Jasan

Renata Jandová a Jiří Hřivna, zakladatelé a jednatelé Sociálního podniku Jasan s. r. o., vyrůstali oba na vesnicích nedaleko Olomouce. Ačkoli neměli dříve velké zkušenosti se zemědělstvím či prací s lidmi s postižením, cesty osudu je zavedly do Camphillu na Soutoku, kde strávili jeden, respektive dva roky. Absolventi stavebního inženýrství a uměnovědných studií začínali jako vychovatelé v chráněném bydlení. Tamější způsob života a hospodaření i celý camphillský koncept jim natolik učaroval, že se rozhodli založit něco obdobného doma na Moravě. 

Od počátku tak plánovali envirosociální podnik (sociální farmu) jako celek. Koneckonců si slovní spojení vetkli do oficiálního názvu organizace. Logicky v ní spojují všechny čtyři pilíře sociálního podnikání. Zelinářství i chov hospodářských zvířat podléhají zásadám ekologického zemědělství a naplňují tak environmentální prvek. Ten je doplněn o sázení extenzivních mezí, biokoridorů a agrolesnických ekosystémů složených ze stromů, keřů a bylin a původních odrůd typických pro region jižní Moravy. V areálu zachytávají dešťovou vodu ze střech a následně ji používají k zalévání a prvotnímu čištění zeleniny. Na farmě dále najdeme na padesát slepic vynesených z velkochovů, drobný skot, 2 canisterapeutické psy a 4 kočky. Ochranu životního prostředí bere pracovní tým do důsledků, když minimalizují tvorbu odpadu, šetří obalovým materiálem, nakupují šetrné spotřebiče, ekodrogerii a omezují papírovou administrativu. 

Na environmentální prvek navazuje místní prospěch. Velmi důležitá je spolupráce s okolními obcemi, zemědělci, myslivci, lokálními dodavateli i odběrateli. Produkty se ke konzumentovi dostávají napřímo přes scuk.cz, v podílech pro zeměpisně blízkou komunitu podporující zemědělství v Brně a okolí Velkých Hostěrádek, v kamenných prodejnách v Brně a Olomouci, na farmářských trzích a na e-shopu farmy. 

Nesmíme zapomenout na využívání ekonomických zdrojů. Podnik byl nastartován díky podpoře Operačního programu zaměstnanost Evropského sociálního fondu, ale záhy se staly klíčovými příjmy z vlastní činnosti. Jí momentálně jsou, kromě pěstování zeleniny a prodeje vajec, výroba produktů ve vlastní certifikované zpracovně: džemy, povidla, sirupy, pomazánky, pesta, chutney a další laskominy a jejich prodej. A v neposlední řadě pořádání vzdělávacích akcí pro širokou veřejnost hlavně ve spolupráci s Farmářskou školou Jiřího Prachaře a Ekofarmou PRO-BIO. Farmáři mohou tento zisk z většiny reinvestovat do rozvoje hospodářství a do plnění společensky prospěšných cílů. 

Kromě již zmíněných přínosů sociálního podniku se zaměřme na ten klíčový, který stojí v jeho základu, a to je prospěch společenský. Spočívá jako u ostatních organizací představených v této publikaci v zaměstnávání lidí, kteří by si kvůli svému hendikepu hledali práci jinde s velkými obtížemi a často ji dlouhodobě nezvládnou bez psychosociální podpory a individuálního přístupu zaměstnavatelů. I když jsou Renáta a Jiří přátelští, dohlíží na pořádek a řád a chtějí, aby se zaměstnanci posouvali dál a brali svou roli odpovědně.

V sociálním podniku Jasan své pracovní místo zatím našli lidé, kteří překročili hranici 55 let věku a dále lidé se zdravotním znevýhodněním. I tito zaměstnanci jsou zasvěceni do chodu farmy, jsou informováni o výsledcích hospodaření a podílí se na dalším plánování. 

„Činnosti v Jasanu jsou různorodé. Přes ekologické zemědělství a zpracování faremní produkce se zabýváme také sázením stromů a chovem menších hospodářských zvířat, která máme spíš pro radost, než ‚ekonomický‘ užitek.“ (Z webu spjasan.cz)

Od založení Sociálního podnik Jasan se etabloval mezi krásné příklady českého sociálního podnikání. Vznikla mnohá přátelství, rozvinul se vztah zaměstnanců k sobě navzájem i k přírodě, vybudovala úcta k rostlinám, zvířatům, k půdě a Zemi jako takové. Držíme palce do dalších let!

Text je součástí publikace Příklady dobré praxe sociálního podnikání, která byla financována z projektu MPSV, Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.