Jižní Morava se probouzí!

Název článku není jen pouhou metaforou. Region zažívá rozvoj sociálního podnikání v plné síle! Dva aktuální projekty ve Znojmě a v Moravském Krumlově jsou toho důkazem.

Ve Znojmě se rýsuje ambiciózní projekt sociálního podniku, který by mohl zásadně změnit životy lidí s mentálním či duševním onemocněním. V prostorách bývalé lékárny v centru města má vzniknout kavárna, která nabídne práci klientům z denního stacionáře, služby sociální rehabilitace a ze sociálně terapeutických dílen.

„Snažíme se klienty osamostatňovat, ale i když se nám třeba podaří najít jim bydlení, práce často zůstává problémem. Zaměstnavatelé mají často předsudky a nechtějí to ani zkusit,“ říká Evžen Adámek, ředitel Oblastní charity Znojmo. Tato kavárna má být proto nejen místem, kde se budou klienti učit pracovním dovednostem, ale také krokem k jejich plnohodnotnému začlenění do společnosti.

Rekonstrukci budovy bude financovat město Znojmo a provoz bude zajišťovat organizace Sansimon, která zaměstnává více než 50 % lidí se zdravotním znevýhodněním. Součástí týmu bude také koordinátor – sociální pracovník z Oblastní charity Znojmo, který zajistí potřebnou podporu zaměstnancům přímo na pracovišti. Mezitím si klienti již nyní zkoušejí práci v kavárenském prostředí díky spolupráci s místními podniky.

„Pamatuji si, jak jsme v roce 1998 otevírali dílny. Klienti byli neuvěřitelně šťastní, že mají výplatu, protože nečekali, že je kdy někdo zaměstná. Najednou se cítili rovnocenní se svými vrstevníky. To je pocit k nezaplacení a právě to bych přál i klientům z našich služeb,“ dodává pan Adámek. Tento projekt má šanci nejen pomoci jednotlivcům, ale také ukázat, že sociální podniky mohou být důležitou součástí života města.

Také v  Moravském Krumlově se dějí velké věci. Loni v červenci zde vznikl sociální podnik Ro-Kytka, který se zaměřuje na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pečujících osob. Za projektem stojí paní Draha Nečasová z Kolpingovy rodiny Moravský Krumlov, pobočného spolku Kolpingova díla ČR. Organizace se dlouhodobě věnuje práci s dětmi, mládeží a rodinami. Ze svépomocné skupiny, která vznikla na podporu pečujících, vzešla poptávka po denním stacionáři. Podle iniciátorky projektu, paní Nečasové, v regionu chybí podpora pro dospělé osoby se zdravotním postižením poté, co opustí vzdělávací systém: „Máme dejme tomu dobrý systém škol, základních i středních, kde se děti mohou naučit spoustu věcí. Po 26. roce ale vypadnou ze systému a co dál? Velice často končí doma na invalidním důchodu a začnou ztrácet nabyté sociální dovednosti. Pro rodiče je neuvěřitelně těžké dívat se, jak jejich děti degradují a jsou čím dál víc izolované a uzavřené. Z těchto důvodů vznikla ta potřeba, prosba o pomoc.”

Původní záměr zřídit denní stacionář narazil na odpor místních úřadů, a tak se rozhodli založit sociální podnik. Ro-Kytka nabízí úklidové a zahradnické služby, ale také provozuje dílnu, kde zpracovávají produkty z komunitní zahrady, které vypěstují bývalém zámeckém zahradnictví. To se také snaží udržovat a zušlechťovat. „Nemáme žádnou podporu, co si vypěstujeme, to se snažíme zpracovat – sušíme bylinky, vyrábíme sirupy, pesta. Funguje nám také vazárna, kde jsme teď vázali třeba adventní věnce a ozdoby, vše ručně a primárně z našich vlastních zdrojů,“ dodává paní Nečasová.

Podnik zaměstnává jednu pečující maminku autistického dítěte jako vedoucí provozu, tři osoby se zdravotním postižením na hlavní úvazek a šest brigádníků, z nichž někteří se zaučí na trvalé pozice. Brigádníky a pracovníky tvoří například mladí lidé s autismem nebo mentálním postižením, ale i osoby po léčbě rakoviny s trvalými následky.

Podnik je financován díky podpoře z programu OPZ+, ale i tak je velmi náročné finančně vyjít, jiné zdroje bohužel k dispozici nemají. „Je to běh na dlouhou trať, dostat se na chráněný trh práce znamená financovat zaměstnance z vlastních zdrojů na několik měsíců, abychom dokázali, že jsme spolehliví. Je to obrovská výzva,“ vysvětluje paní Nečasová, která projekt částečně dotuje z vlastních prostředků.

Inspiraci čerpají například v Týně nad Vltavou, kde funguje zámecké zahradnictví a chráněné dílny a další návazné služby. „Líbí se mi, že tam klienti mají možnost vybrat si činnost, která jim sedí, a že všechno na sebe navazuje. To bych chtěla i pro naše zaměstnance,“ dodává.

Ať už jde o kavárnu ve Znojmě nebo zahradnictví v Moravském Krumlově, jedno mají společné – pomoci získat lidem se znevýhodněním společenský statut, pocit sounáležitosti a sebehodnoty. Popřejme jim hodně síly, energie a podpory do dalších roků!

Text: Alžběta Flíčková