Zahrada Mezi poli

„Zahrada MEZI POLI, to jsou pro mě srdcaři tělem i duší. Na kraji Olomouce pěstují s láskou zeleninu bez chemie a měšťanům tak nabízejí alternativu zelenině pěstované v duchu průmyslového zemědělství, která se dováží v kamionech přes celou Evropu. Nám, co se snažíme o zodpovědnější spotřebu, tak nabízejí dostupnou místní produkci. Doufám, že jsou jednou z prvních vlaštovek olomouckých bio zelinářů!“ Uvádí Jakub Sobotka na webu Zahrady MEZI POLI, což je organizace, která se věnuje obhospodařování kusu země nedaleko Olomouce. Jak je ten kus veliký? Vzděláním umělci a srdcem sedláci a pastevci začínali v roce 2019 obdělávat 0,2 hektaru, ale již po první sezóně je rozšířili na 1 hektar půdy. 

A na tom hektaru dokáží Mára a Violka využít každý centimetr. Nejdůležitější je pěstování zeleniny (řepy, kadeřávku, salátů, zelí, pórku, cibule, mrkve, batátů a další), ovoce (především jablek, meruněk, špendlíků, rybízu aj.) a bylin v závislosti na sezóně. Tyto plody umí dále jak prodat, tak zpracovat na šťávy, pickles, marmelády, mastičky, čajové a bylinné směsi. Protože jim jde o podporu bohaté biodiverzity, to znamená o uchování co nejvyšší druhové pestrosti na vymezeném území, mají svůj pozemek osázen květinami. Květiny následně pravidelně vozí do samoobslužného stánku v areálu letního kina v Olomouci a na olomoucké a brněnské farmářské trhy. 

K dalšímu zdroji obživy a příjmů farmářů patří prodej vajec od slepic chovaných v mobilním kurníku. Slepice se díky němu mohou stěhovat po celém pozemku. Mají jednak nekonečně zelenou pastvu, jednak zahnojí pozemek, který tak nevyžaduje žádné další přídavné chemické přípravky. Kromě slepic chovají také malé stádo ovcí, prasata a pštrosa. Zvířata nemají jenom funkci produkční, ale pomáhají s péčí o pozemek, na kterém mladí farmáři hospodaří. Ovce spásají travnaté plochy, prasata redukují posklizňové zbytky a připravují půdu k opětovnému setí a sázení. Uzavřený koloběh energií a spojení rostlinné produkce s chovem zvířat je to, co stojí v základu způsobu místního hospodaření. Je zatím bez bio certifikace, je však hluboce inspirováno permakulturními postupy, bezorebnými technikami a biodynamickým zemědělstvím. 

Jak sami sedláci uvádí: 

„Láskou jsi a v Lásku se obrátíš – Láska je naším hnacím motorem. Podle nás je to ta nejzákladnější a nejsilnější energie, ze které je všechno a všichni stvořeni. S pokorou a respektem pečujeme o půdu. Pravidelně jí dodáváme dostatečné množství organické hmoty, nepoužíváme žádná umělá hnojiva, ani pesticidy.“

Tento důsledný ekologický přístup, dále lokálnost potravin bez zbytečných obalů, krátká cesta potravin od zemědělce na talíř strávníka a osobní znalost zemědělce náleží k hlavním bonusům Zahrady MEZI POLI. Zahrada si poctivě buduje dobré jméno mezi odběrateli a fanoušky prostřednictvím komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Podílníci v KPZ si mohou pravidelně a po celou pěstitelskou sezónu odebírat místní, sezónní, čerstvou a variabilní zeleninu přímo na farmě nebo na vybraném místě v Olomouci. A kdyby náhodou nevěděli, co s ní, mohou se inspirovat vybranými recepty ušitými na míru na webové stránce organizace.

Nejde ale pouze o lásku k půdě a farmářství. Violka a Mára mají cit pro potřeby lidí okolního světa, zvlášť pro ty, co si je neumí vyjádřit bez adekvátní dopomoci. Ve své vizi si vytyčili vybudovat sociální družstvo, kde budou o směřování farmy rozhodovat participativně a spravedlivým hlasem. Chtějí při tom nabídnout členství a důstojnou práci lidem s nějakým typem sociálního znevýhodnění, ať jím je věk, nemoc, nebo (vy)léčená závislost. Zapojení lidí se speciálními potřebami zatím trénují se dvěma pomocníky z organizace SPOLU, kteří k nim dochází na bázi dobrovolnické smlouvy. V budoucnu ale hodlají vytvořit stabilní integrační pracovní místa a stát se plnohodnotnou sociální farmou. Už nyní jim pevně držíme palce! 

Otázka pro sedláky a hospodáře 

Na vašich internetových stránkách píšete, že jste vystudovaní umělci. Jak se slučuje umění a zemědělství? Vnímáte krajinu a hospodářství z estetického hlediska, nebo již jen ze zemědělského?

Mára: Studoval jsem divadelní režii na JAMU v Brně. Nenaplňovalo mě tvořit obraz světa v uzavřeném prostoru pro omezený počet lidí. Zkusil jsem se svou uměleckou činností vyrazit ven do veřejného prostoru, avšak ani zde jsem nenalezl uspokojivý dopad mé tvorby. Jinak řečeno: změna, kterou jsem chtěl v systému tvořit, se děla velmi pomalu. V režii zemědělství je to ale jinak. Za jednu sezónu člověk dokáže tolik věcí ovlivnit pozitivně, až se tomu nechce věřit. Nejenom, že naše políčka poskytují úkryt a obživu nespočtu živočichů, ale radost, kterou naše výpěstky a produkty dělají lidem okolo, je nesmírně nabíjející a dává sílu vytrvat v práci na lepších zítřcích českého zemědělství.

Krajinu okolo nás a její krásu jde vnímat kdekoliv na světě, všude má svou jedinečnou poetiku, avšak její zdravotní stav je nyní špatný. Právě zemědělství může být v této situaci lékem. Každý zasazený strom, vykopaná tůně nebo obnovená cesta jsou jako tahy štětce v krajině a úkolem každého zemědělce je, aby byl tvůrcem zodpovědným za toto dílo. Leží před námi velký úkol, ve kterém je potřeba na prázdných polích zase rozžít život.

Text je součástí publikace Příklady dobré praxe sociálního podnikání, která byla financována z projektu MPSV, Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.