Cesta za rovnocenností: Organizace Rytmus již 30 let ukazuje směr

Někdy se může zdát, že sociální podniky se stanou takovou “sociální bublinou”, zvláště v případech, kdy lidé se znevýhodněním tvoří drtivou většinu zaměstnanců. Podporované zaměstnávání dává důraz na začlenění do otevřeného trhu práce. Snaží se integrovat lidi s postižením a pomoct jim obstát v “normálním světě”, bez vytváření bubliny. Tím se také větší toleranci a porozumění učí jejich okolí. Organizace Rytmus, která pomáhá lidem se zdravotním a mentálním postižením aktivně se začleňovat do společnosti, loni oslavila 30 let. Skrze službu podporovaného zaměstnávání otevírají dveře běžného pracovního prostředí těm, kteří by se do něj sami dostávali jen obtížně. Kromě toho poskytují i služby poradenství, podporované bydlení, sociální rehabilitace či vzdělávací kurzy. 

V rámci podporovaného zaměstnávání klientům pomáhají najít práci na otevřeném trhu práce. Za tím se skrývá velké množství dílčích kroků. S každým klientem ale pracují individuálně, zaměřují se na jeho silné stránky a poskytují potřebnou podporu od začátku a v průběhu celého procesu.

Zářným příkladem je příběh Pavla, který se po tom, co vychodil praktickou školu, vyučil zahradníkem. Nějakou dobu byl pacientem psychiatrické léčebny, kde se dozvěděl o chráněných dílnách. Několik jich navštěvoval, podílel se na výrobě krabiček či dárkového zboží. “Nebo jsme si tam kreslili. Bylo to prostě jako v mateřské školce.” Pak se dostal do chráněné dílny, kde mohl pracovat i venku, a to hodnotí jako velké zlepšení. Stejně jako poslední dílnu, kterou navštěvoval. Sbíral zde plodiny, ze kterých se pak vyráběly věnce.

“Rytmus jsem neznal, znal jsem Agapo. Tak jsem se zeptal Ondry, který mi poslal kontakt. Napsal jsem email, že bych s nimi chtěl začít spolupracovat a paní si se mnou dala schůzku.” Klientovi je přidělen pracovní konzultant, který ho od začátku provádí celým procesem. “Než jsme šli na pohovor, tak jsme napsali životopis a krizový plán. Jsem diabetik, tak aby ten zaměstnavatel věděl, co má dělat. Ještě jsme napsali profil na jednu stránku – co může ode mě ten zaměstnavatel čekat. Jaké jsou moje pozitivní stránky, že třeba umím pracovat s kytičkama a to okolí udržovat. Co umím, co v tu chvíli neumím a na co by si lidi, kteří se mnou budou pracovat, měli dát pozor. Třeba že by na mě neměli řvát, aby byli ke mě tolerantní a upřímní.” Konzultant může klienta doprovázet i na pohovory Díky organizaci Rytmus se tak jeho prvním zaměstnáním stala péče o zeleň pod organizací Veřejná zeleň města Brna. Aktuálně pracuje na zkrácený úvazek ve stolařství ACER Woodway. “Dělám tam pomocné práce, uklízím. Všechno jsou to jednoduché práce, ale berou vás tam jako rovnocennýho.” Jednou za dva týdny také chodí uklízet kanceláře. “Tady už si na vás tak nedávají pozor, ale mám svobodu v tom, co kdy a jak udělám. Jdete svým tempem.” 

Neméně důležitou rovinou je také podpora firem, které chtějí zaměstnávat lidi s postižením. ”Paralelně s pomocí klientovi se soustředíme i na jednání s firmami. Třeba v případě té truhlářské dílny, kde teď Pavel pracuje, tomu předcházela jednání z naší strany. Představili jsme naši službu a předestřeli, jak můžeme té firmě pomoci přijmout člověka s postižením,” říká Petra Husáková, vedoucí brněnské pobočky.

Některé firmy už se dnes samy hlásí. “Ve chvíli, kdy to firma chce zkusit, nám stačí její otevřenost a chuť budovat ve firmě inkluzivní a rozmanitou kulturu,” dodává paní Husáková.  

Rytmus pořádá také různé networkingové aktivity. “Na jaře jsme například dělali snídani pro zaměstnavatele ve spolupráci s Ikeou, kde Ikea mluvila o tom, jak oni přistupují k zaměstnávání. Snažíme se tím nabídnout spolupráci i dalším firmám.”

Součástí podporovaného zaměstnávání bývá i pracovní asistence. “I po tom, co člověk nastoupí do zaměstnání, služba s ním zůstává. Asistent může zaměstnanci pomoci osvojit si náplň práce, jak komunikovat s kolegy, jak se vyznat na pracovišti nebo zvládnout do práce.” To je důležitá součást procesu a dává člověku potřebný čas aklimatizovat se v novém zaměstnání a také to zvyšuje šance, že se podaří v zaměstnání vytrvat. 

Nový zákon o integračním sociálním podniku otevírá příležitost k užší spolupráci mezi různými organizacemi. Integrační sociální podniky mohou vytvořit bezpečný prostor, kde si (nejen) lidé s postižením posílí pracovní dovednosti a získají potřebnou jistotu.Služba podporovaného zaměstnávání pak může být klíčovým mostem, který je dovede na otevřený trh práce – tam, kde se mohou cítit rovnocenní a naplno ukázat svůj potenciál. Zbývá jen doufat, že tyto představy dostanou možnost stát se realitou.

Text: Alžběta Flíčková