Pivovar Chříč

Pivovar Chříč na severním Plzeňsku obnovil svou činnost v roce 2015 a v původních prostorách navázal na tradici zaznamenanou od roku 1567. Představuje ojedinělý projekt obnovy památky a její navrácení původnímu účelu. Skupina nadšenců objevila v roce 2009 unikání objekt barokního venkovského pivovaru se sladovnou ve stavu vhodném ke zbourání a založila sdružení Propolis. O aktivitách podniku jsme hovořili s jeho jednatelkou Lenkou Mužíčkovou.

Jak se sociální podnik podílí na vytváření komunity?

Tisíce dobrovolnických dní práce a desítky drobných sponzorů postupně pomohly ke vzniku neobyčejného místa setkávání, práce i zábavy. Pivovar u Berounky tak krok za krokem naplňuje svou vizi stát se lokálním kulturním, společenským a vzdělávacím centrem. Kromě dobrovolnických akcí se zde pořádají umělecké, taneční a řemeslné kurzy, letní festival nebo tábory pro děti. Pivovar je katalyzátorem obnovy tradičních svátků jako masopust nebo pouť. V barokní sladovně vzniklo netradičně pojaté Muzeum každodennosti, které hravou formou představuje život na vesnici v minulosti.

Navazuje výroba na historickou tradici a je v něčem unikátní?

Srdcem pivovaru je měděná varna s původní technologií přímého dřevního otopu pod měděnou mladinovou pánví. Zde vzniká prvotřídní ležák, který je vlajkovou lodí pivovaru. Kromě toho nabízí pivovar také sezónní speciály a svrchně kvašená piva. Pivo zde zraje na otevřených spilkách a není znehodnoceno filtrací ani pasterizací. Pivovar zaváží sudové pivo vybraným podnikům v Praze, Plzni a v okolním regionu, k dostání je též v pivovaru i s možností prohlídky.

Pivovar kromě skvělého piva dává práci i lidem s různými znevýhodněními, jak to funguje?

Už od počátku bylo jedním z motivů zakladatelů zřídit zde chráněnou dílnu – malou řemeslnou firmu, zaměstnávající několik lidí s mentálním postižením. V současné době u nás pracuje 11 kluků z nedalekého „Domova Domino“ v Zavidově.

Dalších více než 30 zaměstnanců má tělesný nebo jiný hendikep a pracují jako řidiči, kuchařky, obsluha bistra… nejpočetnější je pivovarská chasa. Všichni zaměstnanci se svým unikátním způsobem podílejí na chodu a směřování podniku a mají za to od nás plnou úctu a podporu.

Pivovar se stal nejen významným zaměstnavatelem, ale rozvíjí i další aktivity v Chříči. Jaké?

Kromě již zmíněného zaměstnávání místních a organizace různých akcí pivovar dlouhodobě podporuje místní Základní školu Pivoňka, kterou pomáhal zřídit a nyní například i vaří obědy pro žáky a pedagogy. A samozřejmě fandíme i „blízkým“ dodavatelům a odběratelům!

Ekologičnost a udržitelnost provozu jsou důležitými aspekty sociálního podnikání, jak je naplňujete v pivovaru?

Pivovar nevznikl na zelené louce, ale využíváme objekty bývalého pivovaru v Chříči. Provoz byl zrušen v roce 1939 a obnoven na jaře 2015. Rozloha technických budov, které byly obnoveny k využívání (brownfields), je cca 0,2 ha. V pivovaru dbáme velmi výrazně na ekologičnost a udržitelnost celého provozu. Máme zde unikátní varnou technologii využívající biomasu (palivové dříví) pro otop pod pivovarskými kotli. Dřevo na topení získáváme navíc z části z vlastního lesa. Předehřev teplé vody na 58 °C je realizován solárními kolektory a máme v provozu zavedenu rekuperaci odpadního tepla z chladicího systému. Při výrobě vznikají i další suroviny, které je možné dále využít a zpracovat. Pivovarské mláto jako odpadní surovina z vaření piva se distribuuje mezi několik místních odběratelů – chovatelé, rybáři, myslivci, a také jím krmíme chov vlastních pivovarských prasat. Pytle od sladu jsou využívány jako pytle do odpadkových košů a také je přešíváme na odnosné tašky na pivo. Pivovar má i vlastní čističku vody, vlastní studnu a již zmíněný les.

Text je součástí publikace Příklady dobré praxe sociálního podnikání, která byla financována z projektu MPSV, Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.