Svobodný statek na soutoku

Svobodný statek na soutoku začíná psát svou historii v Česku v roce 1999, tehdy ještě jako občanské sdružení s kořeny v Camphillském společenství. Tedy společenství, ve kterém spolu žijí, hospodaří a pečují o půdu a zvířata lidé se speciálními potřebami s lidmi, kteří takto označováni nejsou. O více než 10 let později, v roce 2013, se sdružení rozdělilo na spolek Camphill na soutoku, který si nechal registrované sociální služby, a obecně prospěšnou společnost Svobodný statek na soutoku, zaměřenou na biodynamické zemědělství. Nicméně i nadále spolu oba subjekty tvoří neoddělitelný celek, a to jak místně, tak myšlenkově a duchovně. 

„Camphill znamená žít a pracovat společně s lidmi se speciálními potřebami tak, že celostní obraz o člověku umožňuje setkat se vzájemně v rovnocennosti a úctě. Zároveň skrze bio-dynamický přístup k zemi a kulturní krajině postupně vytvářet z krajiny, rostlin, zvířat a zde žijících lidí jeden organismus, který je co nejzdravější. Protože zdravá krajina je ozdravná i pro lidi.“ (Katarína Králiková, Jaroslav Lenhart)

Základním živobytím sociální farmy Svobodný statek na soutoku je biologicko-dynamické zemědělství, se zaměřením na zelinářství. A to velmi pestré a různorodé. Na 9 hektarech půdy rostou dýně, kořenová zelenina, cibuloviny, košťáloviny, jahody, maliny a další desítky druhů rostlin, jádrové i peckové ovoce, okrasné rostliny, byliny léčivé i aromatické, stromy, vše v BIO kvalitě. 

„Naším obrazem zdravé kulturní krajiny je kus země, do které člověk vkládá svou práci, vědomí, dotýká se jí rukama a tvaruje ji do krásy, v souladu s poznáním zákonitostí, dle kterých se příroda sama řídí a utváří. Taková krajina dostává od člověka kvalitu kultury a lidskosti, kterou by sama o sobě neměla (…) Zelenina vypěstovaná v takové krajině má více krystalů a zdravosti, než by jinak bylo běžné, a tak potrava z ní lidi posiluje.“ (Katarína Králiková, Jaroslav Lenhart)

Pěstování rostlin ale není vše, co se na Svobodném statku děje. Již dvě léta se v areálu buduje BIO Zpracovna, kde se do práce postupně zapojují spolupracovníci se speciálními potřebami. Vyrábí zde kysané zelí, kimchi, pasty, pesta, sirupy a marmelády. 

Na statku mají své důležité místo i zvířata, která oživují hospodářství a logicky doplňují diverzifikované zemědělství. Mezi ně náleží kobyla, kráva, drůbež, fena, či prasata. 

Zaměstnáváním osob se znevýhodněním plní sociální farma důležitý pilíř sociální integrace a vyrovnávání příležitostí, který je nadto rozvíjen o společenství kolem Svobodného statku na soutoku. Jím je komunita, která zemědělství podporuje (KPZ), do níž se v roce 2021 zapojilo téměř 400 členů a jejich rodin z Prahy, Středočeského a Ústeckého kraje. Úspěšně pokračuje spolupráce s dobrovolníky, stážisty, probíhají zde workcampové pobyty, návštěvy škol i jednotlivců. Na Svobodném statku se během roku odehrávají tradiční slavnosti, kterými se organizace otevírá veřejnosti i jakékoli profesně zaměřené spolupráci s desítkami dalších organizací.

V neposlední řadě je důležitý i ekonomický pilíř Svobodného statku na soutoku a jeho dlouhodobá finanční udržitelnost. Je zajištěna díky dobrému managementu, výnosům z velkoobchodního prodeje, bedýnkového prodeje, pravidelných odběrů v rámci KPZ. Organizace čerpá dotace, dary a hodiny dobrovolnické práce. Na oplátku ale podporuje dobré dílo dalších spolků, investuje do vlastní organizace, do majetku i lidí a do svého obecně prospěšného cíle. 

Text je součástí publikace Příklady dobré praxe sociálního podnikání, která byla financována z projektu MPSV, Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.