým vyžaduje už pevnou síť pravidelných zákazníků a tu nyní intenzivně budujeme.

Máš po roční zkušenosti s provozem firmy představu o ideálním personálním obsazení Zahrady?
Ráda bych, aby poměr „zdravých“ zaměstnanců byl vyšší, protože pracovní výkon celku má pak úplně jinou hodnotu. Dovedu si představit, že budou pracovat v partě o složení dva profesionální zahradníci a dva pomocní. Při tomto složení pracovní skupiny se pomocní zahradníci velmi rychle zlepšují, protože je povzbuzují dva „zdraví“.

Jaké požadavky klade práce v sociální firmě na profesionální zahradníky?
Musí to být lidé sociálně citliví, a zároveň dobří zahradníci se schopností vést lidi. Měli by umět jak jednat s lidmi, tak připravit rozpočet zakázky. Je potřeba, aby zvládali vlastní odbornou práci, zároveň rozdělovali práci pomocným zahradníkům, kontrolovali je a poskytovali jim profesní i lidskou podporu. Navíc jim v současné situaci nemohu nabídnout ani plat, který je pro tuto profesi běžný. Proto je těžké takové lidi najít, jsou to v podstatě nadšenci, které téma sociální ekonomie nebo práce s handicapovanými samotné zajímá.

Jak vás vnímají zákazníci, když k nim poprvé přijedete?
My se s tím moc nechlubíme, že jsme sociální firma. Odhadujeme to podle typu zákazníka. Jsou lidé, kteří to chtějí slyšet, ale vím, že jsou i takoví, se kterými by nám to mohlo ztížit komunikaci.

Zaznamenala jsi někdy situaci, že by fakt, že jste sociální firma, zafungoval jako konkurenční výhoda?
Zrovna nedávno volal zákazník, že si nás někde našel. Říkal, že nebude dávat zakázku normální firmě, když může podpořit lidi, kteří to potřebují. Není to pořád, ale občas se podobní pokrokově smýšlející lidé objeví.

Jak vnímají samotní zaměstnanci to, že pracují v sociální firmě?
Zdraví kolegové s tím nemají nejmenší problém, jinak by pochopitelně tu práci vůbec nemohli dělat. Handicapovaní zaměstnanci mají určitě radost, že mohou dělat něco nového, řekněme náročnějšího než v chráněné dílně. Na druhou stranu s tím mají trochu problém, což je určitě dáno charakterem jejich handicapu. Nejraději by byli, kdybychom byli úplně běžné zahradnictví. Nechtěli si nápis „Sociální firma Zahrada“ dát dokonce ani na firemní pracovní oblečení, přesto že jsem jim říkala, že bych je nosila také. Možná to bude chtít ještě čas, než sociální firmy vejdou do širšího povědomí společnosti.

Rozhovor s manažerkou sociální firmy Zahrada Janou Mayovou provedla Kateřina Hlatká, Fokus Praha, o.s.

Více o sociální firmě Zahrada najdete zde.

 

Zdroj: www.socialni-ekonomika.cz


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.